https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/zkusme-zakladat-nove-lesy-jinak-2
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zkusme zakládat nové lesy jinak!

25.9.2022 06:04 | PLZEŇ (Ekolist.cz)
Kalamitní holiny, na kterých vznikne v projektu nový les, Lesní družstvo obcí Přibyslav.
Kalamitní holiny, na kterých vznikne v projektu nový les, Lesní družstvo obcí Přibyslav.
Foto | Monika Vejpustková / VÚLHM
Extrémní sucho v posledních letech a s ním spojené přemnožení podkorního hmyzu vedlo k dramatickému nárůstu kalamitních těžeb a ke vzniku rozsáhlých holin. České lesnictví se tak ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy je nutné na velkém území založit nové lesní porosty odolné předpokládaným změnám klimatu a zároveň plnící všechny ekosystémové i hospodářské funkce. Dosud používané postupy jsou za těchto okolností jen těžko aplikovatelné.
 
Celkový rozsah holin v současnosti staví lesníky před zásadní otázku, zda volit tradiční jednofázový postup umělé a přirozené obnovy s poměrně vysokým rizikem problémů s jejich dalším vývojem a stabilitou nebo více využít „nové“ způsoby obnovy těchto ploch. Výsledky lesnického výzkumu z posledních let jednoznačně doporučují druhou cestu. Alternativní postupy založené na využití široké škály dřevin a volbě vícefázové obnovy kladou však zvýšené nároky na precizní naplánování postupných kroků a též na vlastní provedení navržených opatření.

Proto vědci z VÚLHM, v. v. i., připravili a začali realizovat ve spolupráci s Lesním družstvem obcí (LDO) Přibyslav projekt příkladného způsobu obnovy lesa po kalamitě „Realizace inovativních postupů obnovy lesa na kalamitních holinách s ohledem na podporu biodiverzity a zvyšování funkčnosti lesních ekosystémů“.

Vědci zde navrhnou konkrétní způsoby obnovy na základě zmapování stanovištních poměrů, potenciálu přirozené obnovy hospodářských dřevin (existence přirozeného zmlazení, přítomnost mateřských stromů), zhodnocení výchozích parametry biodiverzity v rámci dřevinného patra a přízemní vegetace, vybraných skupin bezobratlých živočichů, ptactva a půdních hub, včetně stanovení celkové zásoby půdního uhlíku jako důležitého parametru sekvestrace uhlíku a základu půdní biodiverzity. Důležitým výstupem bude také informace o přítomnosti zvláště chráněných, ohrožených či vzácných druhů.

Při návrhu konkrétního postupu vědci uplatní individuální přístup ke každé ploše s maximálním zohledněním jejího přirozeného potenciálu a přítomnosti chráněných druhů. Volba diferencovaných postupů obnovy zajistí pestrost a stabilitu vznikajících porostů.

Kalamitní holiny, na kterých vznikne v projektu nový les, Lesní družstvo obcí Přibyslav.
Kalamitní holiny, na kterých vznikne v projektu nový les, Lesní družstvo obcí Přibyslav.
Foto | Monika Vejpustková / VÚLHM

Opatření na podporu biodiverzity budou zahrnovat kombinaci přirozené obnovy a umělého zalesnění pro dosažení pestřejších druhových směsí, využití dvoufázové obnovy pro zajištění druhové, věkové i prostorové diverzity porostů, ponechávání části dřeva (těžebních zbytků i celých kmenů) v lese pro spontánní osídlení dalšími organismy, vytipování a ponechání habitatových stromů a stanovení jejich dalšího managementu.

Při navrhování opatření budou vědci podporovat retenční funkce lesa a péči o přirozeně zamokřená území. Kromě návrhu obnovních postupů na vlastní holině bude součástí projektu i návrh na založení předsunutých obnovních prvků (kotlíků) v navazujících smrkových monokulturách ve stadiu kmenovin, jejichž existence je akutně ohrožena nejen dalším šířením podkorního hmyzu ale i abiotickými faktory, především větrem.

Projekt je realizován na lesním majetku LDO Přibyslav, který se nachází v oblasti Českomoravské vrchoviny (Kraj Vysočina) postižené velkoplošným rozpadem smrkových porostů v důsledku gradace podkorního hmyzu v posledních letech.

Holiny vybrané k obnově se nacházejí na polesích Račín a Nové Veselí. Polesí Račín leží na území CHKO Žďárské vrchy, které je zároveň chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. V okolí zájmových lokalit se nachází řada evropsky významných lokalit (EVL). Na polesí Račín to jsou EVL Ransko, Ranská jezírka, Dářská rašeliniště či Pod kamenným vrchem. Na polesí Nové Veselí se jedná například o EVL Hodíškovský rybník či Znětínské rybníky.

Realizace projektu přispěje k naplňování Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. Projekt rovněž umožní přímý přenos výsledků výzkumu do praxe. V rámci projektu proběhne odborné školení a praktická instruktáž pracovníků družstva, kteří tak budou mít přímý přístup k aktuálním poznatkům výzkumu v oblasti alternativních postupů managementu velkoplošných holin.

Kalamitní holiny, na kterých vznikne v projektu nový les, Lesní družstvo obcí Přibyslav.
Kalamitní holiny, na kterých vznikne v projektu nový les, Lesní družstvo obcí Přibyslav.
Foto | Monika Vejpustková / VÚLHM

LDO obhospodařuje lesní majetek o výměře 5 800 ha, kromě toho zajišťuje odbornou správu obecních lesů i lesů drobných vlastníků. Přenos know-how bude tedy možné zacílit i na tyto skupiny vlastníků. Díky zapojení LDO do projektu vznikne v regionu příklad dobré praxe v managementu kalamitních holin.

V budoucnu je bude možno využít také jako demonstrační objekty s ukázkami „nových přístupů“ k obnově kalamitních holin s cílem nejen obnovit lesní prostředí, ale také jako prostředek pro zvyšování biodiverzity a zvýšení potenciální stability nově vznikajících lesních porostů. Plochy bude možno využít při exkurzích v rámci odborných seminářů, praktické výuce na středních a vysokých lesnických školách a vědeckých konferencích.

Projekt je podpořen Norskými fondy a Státním fondem životního prostředí ČR.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (113)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

25.9.2022 08:25
Nové přístupy jsou fajn. Ale aby se nezapomnělo, že les má také funkci produkční, tedy že ve výsledky se z něj dají vytěžit dlouhé rovné kmeny, které mají nejvyšší využití (i cenu).
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.9.2022 09:18 Reaguje na Richard Vacek
1*
Odpovědět
va

vaber

25.9.2022 09:46 Reaguje na Richard Vacek
produkční funkci les nemá ,tu vytvořil člověk a dal ji na první místo a všechny další funkce lesa jsou dle dnešního myšlení, nepodstatné,
les naroste sám ,produkční les ne a my chceme jen produkční
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.9.2022 10:06 Reaguje na vaber
99 % plochy lesa v ČR je chápáno (to je dobře) jako produkční les a s tímto ohledem by měly být holiny zalesňovány. Pokud to vědci-výzkumníci tak od počátku nechápou, je v jejich přístupu něco shnilého.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.9.2022 10:18 Reaguje na Jiří Svoboda
Tak bylo, je a bude.
Odpovědět
va

vaber

25.9.2022 10:47 Reaguje na Jiří Svoboda
otázka je, zdali je to dobře a nebude li to nakonec na škodu všem,
vy jste si ale odpověděl ,je to dobře
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.9.2022 18:01 Reaguje na vaber
Já svůj názor (je to dobře) podložil potřebou stavět pasivní dřevostavy a kromě spousty dalších benefitů ukládat na 100 let uhlík v jejich konstrukci.

Jaké jsou vaše argumenty?
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

26.9.2022 11:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Na pasivní barák dřevo nepotřebujete, to, co izoluje, je buď nějaká variace na skelnou vatu nebo polystyren. Dřevostavba je skelet (obsahuje sloupy), což dělá problém buď s nerovnou (vnitřní) stěnou nebo s tepelnými mosty. Z tepelně technického hlediska je lepší (pohodlnější) sendvič - vnitřní cihelná/betonová stěna a tepelněizolační obklad. Proti dřevostavbě to má tu poezii, že v případě výpadku topení v rozsahu několika hodin nepromrzne skrz naskrz.
Kromě toho existují i "dřevěné" panely (sendvič OSB deska - polystyren/polyuretan - OSB deska), které problém s tepelnými mosty nemají, ale zase - bez sloupů - zvládají tak jedno, maximálně dvě podlaží.
Já tu teď dřevostavby poněkud znectil, ale je to jako s každou technikou: k něčemu je vysloveně vhodná, k něčemu se dá použít a k něčemu se použít nedá..
Odpovědět
Pe

Pepa

25.9.2022 13:15 Reaguje na Jiří Svoboda
Jirko, a proč ne rovnou na 100%? Když už tak už…
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.9.2022 17:52 Reaguje na Pepa
Pepo, já bych s tím 100% asi moc problém neměl, kdyby ty lesy byly všechny pěstovány systémem Dauerwald. Procento "pralesů" nás nezabije a koneckonců to bývají lokality hospodářsky těžko využitelné.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.9.2022 14:12 Reaguje na Jiří Svoboda
Vědci-výzkumníci především chápou, co vy evidentně nikdy nepochopíte - a to, že les není jen továrna na dřevo.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.9.2022 17:56 Reaguje na Jakub Graňák
Já nechci "není JEN", ale "byla TAKY".

Je každopádně od vás pitomé, že mi něco podsouváte.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.9.2022 19:43 Reaguje na Jiří Svoboda
Pokud má les z 99% plnit funkce produkční - jak si zjevně přejete (to není žádné "ale taky" nýbrž "výhradně"), tak z kolika má potom plnit ty mimoprodukční?
Každopádně se jako pitomec vyjadřujete sám, aniž bych vám cokoli podsouval...
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.9.2022 20:42 Reaguje na Jiří Svoboda
Souhlasím s Vašim příspěvkem. Škoda, že někdo neporozuměl a podsouvá Vám pitomost. Vy jste snad nemyslel to, že les z 99% plní produkční funkci a 1% zbývá na ostatní funkce, ale z celkové plochy lesů je jich 99% produkčních (možná je 99 % trochu nadsazené). Lesy prece z principu plní i ostatní funkce, ta produkční další funkce neomezuje, les není pole a nikdy ani produkční les nebyl továrna, to je nesmysl.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.9.2022 08:50 Reaguje na Jarka O.
Tak mi laskavě sdělte, jak ty holiny (které jsou nedílnou součástí produkčního hospodaření ala ČR) po produkčních lesích plní tyto funkce: zpomalují odtok povrchových vod, zabraňují erozi, snižují vysychání půdy či rychlost větru, ovlivňují klima ve svém okolí a v neposlední řadě pohlcují CO2 a produkují kyslík. A neračte mi tady kvákat něco o tom, že holina není les.
A když už budete u toho, tak mi můžete i sdělit, jak plní produkční les funkci ekosystému pro stovky druhů živočichů, kteří i přes vámi proklamovanou plnou funkčnost produkčních lesů jaksi valem ubývají.
Odpovědět
JO

Jarka O.

27.9.2022 17:52 Reaguje na Jakub Graňák
Milý pane Graňáku, strom 99,9% svého života plní nesčetné funkce ekologické. Pak je pokácen, dále plní funkci ekologickou nejmilovanější, záchyt CO2, a funkcí ekonomickou, vrácení nákladů, plus prostředky na obnovu života jiného stromu, a zbytek dodává člověku teplo. Ze šišek a jehličí si můžete vyrobit léčiva, semínka do salátu a různé dobré tělo i duši zahřívající nápoje. Ķvákání o listnatých lesích a holinách se nezúčastním. Účastnila jsem se brigád na výsadby lesů, a takovéhle holiny, zapříčiněné arogancí a špatnými zákony, jsem nezažila. Už je to dlouho, za jiných dob, tak nechci kecat, ale myslím, že pruhy byly před výsadbou zorané, snad i povápněné, zalévalo se a plelo, obveseloval nás hajný, osobně občas přitomen, než se šel "flákat" po lese.
To, co vidíte na fotkách, moc dobře znám, jsou to zbytky lesa, ne plnohodnotný les, nechráněné proti vysušování větrem, zarůstání trasami, ostružinou. A že dnes není zájem mít hezké lesy, je úpadek hodnot.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.9.2022 09:38 Reaguje na Jarka O.
A v tom se právě pletete, stejnověká smrková monokultura sotva může plnit nesčetné ekologické funkce různověkého smíšeného lesa a to ze zcela zjevných důvodů (budu se zabývat biodiverzitou, protože o tu mi jde v první řadě): Je to monokultura tudíž v ní budou vždy žít pouze druhy vázané na smrk, případně generalisté, a to je ještě třeba vzít v potaz, že řada taxonů je vázána i k nadmořské výšce - kozlíčka hvozdníka ve smrčině ve výšce 200 m.n.m. nenajdete, ani celou řadu jiných druhů. Stejnověká monokultura je stejnověká, tudíž v ní nenajdete druhy vázané na různá věková stádia dané dřeviny, druhy vázané na staré porosty jsou v tomto směru na vymření právě proto, že ty stromy do tohoto stádia nestačí dospět a už končí na pile.

A to nemluvím o změně klimatu, díky které smrkové monokultury nepřežijí do mýtního věku a to co vidíte na fotkách bude pravidelným výsledkem pěstování monokultur smrku do nadm. výšky pod 800 m.n.m a už si to konečně uvědomili i lesáci, jen Vy s kolegou Machačkem si patrně myslíte, že lze pokračovat stejně jako dosud a výsledek bude jiný, nebude. Nějakou šanci pro smkové porosty v nižších polohách skýtá zadržování vody v krajině tak, jak to vidím já, tudíž likvidace odvodňovacích systémů v podhůří a zachycování vody v krajině tam kde spadne, díky čemuž na vlhčích místech budou smrky moci prosperovat i v nižších polohách - a o to mi celou dobu jde, to je ta komplexnost o které tu básní mistr Machaček aniž by se jí i jen blížil.

A co se týče těch ekonomických aspektů: zkuste si porovnat cenu kubíku smrku s cenou dubu, jasanu, modřínu, třešně ptáčky, buku... zjistíte, že tyto dřeviny se dají dobře zpeněžit, tudíž argument, že smíšený les nebude přinášet zisk je lichá
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.9.2022 16:10 Reaguje na Jakub Graňák
Myslíte, že nevím, co znamenalo být z rodiny klerikálních kulaků nevhodných pro studium ani na té lesařské VŠ, maximálně střední v Hranicích, a později dálkově v lepších dobách v Brně? O vstupech do ZD iluze nemám, záminky pro osobní útoky a výhrůžky se našly, podobně to funguje ve vypjatých dobách i dnes. Babky pracovaly jako na vlastním, protože nebyly důchody, ta situace se opravdu změnila později. Pak třeba generace mých rodičů byla ráda, že dřina na statku skončila. Tak si nedovolujte házet na mě špínu. O chování sedláků také iluze nemám, jsou na to doklady z literatury, takže se na to každý může dívat jinak. O funkcích přehrad jsme se neúspěšně už bavili. S těmi vodovody si trochu odporujete, protože já Vám říkala, že obce mají o vodovody zájem. Proč asi? Aby lidi neutíkali do měst jako se to děje od převratu po konci ZD. Nemůžete prostě všechno házet na komáry a Babiše, 32 let moudra vykládají jiní a jinak se hospodaří a biodiverzita prý klesá. No víte, nakonec si ani tím už nejsem jistá, vidávám dost druhů ptáků napr. 
Co by mi ti lesáci řekli, že jde o zisk nebo že se ty plochy nezalesní nikdy nebo že listnáce jsou drahý produkt? To ano, však jsou náklady pro jejich pomalejší růst vyšší a škůdce mají taky, nedávno jsem viděla nějaké parazity na bucích. Tak v 90.letech se těžba a zpracování dřeva "outsourcovaly", bylo to náramně ekonomicky správné. Někteří v oboru si tehdy dovolili nad tím kroutit hlavou ...
A les, na který jsem koukala z okna před převratem, tak ten neexistoval, to byla tapeta, nebo to byl špatný les bez života ... ? Krom toho ho sázeli ti před komárama, komáři se o něj jako o národní bohatství nějak starali.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.9.2022 06:35 Reaguje na Jarka O.
Kde jsem na vás hodil jakou špínu? Že jsem si dovolil upozornit, že monokultury už tu obhajujete jenom vy s Machačkem?
Jistěže obce vodovody chtějí, u nás už krásných 40 let - a teď si zkuste položit otázku, zda máme dalších 40 let času, než bude i postaven? To se vám to hezky vykládá odněkud z čech, běžte se nastěhovat někam k severní hranici tohoto státu a začnete zpívat jinou písničku. Zkuste si přečíst můj příspěvek níže o tom, co jsem dělal o povodních - to co jinde dělají hasiči jsme si museli obstarat sami, nebýt toho, že jsme měli doma terénní náklaďák, tak si celá dědina čtyry měsíce chodila pro vodu po odplavených cestách pěšky pět kilometrů tam a pět zpátky. Tady už se i po zkušenostech z roku 97 dávno valná část lidí obrátila směrem do Polska (nakupuje a prodává tam zboží, např. zemědělci), protože celá slavná ČR nás má za "ukrajinu". Tak se nedivte, že mám na háku nějaké ostraváky s nějakýma přehradama "chránícíma" jejich majetek - tak jak oni srali na nás, tak my teď serem na ně - to je přece fér, ne?
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.9.2022 09:53 Reaguje na Jakub Graňák
Já jsem z rodiny těch malých kulaků, které jste si bral do úst, kteří byli obětí všech, takže vím, kdo se na čem podílel.Zároven chápu vývoj a technické podmínky a vy byste nemusel nadávat na česko. Za přehrady, vodovody, odvodnění, různé druhy zásobování vodou, čištění vody češi nemůžou. Fakt myslíte, že střecha Evropy se může rozvíjet bez technických řešení vody? A že mi závidíte vodovod (tak chápu to pohodlí), teda pane Graňáku.. prrrosím né. Ale pohodlí jako od 80. let do ... 2020 už nebude, zdroje nejsou. Uvidíme, jak dopadne zdravotní pojištění a důchody. Myslím, že hlavní důvod opouštění vesnic je globalizace, reklama, práce, prachy ... 30 let se to dělo. Zato znám lidi, co se na vesnice vrací.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.9.2022 15:28 Reaguje na Jarka O.
Vodovod vám skutečně nezávidím, chechech - jak jste na to přišla?
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.9.2022 15:35 Reaguje na Jakub Graňák
Ptal jste se, jestli mi jde o vesnice nebo o me pohodlí, já pochopila že míníte pitnou vodu a vodovod. Ne? Tak co jste myslel tím pohodlím?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.9.2022 16:03 Reaguje na Jarka O.
Mně šlo především o to, že rozhodovat o tom, jestli tu bude nebo nebude nějaké přehrada si máme rozhodovat my sami, ne nějakej ocas z velkoměsta sto kilometrů daleko. Obzvlášť přihlédnu-li k tomu, že doteď jsme pro něj byli jen vidlákov, kde lišky dávají dobrou noc. Víte - i my vidláci máme nějakou hrdost a nenecháme si donekonečna kálet na hlavu.
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.9.2022 16:14 Reaguje na Jakub Graňák
Aha, ok. Tak si udělejte referendum. Ta přehrada, a nevím, jestli myslíte nějakou konkrétní nebo mluvíte obecně, by sloužila hlavně vám a asi by tam byl přivaděč pro město. Vy se teď konkrétně bojujete proti nějaké prehradě a hloupí odborníci vám vnucují protipovodňovou funkci? A ona by vám zničila nějaký kus přirody? Já jsem v klidu, my starou výbornou přehradu máme, privaděč je teda pro Brňáky fr...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.9.2022 16:31 Reaguje na Jarka O.
Momentálně ne, naštěstí je to u ledu, zatím - páč potentáti zjistili, že by museli vystěhovat 3000 lidí.
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.9.2022 16:53 Reaguje na Jakub Graňák
Ještě dodám. Ti lidé žijí v záplavové oblasti? A jak teda píšete o vidlákov x město, tak znám příklad Mnichova. Ten si užívá čisté vody z údolí vzdáleného 60 km, která se nemusí ani upravovat. A sedláci remcají, protože chtějí podniknout něco jiného s těmi chráněnými plochami, přitom dostávají dotace i za snížení sedlačení, a na město stejně...No trochu jako vy.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.9.2022 17:05 Reaguje na Jarka O.
Ovšem, je to zařezané "horské" údolí.
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.9.2022 17:08 Reaguje na Jakub Graňák
A nemění to trochu situaci?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.9.2022 18:54 Reaguje na Jarka O.
V čem?
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.10.2022 22:24 Reaguje na Jakub Graňák
V tom, že přehrada by chránila před povodní lidi, co zřejmě žijí v prostředí ohroženém povodněmi. Z dálky se nedá posuzovat, něco popsal v jiné diskuzi p. Machaček. A jaká opatření se vymyslela na ochranu majetku a životů?
Tech 3 000 lidí mělo být vystěhováno kvůli stavbě a ztroskotalo to na nechutí lidí odejít ze svých domů nebo že stát neměl prostředky na nová bydlení?
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.9.2022 16:25 Reaguje na Jakub Graňák
Ještě bych přidala, že takové I.ochranné pásmo vodního zdroje není špatná věc, přísné skoro víc než 3. A 4.zóna NP.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.9.2022 16:32 Reaguje na Jarka O.
O tom žádná...
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.9.2022 16:39 Reaguje na Jakub Graňák
No, takže bych asi hlasovala jinak než vy. Tak pěkný víkend a učte se plést. Staří sedláci plést uměli;)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.9.2022 17:04 Reaguje na Jarka O.
Sice jsem to od té doby nedělal, ale plést mně naučila máti ještě jako prepubertálního adolescenta... ale manželku to baví, tak to nechávám na ní.
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.9.2022 17:10 Reaguje na Jakub Graňák
Dobrý, já to syna nenaučila, je jiná doba, snad to umí dnešní holky.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.9.2022 18:55 Reaguje na Jarka O.
Na to bych moc nesázel, spíš dostanete pod stromeček vlnu:-)
Odpovědět
JO

Jarka O.

27.9.2022 18:03 Reaguje na Jakub Graňák
Krom toho si myslím, že úspěšné dosázení všech těch výměr bude trvat 20 let, jestli tu budem.
Odpovědět
Pe

Petr

27.9.2022 20:11 Reaguje na Jarka O.
Produkční, hospodářský les s monokulturou se právě dá tak trochu přirovnat k osetému poli. Rozdíl je ve velikosti pěstovaných rostlin, vliv na ekosystémové funkce je velice podobný.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.9.2022 11:56 Reaguje na vaber
Tak když se bavíme o vytváření lesa člověkem, tak jediná funkce lesa před příchodem člověka byla ta, že vyplńoval místa budoucího lidského osídlení a udržoval půdu s dostatečným množstvím uhlíku, vláhy a živin. Aby po vyklučení či spálení toho lesa bylo na vzniklém poli dostatek živin pro pěstování zemdělských plodin.
Podle některých výzkumů i na našem území koliduje změna charakteru lesa a jeho úbývání už s příchodem prvních lidí zabývajících se prvobytně pospolným zemědělstvím ( a užívajících oheň jakožto první nástroj na "překonávánáí" lesa) před několika tisíci lety.
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

26.9.2022 11:09 Reaguje na vaber
Les sám nenaroste, samo naroste křoví. Aby les narostl sám, potřebuje být opečováván, například pastvou.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.9.2022 18:29 Reaguje na Ladislav Pícha
Pastva pouze zlikviduje všechen porost a mechanické působení zvířat, prošlapávání vrstvy hrabanky urychlí její rozklad, takže pod stromy je prakticky jalová a holá půda. To péče o les není. Pouze pokud jsou stromy už příslušně vysoké, tak les přežije a roste, zřejmě trochu pomaleji dál. Pokud jsou stromy nízké, je většina z nich zničená, takže tam zůstává volný prostor a sem tam poničené stromky s keřiodolnými tomu dobytku.
Odpovědět
Pe

Petr

26.9.2022 20:08 Reaguje na Ladislav Pícha
Znáte film Absurdistán? Je o tom, že lidstvo totálně zhlouplo. Pokud se někdo domnívá, že les sám nenaroste, tak se k tomu filmu rychle blížíme.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.9.2022 11:59
Pěkný ptydepe článek.
Nesrozumitelný takovým způsobem, aby si z něho vybral každý to, co zrovna potřebuje. Plán byl splněn, článek napsán, čárka autorovi za aktivitu udělána a jinak se nejspíš vůbec nic nezměnilo.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

25.9.2022 14:06
Ve výčtu aktivit vědeckého týmu postrádám péči o zlepšení půdního profilu stanovišť. Domnívám se že kýženou změnou v zakládání lesa by měla být aspoň pomístná hloubková příprava půdy (např. rozrývání do hloubky aspoň 70 cm). Dlouhodobé smrkové hospodaření, stejně jako předcházející pastva, s důsledkem přehnojení, splavuje a ukládá živiny do spodních horizontů, kde se tvoří slepence, které uzavírají nasákavost půdy a zabraňují průniku kořenového systému do hlubších půdních struktur. Výsledky následného zalesnění se projeví překvapivou změnou. Mohu to dokumentovat zkušeností z Kolubmbie (nařezávání lateritických půd), stejně jako vzornou přípravou půdy před zalesněním v Chile.
Odpovědět
Pe

Petr

25.9.2022 18:07
Trochu úsměvně zní to, že LDO zajišťuje odbornou správu lesů jiným majitelům, ale ve vlastních lesích to za ně budou dělat a pak je to učit vědci.
Přesně to, co budou dělat ti vědci, je náplní práce odborné správy lesů.
Odpovědět
VS

Vilda Smakal

25.9.2022 19:12
Nové postupy ? Jenže to by každý musel uvažovat stejně ! Dnes máme plnou republiku odborníků a skuteční odborníci se k tomu všemu nedokážou domluvit. Tak co chceme aby se řešilo, když co odborník, to jiný názor ! Ve finále stejně jde každému akorát o to, aby se hlavě co nejvíce vytěžilo, protože to jsou přeci peníze.....a ještě to prodat ven za eura..Tohle dnes dokážou všichni tyhle odborníci s hajnými, kteří akorát rozprodávají a rozkrádají naše lesy...a my se tady budeme trápit jak vysazovat lesy........
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.9.2022 21:25
Jsou to poněkud nekonkrétní plány na obnovu lesů jako takových a jsem tak
zvědav na konkrétní výsledek na nějaké velké ucelené ploše. Ono asi bude
třeba přehodnotit, které lesy zůstanou jako hospodářské vhodné ke strojní
těžbě, pak lesy s výběrovou ruční těžbou a nakonec lesy k jiné funkci, než
vytvářet ekonomický zisk. Posledně jmenované mohou být v nepřístupných
místech(prudké svahy, skály atd.) U těch s výběrovou těžbou může být terén taky hůře dostupný, ale ideálně dostupné lesy ponechme pro strojní těžbu.
Vznikne tak funkční model zohledňující ekonomiku lesního hospodářství a
taky zájmy ochrany přírody. Nemám nic proti souškám a tlejícím kmenům v těžce dostupném terénu, ale lpění na tomtéž někde v rovině a nebo mírném
svahu považuji za plýtvání s dnes cennou dřevní hmotou. Pokud dojde na
masivní odklon od monokulturních stejnověkých lesů, tak nás asi potomci
proklejí, když budou ty smíšené a různověké lesy jednou těžit. Je třeba
vzít do úvahy, že mýtní věk různých druhů je různý a požadavky na růst
má každý druh stromů jiný. Kombinace druhů tak vyžaduje myslet i na tu
budoucí těžbu a nekochat se pouze lesem v době jeho růstu. Konkurenční
boj jednotlivých druhů stromů násobit ještě věkovými rozdíly zkomplikuje
nejenom mýtní těžbu, ale i výchovu lesa v průběhu růstu. Existuje taky
vždy individuální příklon k některým dřevinám a momentální poptávce po
některé dřevině v určitém stádiu růstu. Dojde tak na konkrétní zásah
provedený konkrétním člověkem, který bude preferovat to, či ono. Já
zastávám názor u hospodářských lesů, že mají být s ohledem na budoucí
strojní těžbu pěstovány spíše jako šachovnicově rozdělené lesní celky
s jednodruhovými a stejnověkými porosty. Množství zásahů v takovém
jednolitém celku je minimální na rozdíl od vícedruhového a různověkého
lesa. Ten les "śachovnicový" tak bude nejenom druhově a věkově pestrý,
ale hlavně efektivně pěstovatelný a těžitelný. Toto už dělávali v okolí
lesníci v minulosti a lesy v mém okolí tak jsou pestré, ale přitom
pokud dojde na jejich těžbu, tak se vymýtí například hektar, ale
okolní porost si počká podle věku dalších 10-70 let. Takto se chová
i příroda, když po zásahu(vichřice, požár atd.) vznikne velmi často
stejnověká monokultura( bučina, dubina, olšina, březina, vrbina atd.
Taková stejnověká monokultura není na rozdíl od různověkého smíšeného
lesa neustále zatěžována těžbou jednotlivých kusů včetně poškození
těch okolních stromů. Při mýcení toho hektaru tak dojde na jedné
sedmdesátině, nebo i na devadesátině lesa sice k totální devastaci
jednou za 70-90 let, ale okolí si žije bez zásahu dál svým životem.
Odpovědět
Pe

Petr

25.9.2022 22:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Vaše představa "pěstování" lesa je v podstatě souhrn všech negativ, která lze v lese uměle vytvořit. Naštěstí už to lidé pochopili a snaží se tomu co nejvíce vyhýbat, jak ukazuje i tento článek.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

25.9.2022 23:48 Reaguje na Petr
Nejlépe se tomu vyhnuli v Černobylu. Takový chcete mít les? Nechat přírodu zdivočet, to je Váš model? Od toho jsou rezervace, chráněná území atd., ale mít takový les úplně všude? A u všech vlastníků? Respektujete to, že je les i individuální majetek? Nebo byste vše zestátnili a potom tam nechali "zkoušet svá moudra" vědátory, kteří dělají vědu hlavně proto, že se bojí uplatnit v praxi? Uhlí je fuj, nafta je fuj, plyn je fuj, dřevo z hospodářského lesa taky fuj ??? jak si to představujete?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.9.2022 10:00 Reaguje na Josef Střítecký
Oni ti odborníci od klávesnice v životě netěžili
stromy ze zápoje, které se jim zavěsí do koruny
okolních stromů. Nezažili těžbu napružených stromů
po vichřici, nebo po sněhové kalamitě. Nemají tak
představu, jak dlouho a s jakou námahou těží
jeden "výběrový" strom z lesa a jak rychle a bezpečně lze těžit les jako celek. Oni totiž nikdy
neriskovali při takové těžbě život a nakonec i to,
že hodnota jejich práce je mizerná. To, co stroj
pokácí za hodinu, to dělá v lese dřevorubec dva
dny a co stroj přiblíží za hodinu, tak to kůň taky
dělá ty dva dny. To jim můžete stokrát vysvětlovat,
ale pokud si to sami nezkusí, tak budou omílat stále to samé. Jejich mantrou je totiž NEPRACOVAT vůbec.
Les se sám vyseje, vyroste, zemře, ztrouchniví a
tak dokola. Nábytek, papír a jiné produkty ze dřeva
dovezeme třeba z Brazílie a budeme jim nadávat, že
kácejí panenské pralesy, když my si je tu pěstujeme místo hospodářských lesů. EKOfanatici se snaží o to,
aby vlastníkům lesy sežrali kůrovci, ovce vlci a
rybářům ryby vydry, kormorání a volavky. Oni přece
nic nepotřebují. Papír dovezou, skopové nejedí
a ryby jedí mořské z vydrancovaných moří. Tady chtějí divočinu na procházky po celodenní "práci"
někde v kanceláři nějakého EKOspolku. VŠ chrlí
kvanta takových vzdělanců a je třeba je zaměstnat.
Odbory živ. prostředí na úřadech doslova bobtnají
a musí vykazovat nějakou činnost. Výsledkem jsou
tak často nesmysly, kdy přes les díky padlinám
a buřeni ani neproleze zvěř. Ta se pak tlačí do
polí a upravených ploch parků a okolí vesnic. Co
má taky hledat ve změti větví, ostružin atd.?
Probudit se dnes naši předci, tak nám rozsekají
zadky za to, co jsme dopustili udělat s našimi
lesy. Zanedbáním údržby a prevence došlo pouze
na "hašení požáru"(v NP ČŠ doslova) a na nynější
bláboly netěžit, nechat zetlít, nesadit a čekat,
jak to dopadne. Lenivost dostala názvy bezzásah
a samovýsev. Nač taky pracovat, když někoho živí
stát a nebo dotace a ostatním to zakážeme, aby
tu nebylo už srovnání co je les a co je "les"!
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

26.9.2022 11:49 Reaguje na Břetislav Machaček
Nezlobte se na mě, ale melete páté přes deváté, takže těžko nějak smysluplně reagovat. Hlavní chyba - směšujete odborníky, kvalitní i nekvalitní, s ekofanatiky uvažující na úrovní bulvární novinařiny.
Shrnuto - pomíjíte (fakt nejste sám, takové zkratky v myšlení se dopouští leckdo až kdekdo), že celá ta záležitost není jednoduchá a že se jak "zelení" tak "klasičtí lesáci" pokoušejí dělat společnou věc: aby krajina, zde konkrétně zalesněná, byla co k čemu pro lidi i ne-lidi, od všelijaké žoužele zelené i živočišné až po nějakého toho paroháče.
Nevyžádaná rada: méně se durděte a více uvažujte, co se DÁ dělat a k čemu to povede. Chytrých knížek i lidí je docela dost.
Mám rád tuhle přednášku: https://www.youtube.com/watch?v=a5B8PaKyQyI&t=620s
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.9.2022 22:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Nová vlna se starým obsahem ala mistr Machaček - reflexe na úrovni 0
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.9.2022 10:09 Reaguje na Jakub Graňák
Vy si svoji reflexi strčte víte kam. Les vám zůstal po předcích a co z něho "vytvoříte" budou hodnotit až vaši
potomci. Pokud jim přichystáte práci s výběrovou těžbou,
tak les nastojato prodají a nebudou se s pilou a koněm
v něm dřít. Za 70.let, až vaše dílo doroste, tak tu už
nebude nikdo ochotný se potit s pilou a riskovat život.
I ti koně budou tak leda pro zábavu a nikoliv na těžkou
práci v lese. Máte asi dostatečné příjmy na to, že vás
ekonomika lesa nezajímá, ale ten koho živí a musí počítat, tak si nemíní komplikovat práci smíšeným různověkým lesem.
To opravdu nikdy nebude na uživení, pokud nebudeme dřevo
vyvažovat zlatem.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.9.2022 10:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Pokud jste si neráčil všimnout, tak ten váš "ideál" šachovnicových monokultur v rovinách je příčinou rozkladu lesů v ČR. Smíšený porost poskytne alespoň nějaký zisk, protože v něm ten přimísený smrk přežije do mýtního věku, zatímco v monokultuře ho sežere kůrovec daleko dřív a hospodář ho bude moct tak maximálně seštěpkovat (přesně to, co tu kritizujete že?). Takže přesně dle starého dobrého selského rčení: "nemusí pršet, stačí když kape" - ze smíšeného lesa bude aspoň něco, z monokultury bude ho.no.
A co se týče té pracovní síly: nebyl jste to náhodou vy, kdo vyzdvihoval do nebes znárodnění? Vždyť to je přece důvod, proč statisíce rodin zvyklých vydobývat svůj denní chléb po celé generace prací na poli a v lese nuceně opustilo tyhle obory. Podporujete vylidňování venkova a pak se divíte, že tam nemá kdo dělat

Evidentně máte, mimo jiné, problém s chápáním kauzality mezi příčinou a následkem
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.9.2022 19:46 Reaguje na Jakub Graňák
Vy si opravdu myslíte, že kůrovec si smrk v tom
smíšeném lese nenajde? Najde a hezky se v něm
namnoží, protože pro jeden strom do lesa nikdo
nepůjde! Přesně tak to začalo a pokračovalo s
kůrovcovou kalamitou. Začalo to tam, kde se to
buď netěžilo záměrně a nebo tam, kde na pár
stromů se nenašla firma a vlastní těžaře LČR už
neměly. Podobně se chovali někteří restituenti,
kteří ignorovali upozornění, že mají les napadený
kůrovcem a ten dál množili. U nás 200-230 m.n.m.) býval smrk zcela běžný v bývalých selských lesích
padl prvý. Pár jedinců přečkalo a padly později.
Vy mi podsouváte, že podporuji vylidnění venkova! To dělám prosím jak? Já ruším veřejnou dopravu, obchody, hospody, holiče atd? Já dělám ze statků
s živočišnou výrobou pouze ty s rostlinnou výrobou a likviduji pracovní místa v živočišné výrobě? Já tam omezuji školství a tak odrazuji mladé tam žít? Vy ve své nenávisti k oponentům jste schopen mě snad obvinit i z toho, že nyní místo plynu topíme zase uhlím a dřevem. Takovému člověku jako vy nemá cenu nic vysvětlovat, protože jste si mne už dávno zaškatulkoval mezi oponenty a obviníte mne snad i
z konce světa. Blábolte si své, ale mne neumlčíte obviňováním z něčeho, za co mohou naopak takoví restituenti, kteří na svém nemíní hospodařit a nechávají půdu huntovat nájemcům, kteří do cizího nemíní investovat. Venkov se vylidňuje v celé EU
a světě, protože lidé nalézají ve městech nejen
lepší práci, ale i pohodlí a kulturu. Pročpak se děti po studiu nevracejí domů na venkov? Že by
kvůli mě? A co vy, budete mít pokračovatele a
nebo počkají až tu už nebudete a pole a les
prodají?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.9.2022 09:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Nemyslím, já to vím, poněvadž to denně pozoruju kolem sebe - o tom vy si můžete nechat tak akorát zdát tam u vás v té vaší milionové aglomeraci. Tak neučte orla lítat. Začalo to u LČR, které si skrz kůrovce chtěly sáhnout na dřevo mimo těžební plány, což by vám potrvdili kámoši lesáci, kdyby jste nějaké měl. Ostatně to potvrdili i někteří zdejší diskutéři např. pan Ptáčník.
A jsme u té vaší těžko skrývané nenávisti k malým hospodářům, ať už jde o zemědělce, nebo lesníky, nebo kohokoli jiného, malého a "nedostatečně efektivního", ačkoli je to právě ta "neefektivita", která dává alespoň částečně prostor biodiverzitě - to je právě to, proč ve vašem případě hovořím o tom, že podporujete devastaci venkova. A to je na hodně dlouhé povídání a já s váma nemíním ztrácet čas, protože sobci vašeho ražení, do morku kostí prožraní antropocentrismem, nikdy nepříjmou fakt, že na světě nejsou sami.
O moje pokračovatele nemusíte mít péči, my venkované totiž jsme zvyklí tvrdě pracovat, narozdíl od vás - změkčilých, zpovykaných městských fracků. A i kdyby to moje děti chtěly prodat - furt lepší, než aby došel nějaký Machaček a násilím jim to pod rouškou "efektivity" chtěl sebrat
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.9.2022 20:56 Reaguje na Jakub Graňák
Tak s tím příspěvkem se vůbec nedá souhlasit.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.9.2022 08:51 Reaguje na Jarka O.
Konkrétně v čem, prosímpěkně?
Odpovědět
JO

Jarka O.

27.9.2022 18:00 Reaguje na Jakub Graňák
P. Macháček někdy podporoval vylidnění venkova? Pláčete na špatném hrobě. Ano, kůrovec je hrozný žrout, ale bránění likvidaci nebo pomalost kvůli zákonům kalamitu zhoršily. "Monokultury" tolik padat nemusely. Brouk si ostatně smrky najde i ve smíšeném lese.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.9.2022 19:07 Reaguje na Jarka O.
Milá dámo, zkuste se někdy trochu zamyslet nad jeho "plány" - ty k ničemu jinému nepovedou. Viz ty jeho přehrady - "zaplavíme pár tisíc baráků, abychom my v Ostravě mohli vypouštět žumpy do potoka." - ve zkratce plán páně Machačka pro řešení vysychající krajiny. To bude řešení jen pro města, protože na venkov nikdo vodovody nepotáhne a copak se asi stane?... lidi odejdou, páč nebudou mít už ani vodu, že? Jeho řeči o sedlácích s mastnou hubou jste nečetla? Bylo přece třeba sebrat těm hanebným vesnickým boháčům pole, aby se všichni měli líp... že pak trvalo 20 let, než se venkov vzpamatoval a dostal se objemem produkce potravin na předválečnou úroveň (a to přes prudký rozvoj mechanizace a chemizace + statisíce ha rozoraných mezí...), je už jen bezvýznamný detail. Stejně jako ty naivní babky co odevzdaly svoje 2 ha pole do družstva a pak v něm do smrti dřely (nevíte, že do sedmdesátých let tvořily páteř zemědělství babky nad 60 let?).
O tom jak se staví k drobným hospodářům... ačkoli okolní země (viz třeba Polsko na nich staví prosperitu venkova) jsem psal už výše.

Takže si to laskavě nejprve srovnejte v hlavě, jestli vám jde skutečně o venkov, nebo jen o vlastní pohodlí. My totiž po celá desetiletí posloucháme knížecí rady různých "znalců" z aglomerací... a vždy z toho vyplynulo pouze jediné - co nejvíc nás ojebat, namastit si kapsu a "když už tak nějakou tu chatičku na víkendy" - vždyť ty chudinky z paneláků ani neví, jak vypadá kravička.

PS: k těm lesům - máte nějakého dobrého a upřímného známého lesáka? -tak se poptejte, nejspíš se nebudete stačit divit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.9.2022 08:58 Reaguje na Jakub Graňák
Jste pouze sobecký demagog, co
se zastává pár desítek majitelů
domku v místech přehrady, která
může ochránit těch baráků sta a tisíce. Kdo zažil povodně 1997
v záplavových oblastech, tak
pochopil, jaký význam měla Slezská Harta. Za tři dny byla
plná a nebýt ji, tak to asi
Kružberk nerozchodil. Bez pitné
vody se nedá žít a velké aglomerace se nemohou spoléhat
na studny ve zvodních řek. Vám
je to asi fuk, ale povězte
Pražákům, že je Želivka na prd
a ať pijí vodu ze studní. Být
tu před desetiletími u vesel
takoví Graňáci, tak pijeme vodu
z PETek a koupeme se jednou
týdně ve vodě z řeky. Sobectví je typická vlastnost sedláků,
kteří nostalgicky vzpomínají na dobu, kdy čeleď pracovala za stravu a spala v chlívě. Jó to
byly časy, když seděli v prvé
lavici v kostele a měli svůj
stůl v hospodě. Místní honorace byli starosta, sedláci a lékař. Zbytek byla lůza na práci za
pár šupů. Ta honorace si je sama vinna svým chováním za to,
že jim to lůza znárodnila. Ono
separace od pracujících nese
pouze nenávist chudých, které
zaměstnávali jako nevolníky.
Dnes je to podobné, kdy se zase
vytváří honorace nová a taky se
separuje od ostatních. Pak se
diví, že jsou cílem nenávisti
a zločinu. Odcizením od mas si
zadělávají na problémy, které
se cyklicky vracejí a které zase jednou nastanou. Zapomínají na přísloví, že když
už si žiju jako prase v žitě,
tak mám chrochtat tiše a nebo
někde v ústraní, ale předvádět se je to nejhloupější, co dělají.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.9.2022 10:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Už jsem vás několikrát upozorňoval, že nemáte nejmenší tušení s kým mluvíte, tak jenom pro vaši informaci: V roce 97 zaplavila voda třičtvrtě naší dědiny. A zkuste hádat, kdo strávil bez nároku na honorář a proježděnou naftu čtyři měsíce na korbě vlastní vétřiesky rozvážením humanitární pomoci, a kdo po pás ve vodě s motorovkou vyřezával z řeky padlé stromy, když hrozilo, že zahradí řeku? Já jsem tehdy riskoval nesčetněkrát kejhák, co jste dělal vy?
Přehrady na pitnou vodu už vy měšťáci máte ne? Teď je třeba zajistit dostatek vody i krajině a venkovu, a toho stavěním přehrad nikdy nedosáhnete - tak kdo je tady sobecký demagog? Furt tady kdákáte něco o protipovodňové fci. přehrad, tak mi už konečně prozraďte, jak pomohla vltavská kaskáda v roce 2002? Nijak, že? Protože i vodohospodáři přiznávají, že jsou schopni u takových kalamit zadržet sotva jednotky procent.
A k tomu zbytku vašeho výblitku se nemá cenu vyjadřovat, jen dokazujete jaký jste dobytek.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.9.2022 10:41 Reaguje na Břetislav Machaček
A pokud jde o ty vaše omílané sedláky - to nebylo nic jiného, než ekvivalent dnešních agrobaronů typu Babiše (těm hrozně fandíte, že?), ten taky platí svojim dělnickým zaměstnancům minimální mzdu. Ovšem jaksi pomíjíte, že vám podobní (alespoň co do rétoriky) připravili o majetek i lidi s jedním dvěma hektary, kouskem lesa, řemeslnickou dílnou... a těch bylo řádově více, než těch vašich sedláků. Ale bolševičtí dobytci mezi tím neviděli rozdíl, stejně jako vy, pro ně to byli všecko "vesničtí boháči"
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.9.2022 09:18 Reaguje na Jakub Graňák
Docházejí argumenty
a tak přichází vulgární nadávky.
S takovými lidmi nediskutuji, pokud neumí diskutovat slušně.
Jinak dobytka si vážím více, než některých lidí!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.9.2022 09:37 Reaguje na Břetislav Machaček
Argumenty? Kde jste předložil nějaké argumenty vy, že se jich dožadujete po mně? Co vás tu pamatuju, tak jste nikdy žádný argument nepředložil, ani žádný z mých argumentů nevyvrátil, jen tady trousíte ty vaše smyšlenky - viz (dle vás) nižší spotřeba vody za bolševika...
Jestliže mně tady neustále předhazujete, že jsem jakýsi panelákový ekologista, či sobecký "sedlák" aniž by jste o mně cokoli věděl - ačkoli jsem vám už milionkrát sdělil, co jsem zač a jaké je moje profesní zázemí, tak se nemůžete divit, že s váma budu nakládat stejně - já se totiž řídím jednoduchým heslem: "Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá". Slušně jednám s lidma, kteří mně neuráží, mezi tuto skupinu vy skutečně nepatříte

Tak se vás znovu ptám: co jste dělal vy v roce 97, jak jste pomohl postiženým?
Jak pomohla vltavská kaskáda se zadržením povodně v r. 2002? Jednoduché dotazy - čekám jednoduchou jasnou odpověď
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.9.2022 12:14 Reaguje na Jakub Graňák
To je tedy "úroveň" diskuse...

Souhlasím s p. Machačkem v tom, že vodní díla jsou při povodních využívána naprosto nedostatečně, viz níže pasáž s V. Cílkem. A bylo obrovským štěstím, že Sl. Harta byla těsně před dokončením a byl schopen zadržet ohromné masy vody, bez toho by Ostrava plavala tuplem.

https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2013/Srpen---2013/Povoden--Klidek%E2%80%A6
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.9.2022 13:23 Reaguje na Karel Zvářal
Tak si vzpomeňte na to jak se bavíte kupříkladu s p. Eliášem - to už není nic jiného než nadávky - tak tu nemoralizujte.

Netuším, co jste chtěl tím odkazem říct - to jakou kapacitu mají přehrady na výpusti v situacích, kdy na odpouštění jsou k dispozici maximálně desítky hodin času a že je možné uvolnit pouze jednotky % kapacity, je holý fakt... tudy cesta skutečně nevede a nepovede, pokud ty přehrady nechcete úplně vypustit... Už jsem to říkal minule, zkuste si zjistit jak dlouho potrvá tu Hartu vypustit aby zachytila stejnou vlnu jak v r. 97 - pak snad pochopíte, že něco jako protipovodňová funkce přehrad je nonsens
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.9.2022 13:36 Reaguje na Jakub Graňák
Dnes je možné upoštět s třídenním předstihem, to se však v r. 97 nedělo ani hodinu před deštěm! O vltavské kaskádě škoda mluvit, a s tímto názorem nejsem sám. Přece tři dny upouštět "po plný břeh" nepochybně kapacitu pro avizované srážky docela uvolní, to budou desítky procent! Kapacity, samozřejmě, nikoliv množství srážek! Ale i to "málo" má při kulminaci vliv a Praha plavat nemusela.

Ostatní nekomentuji, to si může každý obrázek udělat sám.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.9.2022 13:39 Reaguje na Karel Zvářal
Ano uvolní jednotky %
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.9.2022 13:59 Reaguje na Karel Zvářal
Během prvních třech dnů povodně nateklo do Harty 50 mil kubíků vody, maximální odtok činí 360 tis kubíků denně, tudíž Harta dejme tomu tři dny před příchodem vlny bude schopná odpustit objem vody rovnající se celým 1,5 procentům přitékajícího objemu - každý si může udělat obrázek sám, cheche
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.9.2022 14:14 Reaguje na Jakub Graňák
Pokud je to takto nedostatečně dimenzované, tím více je potřeba na hormím toku nádrž, která bude jen za účelem zádrže povodně (tj. "prázdná"). Než mít při povodni škody ve stovkách mld, tak to raději investovat tímto směrem. Proto jsem ten článek psal, že se mi koncepce vodohospodářů vůbec nelíbí, je to zkostnatělé a zbyrokratizované. Jak manipulační řád, tak celkový přístup k ne/předcházení povodním.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.9.2022 15:26 Reaguje na Karel Zvářal
Daleko lepší a levnější mi přijdou poldry, odregulace řek a podobné srandy, nebo ty zadržovací pásy jak píšete v článku - všechno co tu vlnu zpomalí a "roztříští".
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.9.2022 10:02 Reaguje na Jakub Graňák
Poldry - fajn, i ten zbytek, taky, ale za míň peněz míň muziky. A k tomu jinde zase přehrady, z těch je i elektrika, z poldru ne, prostě kombinace musí být, a taky se pamatuji, že se mluvilo o zákazu staveb v nivách. Dodržuje se to tam u vás na divokém severu? K té záchraně, dobré, pro mě hrozné bylo zjistění, jak "fungovalo" varování a záchrana při povodni v minulém létě v SRN, pamatujete? Totiž vůbec, varování byla jen těmi hračičkami mobily, na všechno se kašlalo, a politici si odjeli do Provence. Nejsme p. Graňáku, ti nejhorší, víte.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.9.2022 15:35 Reaguje na Jarka O.
Přehrady už máme - všimla jste si? Pomalu na každé řece...
Jasně že dodržuje, jsme vodoochranné pásmo a je tu stavební uzávěra - nikdo nepostaví nic mimo původní základy.
Vy si asi nikdy neuvědomíte, že na takové katastrofy jsme a vždycky budeme krátcí ať už budeme mít přehrad kolik chcete, reakční doba bude vlivem neříditelnosti počasí vždycky malá viz co jsem spočetl panu Zvářalovi...
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.9.2022 15:41 Reaguje na Jakub Graňák
Ale já myslím, že si celkem uvědomuji, že jsme na katastrofy krátcí. O to mi taky šlo, ale šlo o zásobování. P. Zvářal psal o manipulačních řádech, a to má každá přehrada. Podle těch se jede. Nebo musí zavolat někdo zodpovědný shora. Ono to spíš vypadá, že v tom R.97 bylo v ďupě nejen lesní hospodaření, i vodni... Jak píše p. Zváral.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.9.2022 15:48 Reaguje na Jarka O.
Ne, ty přehrady nejsou stavěné na odtok v řádech desítek milionů kubíků denně - tudíž jejich "reakční čas" a schopnost zadržovat povodňové vlny je směšný - což ovšem jaksi silně nabourává teorii o jejich "protipovodňové" funkci. Fakt nejsme na Asuánu, kde si lze přítok a odtok kalkulovat na měsíce dopředu...
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.9.2022 15:55 Reaguje na Jakub Graňák
No tak Nil je jaksi jiná řeka... jsou země, které přehrady nemají, Dánsko např. Pak zde omílaná Pádská nížina, Provence, ale mně jejich nedostatku líto není. Víte proč? 10 měsíců si zijou v pohodovém klimatu, bohatou z vína a turistiky, ty 2 měsíce nedostatku vody hravě vyřeší odletem do Thajska nebo balenou pitnou vodou, když nechtějí investice do přehrad na pitnou vodu. Ale my jsme střecha Evropy, to je trochu rozdíl, ne?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.9.2022 16:52 Reaguje na Jarka O.
No vidíte a mně není, líto, pokud Ostravu vypláchne velká voda a to z důvodu níže:
Když jsme v roce 97 rozváželi humanitární pomoc (balenou vodu, desinfekci, potraviny, lopaty, smetáky...) víte kdo se nejvíc dral dopředu řady a vyřvával, jak na to všecko má nárok? Lufťáci, ačkoli kolem sebe viděli ty zničené domácnosti a lidi, co přišli o všecko (i u nás spadlo pár baráků), tak byli schopní vyrvat osmdesátileté babce z ruk pikslu sava, protože měla už dvě - místo toho, aby se sebrali a zajeli si to nakoupit domů do Ostravy. Tehdy jsem na to čučel s otevřenou hubou, ale pochopil jsem, že tihle lidi ode mně už navždycky něco dostanou jenom přes moji mrtvolu
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.9.2022 17:00 Reaguje na Jakub Graňák
Hm, tak ten hyenismus taky nenávidím. Škoda, že je z toho obecně odpor proti přehradám. Můžete být hrdý, že jste přece jen pomohl i těm správným lidem. Takže nefandíte baníku;)? To je spravne
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.9.2022 17:07 Reaguje na Jarka O.
Nefandím - fotbal je nuda:-) A navíc ten jejich chorál...
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.9.2022 17:12 Reaguje na Jakub Graňák
Jo, já taky ne, jen mě to napadlo, synovce baníkovci jednou skoro zřídili, tak je nemám ráda.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.9.2022 13:38 Reaguje na Karel Zvářal
Tak jsem to pro Vás (doufám, že to oceníte) spočítal: Hartu lze při maximálním možném odtoku vypustit za krásných 637 dní - to jistě nebudete mít problém při svém vášnivém pozorování předpovědí počasí dát vodohospodářům včas vědět:-))
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.9.2022 13:45 Reaguje na Jakub Graňák
To by ale musel jet i Kružberk na stejný výkon, jinak by to nemělo význam. A jestli to mají projektované na takový sráčský průtok, tak můžou jít někam!

Ale obecně jsem pro přehrady, a to i z protipovodńových důvodů. To by se jimi ovšem musel někdo seriozně zabývat...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.9.2022 14:06 Reaguje na Karel Zvářal
A teď si představte scénář, že příjde další taková vlna - nějakých 18 milionů kubíků denně se bude valit vrchem přes korunu hráze - za chvilku ji podemele - hráz se protrhne - údolím Moravice se na Opavu bude valit padesát metrů vysoká vlna, ale v poho u pana Machačka v Bohumíně bude mít už jenom asi dvacet metrů - to ujde, ne?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.9.2022 14:23 Reaguje na Jakub Graňák
Od toho máme inženýry, aby tu hráz řádně postavili. K neštěstí může dojít vždy, je lepší mu ale předcházet. Jsou mnohem větší díla, která by způsobila doslova potopu, přesto jsou národohospodářsky důležité. Musí se se to zkrátka dobře hlídat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.9.2022 14:54 Reaguje na Karel Zvářal
Co mě dostalo nejvíc, tak že "Troubky zastihla povodeň nepřipravené". Dědina na soutoku dvou velkých řek, všichni věděli, že tři dny vydatně pršelo... Stát se to ve středověku, budiž. Ale v éře tv, mobilů, záchr složek... To bylo na Darwinovku, a pro celý "mančaft"!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.9.2022 15:19 Reaguje na Karel Zvářal
Hlavně - my už jsme 2 dny plavali, když to k nim došlo, takže asi fakt nikdo nezapl televizu
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.9.2022 15:36 Reaguje na Jakub Graňák
Jak říkám - to mě jen utvrdilo v obecném podceňování síly povodní od začátku až do konce. Prostě klasický švejkovský klídek...
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.9.2022 20:55 Reaguje na Břetislav Machaček
Myslím, že jde o projekt, ze kterého se školy a lesáci chtějí učit, a asi nejde o neměnná pravidla pro dosadby, ale o nápady, které praxe prověří a upraví. A hlavní roli bude hrát počasí - jako často. Péče by vlivy počasí na stromy mohla vyrovnávat, ale to už bude rozhodnutí těch, co projekt vymýšlejí.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

26.9.2022 08:26
V žádném případě nechci snižovat práci výzkumných týmů a vážím si každé rady.
Myslím si, že by lesům prospělo snížení výměry revírníku (LČR). Zdroje bych převedl z ORP nelíbí se mi ta dvojkolejnost. Když jsem si pořídil kousek lesa, tak mi nejvíc radami pomohl bývalý místní fořt. Každý kdo zná místní poměry je nenahraditelný. Spojení vědy a místních znalců je nejlepší.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.9.2022 18:53
No, jako nejlepší opatření pro obnovu lesa mně připadá zajistit spolehlivou předpověď srážek na dva roky dopředu. Pokud bychom totiž s dostatečným předstihem věděli, že následující dva roky bude na těch pasekách dostatek srážek a vlhko, mohli bychom bez obav přímo na tu paseku bez jakékoliv mezikultury sázet koncovou kulturu, příslušné stromky. Aspoň většinu druhů. Většina druhů našich běžných dřevin dokáže v dostatečně vlhké půdě jako sazenice za cca dva roky tak dostatečně zakořenit, že kořeny dosáhne už dostatečně hluboko, aby stromek získal vláhu ze spodních vrstev půdy i za násldujícího běžnějšího delšího sucha a neuschnul tak. Stromečky přirozeně pokud možno co nejmladší, aby na místě vyprodukovly co nekvalitnější kořeny a ideálně v kontejnerech, aby šly sadit i v zeleném stavu přes léto.
Tady v Beskydech to letos vypadá tak, že stromky, které by se mohly letos sadit ke konci srpna, srážky na nich v září už nejspíš zajistily dostatek vláhy až do zimy a přes zimu, i kdyby už vůbec nepršelo. A pokud bude v zimě slušné množtví sněhu zajistí dost vláhy do dubna až května. Pak je třeba příští rok, aby nějaké deště byly od května po září, podzim zas bude vlhčí díky nižší teplotě a podzimnímu počasí. A stromky, které by někdo vysadil letos na konci léta, by se potom nejspíš udržely, ty apseky zalesnily a vyrostly v les.
A kdyby v předpovědi vyšlo, že v následujících dvou letech by bylo nějaké pořádné sucho, semena těch dřevin by se nechala odpočívat v chladu a paseky volné, protože ty sazeničky by stejně zašly.
Škoda, že takové dlouhodobé předpovědi zatím nejdou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.9.2022 08:58 Reaguje na Radim Polášek
Paseka nemůže zůstat dva roky "volná". Za dva roky bude plná buřeně
a sadit, či vysévat stromy do ní, je zbytečné. Jedině pak snad ta fréza a paseku "poorat" jako pole i s případnou chemií. Hrůza, co! Ale pokud stromek nepředežene v růstu buřinu, tak ho ona zadusí. Když se začaly zbytky štěpkovat, tak toho využil kamarád, sazenice
vysázel v pásech štěpky a zbytek ponechal osudu. Stromky rostly
jako z vody a než se k nim buřeň dostala, tak už ji převyšovaly.
Je pravda, že nesázel dvouleté semenáče, ale už ty čtyřleté a
starší. Ne vše bylo koupeno ze školky, ale mnoho pocházelo z
náletů a jeho vlastní školky. Pomáhal jsem mu tehdy s obnovou
lesa a je radost na ten les dnes pohledět. Paradoxně přesazené
nálety se ujaly lépe, než stromky ze školky. Ono ve stejný den
z půdy do půdy je něco jiného, než sazenice s oschlými kořeny
vyorané ze školky před měsícem.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

27.9.2022 13:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Jak kde, například ty paseky na Ondřejníku v Beskydech, na které z dálky koukám, mně i po dvou letech připadají holé. Jinak ale s těmi pasekami máte pravdu, ale taky pokud nastane sucho a půda pořádně proschne, všechny ty vysázené stromečky půjdou do háje. Rozhodně na holé pasece mají mnohem menší šanci než nasázené o třeba dva roky později uprostřed rozrosteného porostu, který by se musel před sázením vysekat. Ale stejně pokud bude velké sucho, moc se toho ani na té pasece nerozroste. I když je zase fakt, že nějaké ostružiní vyrostlé kdysi ze semene a důkladně zakořeněné vysaje vlhkost z půdy a roste jako nic i za takového sucha, kdy zasázené stromky usychají a jsou jako troud.
A jak paseka zaroste, závisí jaký tam byl les a předtím a co tam rostlo. Jestli to byla hustá smrková monokultura, kde nic neroste nebo i nějaký hustý listnatý či smíšený les, kde se semena dřevin z nějakého důvodu neuchytí, tak na té pasece jsou 1 - 3 roky k dobru, než to zaroste. Jestli tam byl les takový, že v podrostu rostlo plno ostružiní, maliní a dalších velkých rostlin nebo plno drobných náletových stromečků, po vykácení lesa se ten růst rozjede okamžitě a intenzívně.
Ještě je možnost, hlavně pro majitele malých kousků lesa, že ty stromečky budou zalévat. Litr až dva vody, 1 - 2 x za týden by měl umožnit těm stromečkům dobu většího sucha přežít a potom v období dostatečného množství vláhy růst. A ten rok až dva roky, kdy to výsadba potřebuje, by majitel malého kousku lesa mohl zvládnout.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.9.2022 19:34 Reaguje na Radim Polášek
Ideálem je včasná podzimní výsadba, protože jarní
je v háji kvůli absenci sněhu v posledních létech.
Navíc jara skáčou ze zimy rovnou do horkého léta.
Půda i se stromky prudce vysychá, ale "plán" po
zimní těžbě nepočká. Proto se těží i v létě, aby
se zalesňovalo na podzim. Například tento podzim
se teoreticky musí ujmout kdejaký stromek alespoň
v mém okolí. "Chčije" denně a les je jako houba
nacucaný vodou. Zalévání sazenic v lese je utopie
už kvůli terénu a pracnosti. To vám nikdo nebude
dělat a za sucha nemá význam nějaký ten litr, který
se vpije do okolí a pro stromek zbude kulové.
Podmínkou dobrého ujímání sazenic je vhodnost dřeviny pro danou lokalitu, kvalita sazenice a její
kořenový systém. No a pak ta trefa, když chčije a
chčije. Jinak je iluzí, že na kyselé půdě smrčin
budou prosperovat listnáče. Prvé roky se musí totiž
vypořádat s tou kyselostí a vyčerpaností půdy.
Psal jsem tu o mulčování štěpkou, ale na tu dnes
čekají teplárny a z lesa se odváží i seštěpkované
chvojí a leckde i pařezy. To je to, co má v lese
zůstat a nikoliv celé kmeny a jinde štěpkovat i
to chvojí. Ty kvanta souší z NP mohly nahradit to
seštěpkované chvojí použité jako mulč. Ale to ne,
to se nechá raději zetlít a nebo rovnou shořet!
Odpovědět
Pe

Petr

27.9.2022 19:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Takový tlející strom je celý svět nejrůznějších organismů. O tom lidé, co vidí jen dřevo do kamen a pár bankovek, nemají ani tušení. To je příroda. To je biodiverzita.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.9.2022 07:49 Reaguje na Břetislav Machaček
Podzimní termín výsadby jakýchkoli stromů byl ideálem vždy, proto školkařská sezona (období dobývání a prodeje stromků) začíná od října - dokonce je to už minimálně sto let uzákoněno - jste objevil Ameriku, jen máte pár staletí zpoždění...
A co se týče těch kyselých půd: už jste někdy slyšel o termínech jako kyselá doubrava, kyselá bučina, acidofilní bor, nebo kyselá jedlobučina? Mám takový dojem, že iluzí jsou především ty vaše moudra...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.9.2022 09:28 Reaguje na Jakub Graňák
A víte jak tam ty stromy prosperují a jaké
mají přírůstky? Násilím vnucovat něco tam,
kde na to nejsou vhodné podmínky je stejná
hloupost jako obrátit chod dějin zpět.
Prostě co lokalita, to vhodné podmínky pro
nějaké dřeviny a rostliny. Zkuste pěstovat
borůvky na vápenci a pochopíte, že nelze
jít cestou direktivních nařízení pěstovat
něco tam, kde se tomu nebude dařit. S koncem jehličnatých lesů s kyselými půdami skončí hojnost borůvčí a tím i úbytek potravy pro mnoho ptáků a zvířat. A to nehovořím ani
o houbách vázaných na jehličnany a silnou
vrstvu jehličnaté hrabanky. Mnohde už to
lidé pozorují a chápou, že je to změna tak velká, že si ještě nedovedeme představit
její dopady na vodní režim krajiny, na skladbu hub a podrostu v lesích, na život zvířat a ptáků a na ekonomiku lesního hospodářství.
Ono je rozdíl prodat smrk na pilu a nebo
břízu na palivo. Práce s těžbou a přiblížením je skoro stejná, ale zisk třetinový.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.9.2022 10:20 Reaguje na Břetislav Machaček
A vy to víte? Zjevně ne, fytocenologie vám nic neříká - naivně jsem si myslel, že slovo "kyselé" vás trkne, ale asi netušíte co to slovo znamená. Netuším proč bych měl pěstovat borůvky na vápenci - zřejmě máte dojem, že vápenec je dominantním půdotvorným substrátem v ČR - nic nemůže být dále pravdě. Mně nemusíte o nárocích jednotlivých dřevin poučovat, patrně máte z chlastu vypálenou díru do hlavy, když si nepamatujete, že jsem původním povoláním zahradník-školkař, tudíž se k mojim znalostem a zkušenostem v téhle věci nikdy ani nepřiblížíte. Borůvky jsou vázány na kyselý substrát a kyselý je každý opad stromů, proto borůvčí najdete v každém dostatečně světlém porostu na kyselých půdách - vy do lesa asi moc často nechodíte že? Porostou jiné houby, třeba hřib dubový, habrový, křemenáče, kozáky, lišky... jediné čeho jistě ubude budou václavky... jaká škoda
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.9.2022 16:12 Reaguje na Jakub Graňák
Kyselý je opad jehličnanů a borůvky snesou i trochu tmy. Kdyby nebyly smrky, nerostla by hlíva dubová!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.9.2022 18:29 Reaguje na Jarka O.
Kyselý je každý opad, ať už listnatý, nebo jehličnatý, když nebude hlíva dubová, bude hlíva ústřičná!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.9.2022 09:38 Reaguje na Jakub Graňák
Míru kyselosti hrabanky z listí
a z jehličí změří i laik a tak
je schopen posoudit jaký je mezi nimi rozdíl. I u nás pamatuji v selských lesích smrky a borůvčí a ouhá po
vykácení smrků se vytratily.
Pročpak asi, když je listí
dostatečně kyselé jak píšete?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.9.2022 10:31 Reaguje na Břetislav Machaček
Jojo, liší se o desetiny, fakt průkazný rozdíl, asi tak jak u rašeliny s Ph 2-6 - přesto je to typický kyselý substrát...

Mi teda mistře zahradníku vysvětlete proč borůvčí roste úplně normálně v dubových lesích, nebo třeba na kamenicích mezi lukama kde po staletí nestál žádný strom.

Jen mimochodem: listovka daleko lépe zadržuje vodu, než hrabanka z jehličí - sakra zase to zadržování vody v krajině, že?
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.9.2022 09:47 Reaguje na Jakub Graňák
Tak vidíte, že vzácné druhy jsou vázané i na smrkové lesy a že ekosystémy jsou proměnlivé a přizpusobivé, i pole je ekosystém, vsak to víte, ne? Opravdu si myslíte, že smrk si zaslouží z jedné strany krutou exploataci na vývoz(!!), z druhé strany prapodivnou změnu "péče" o lesy, a z třetí strany nenávist jediných správných "milovníků" přírody, tedy ochránců? Za to, co nám smrky dávají, si já myslím, že to je nefér. Já nechci hejtovat listnáče, mám ráda všechny stromy, kytky a brouky ... taky skoro. Borůvka roste v lese a jeho blízkém okolí, kde je málo vápníku. K tomu pH, vybavuje se mi trochu rozklad na huminové kyseliny s vyšším pH nez fulvokyseliny, v závislosti na tom, jestli se rozkládá jehličí nebo listy, a podmínky teplota, kyslík, vlhkost, kyselost podloží, tak nějak to bylo. Ano, je to více i méně kyselé až neutrální.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.9.2022 15:42 Reaguje na Jarka O.
Nemáte tušení co si fakt myslím - smrkové lesy miluju - tam kde patří - na vrcholcích hor.
"Opravdu si myslíte, že smrk si zaslouží..." na to jste přišla kde, dedukce ala Machaček?
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.9.2022 15:47 Reaguje na Jakub Graňák
Takže si to nemyslíte.Já se jen ptala, protože mi to nebylo jasné. Tož jak kterých hor... smrk je taky generalista.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.9.2022 09:32 Reaguje na Jakub Graňák
Prosím jaký je rozdíl mezi znalostmi
naučenými ve škole a znalostmi vyčtenými z učebnic, odborné literatury a praxe? Titul? Ono
špatný učitel a špatná škola vás sice opravňuje být pasován na
odborníka, ale nemusí tomu tak být.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.9.2022 09:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Jistě - jenom ten titul:-)
A teď mi laskavě odpovězte vy jaký je rozdíl mezi amatérem, který kdesi po bigádách v životě zasadil pár tisíc stromků a profesionálem, který vyprodukoval a zasadil statitisíce stromků a dělal to denně deset let?
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.9.2022 09:49 Reaguje na Břetislav Machaček
https://www.casopis.forumochranyprirody.cz/magazin/analyzy-komentare/chranene-druhy-v-chranenych-uzemich-odsouzeny-k-bezzasahovosti





Tohle je p. Machačku náhodou bezva článek, jestli Vás ty nápady v ochraně zajímají, a dal ho sem dokonce jakýsi pirát!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.9.2022 15:54 Reaguje na Břetislav Machaček
Jasně že je generalista, ale ani generalisté nepřežijí, tam kde pro ně nejsou vhodné podmínky...
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.9.2022 15:58 Reaguje na Jakub Graňák
Ale rozmezí, kde žijí, je velké, celé mírné pásmo. A jaktože vedle sebe v arboretech najdete druhy, které pocházejí z jiných kontinentů a dokonce klimatických pásem?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.9.2022 16:57 Reaguje na Jarka O.
Odpovědí je nadmořská výška, nároky na vodní režim, schopnost aklimatizace... Kde je dost vody tak smrky vydrží, ale kde je dost vody, dneska? Pokud máte lesárnu tak to snad víte ne?
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.9.2022 17:06 Reaguje na Jakub Graňák
Nemám lesárnu, PřF, příběh z rodiny o zákazu studia byla generace přede mnou. Já to s vodou nevidím tragicky, teď týden chlejstalo a chlejstalo, voda bude, věřím tomu...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.9.2022 07:55 Reaguje na Břetislav Machaček
"Zalévání sazenic v lese je utopie
už kvůli terénu a pracnosti." - tak to nejspíš spasí přehrady žo jo? A vy máte tu drzost mi tu něco kázat o nějakém komplexním uvažování...
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist