PřírodaObnovme veřejné studny. Stromy je potřebují14.10.2021 | BRNO
(Ekolist.cz)
Poptávka po vodě v posledních letech roste a její nedostatek a zhoršující se kvalita se stává celosvětovým problémem. Stále častěji se objevují zprávy o nutnosti snižování spotřeby vody stejně jako výzvy ke zlepšení hospodaření s ní. Jednou z možností jak ušetřit pitnou vodu je nahrazovat ji ve vhodných případech vodou užitkovou. Typickým příkladem je zalévání truhlíků, zahrádek a veřejné zeleně. K novým významných stromům Prahy patří převislé buky či majestátný jasan13.10.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Do databáze významných stromů Prahy bylo zařazeno pět nových dřevin. Ke stávajícím unikátním velikánům nově náleží dva převislé buky na Ďáblickém hřbitově, jinan na malešickém sídlišti, jasan na Olšanských hřbitovech a žižkovská lípa republiky. Cílem celopražské databáze významných stromů, která nyní čítá již už 318 jedinců, je zachovat jejich poselství a zajistit jim nerušený růst na stanovišti.
Pomohou se zdivočením evropské krajiny sloni? Na pohled atraktivní přístup má svá ekologická rizika12.10.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Sloní sirotčinec v době covidu9.10.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Když Daphne Sheldricková (tehdy ještě Woodleyová) v polovině 50. let minulého století přijela do keňského národního parku Tsavo, setkala se tam poprvé se sloními sirotky. Jmenovali se Samson a Fatuma a staral se o ně její budoucí manžel, David Sheldrick, jinak též dlouholetý šéf národního parku Tsavo East.
Kdo zkoumá dna oceánů? Vědci placení společnostmi, které tu chtějí těžit8.10.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Průzkum izolovaných pralesů, ekologické studie realizované ve velehorách, výzkumné expedice do polárních končin. Nic z toho není zrovna levným podnikem, ale současná věda je většinou schopná, s využitím cílené grantové podpory, realizovat monitoring a experimenty i v těchto končinách, nezávisle na dalších zdrojích. Pří výzkumu hlubokomořských ekosystémů tomu ale tak není. Je to problém? Podle článku, uveřejněného na serveru Mongabay, rozhodně ano. Řada druhů migruje do Arktidy za potravou a bezpečím. Některé lokality se ale mění v ekologické pasti, zjistili čeští vědci7.10.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Migrace zvířat za účelem reprodukce do severních zeměpisných šířek odedávna spoléhala na řadu výhod, včetně zajištění většího množství sezónně dostupné potravy, menšího ohrožení parazity a nižší predace během reprodukce v porovnání s oblastmi okolo rovníku. Tyto důležité výhody migrace jsou však aktuálně výrazně narušovány klimatickými změnami a působením člověka. To přináší negativní důsledky pro populace migrujících zvířat i celé ekosystémy. K tomuto závěru došel mezinárodní tým vědců pod vedením Vojtěcha Kubelky, který je vědeckým pracovníkem Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, ve studii zaměřené na sledování narušení přínosu migrace u ptáků, savců a hmyzu, publikované v časopise Trends in Ecology and Evolution.
Vadí vám elektrárna za domem? Neříkejme tomu NIMBY, ale vlastní rozum7.10.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Je opozice proti výstavbě energetické infrastruktury hnané fosilními palivy společensky hodnotným postojem, zatímco odpor proti výstavbě OZE je ukázkou zpátečnictví a pokrytectví? Ne. Aktuální studie poukazuje na to, že argumenty obou skupin odpůrců se významně neliší. A že kdo nestojí o elektrárnu za humny, nesleví, ať už je to elektrárna solární nebo uhelná.
Berličky do krajiny6.10.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Když se láva potká s (mořskou) vodou…5.10.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
V posledních dnech se v médiích hojně opakuje zpráva, že jakmile se láva dostane do moře, začne místním na ostrově La Palma hrozit další smrtelné nebezpečí. Do atmosféry se totiž začnou uvolňovat jedovaté plyny, které mohou ohrozit zdraví lidí. Ptáte se, kde se tyto nebezpečné látky berou a proč vznikají? Pak jste tu pro odpověď správně.
Blokáda na Ptačím potoce. Jak po 10 letech vypadá les, který před těžbou zachránila občanská neposlušnost?4.10.2021 | MODRAVA
(Ekolist.cz)
Říct na Šumavě, že jste tam s Hnutím DUHA na oslavě 10 let blokády u Ptačího potoka, zaručeně přivodí reakci místních lidí. Pamatují si vyhrocené emoce, které byly využité pro názorový spor o to, do jaké míry řešit kůrovcovou kalamitu v národním parku kácením napadených stromů. Zatímco po šrámech na vztazích mezi aktivisty, správou Národního parku Šumava a místními ještě někde přetrvávají nezacelené jizvy, příroda už se posunula o velký kus dále. |
reklama |