https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/rozsah-poskozeni-malych-stromku-zveri-je-ohromujici-ukazuji-exaktne-zjistena-a-statisticky-zpracovana-data
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Rozsah poškození malých stromků zvěří je ohromující, ukazují exaktně zjištěná a statisticky zpracovaná data

26.5.2022 10:25 | PRAHA (Ekolist.cz)
Opakovaný okus buku.
Opakovaný okus buku.
Foto | Jan Liška / VÚLHM
Neustále rostoucí stavy zvěře působí vysoké škody na lesních porostech. S ohledem na probíhající kůrovcovou kalamitu a s ní spojeným nárůstem kalamitních ploch je tlak zvěře mnohdy jedním z limitujících faktorů následné obnovy lesa. Bez důsledné ochrany proti škodám zvěří dochází k znehodnocení obnovovaných lesních porostů. Škody působené zvěří jsou limitujícím faktorem úspěšné obnovy lesů, zejména při přeměně porostů s dominancí smrku na druhově pestré, stabilní a dlouhodobě ekonomicky udržitelné lesy.
 
Pro objektivní zjišťování míry poškození lesa používají pracovníci Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) Národní inventarizaci lesů (NIL) či nově Sledování stavu a vývoje lesních ekosystémů (SSVLE), jejichž výstupy o poškození lesa jsou díky velkému množství měřených ploch vhodné i pro menší území. Kromě toho zákon o myslivosti ukládá uživateli honitby při vypracování plánu lovu mimo jiné vycházet z porovnání kontrolních a srovnávacích ploch (KSP). Vlastníci lesů nad 50 ha jsou povinni umisťovat na každých i započatých 500 ha lesa alespoň jednu KSP a na nich je hodnocen jak stav obnovy lesa, tak míra poškození zvěří. Této sítě KSP využili při svém hodnocení také pracovníci ÚHÚL.

Metoda KSP umožňuje kvantifikovat i vliv poškození způsobený zvěří na biodiverzitu dřevin, ztráty stromků celkovým zničením či ztráty na výškovém přírůstu dřevin. Nezávislé šetření provádí pracovníci odborné skupiny ochrany lesů z ÚHÚL Brandýs nad Labem. Své výsledky prezentovali ve Zpravodaji ochrany lesa. Škodliví činitelé v lesích Česka 2021/2022 (Svazek 25, 2022). Exaktně zjištěná a statisticky zpracovaná data ukazují ohromující rozsah poškození malých stromků zvěří.

Šetření proběhlo na 1383 KSP rozmístěných na území celé České republiky, přičemž bylo změřeno 112 607 stromků v oplocené a 94 826 stromků na volné části KSP (celkem 207 433 ks).

Na volné ploše bylo v průměru o 13,4 % méně druhů dřevin než v oplocené části (přičemž se předpokládá, že v oplocení je 100 % druhů dřevin bez vlivu zvěře). Stejně tak bylo ve volné části KSP průměrně o 15 % méně stromků na 1 m2 než v oplocené části.

U 70 % druhů dřevin byl větší počet jedinců v oplocence než na volné části. Okusem či vytloukáním je v obnově zničeno 46 % vrb, ale také 34 % jedlí či douglasek, 29 % javorů babyky, 21 % jilmů, 19 % třešní ptačích a 14 % jasanů. I u ostatních dřevin přesahuje zničení okusem více než 10% rozdíl hustoty ve srovnání s oplocenou částí KSP.

Okus jedle bělokoré (vlevo) a buku lesního (vpravo).
Okus jedle bělokoré (vlevo) a buku lesního (vpravo).
Foto | Jan Cukor / VÚLHM

Na šetřených KSP byl v 63 % případů větší počet stromků v oplocené části. Na většině lokalit dochází při obnově lesa k úbytku stromů jejich zničením nadměrným poškozením zvěří. Přeživší jedinci dále trpí poškozením a výraznou ztrátou přírůstu.

Pracovníci ÚHÚL zjistili statisticky významný rozdíl mezi průměrnou výškou stromků všech dřevin v oplocené části (90 cm) a v neoplocené (65 cm). Rozdíl je 25 cm, což znamená, že na volné ploše jsou stromky o 28 % menší než v oplocenkách.

U 95 % druhů dřevin byla průměrná výška v oplocené části KSP větší než na volné ploše. Statisticky významný rozdíl ve výšce (ztrátě přírůstu) oplocených a neoplocených stromků byl zjištěn u 89 % častěji zastoupených druhů dřevin (buk, borovice, bříza, dub, habr, jedle, douglaska, jilm, jeřáb ptačí, jasan, javor, lípa, modřín, topol, třešeň ptačí a vrby.

Za kritickou ztrátu velikosti přírůstu je považována hranice 25–27 %. Při větší ztrátě přírůstu daného druhu dřeviny se již v porostu vyskytují natolik poškození jedinci, že začínají kvůli poškození zvěří odumírat.

V případě smíšených porostů dochází navíc i k mezidruhové konkurenci, přičemž méně okusově atraktivní druhy následně předrůstají druhy dřevin okusově atraktivnější a často tím působí jejich úhyn. Na šetřených KSP je hranice kritické ztráty přírůstu dosažena nebo překročena u 78 % častěji zastoupených druhů dřevin. Nepřiměřenou ztrátou přírůstu jsou nejvíce postiženy javor mléč a javor klen – 58 %, třešeň ptačí – 53 %, habr – 52 %, topol – 51 %, jeřáb ptačí – 50 %, javor babyka – 44 %, lípa – 40 %, bříza – 39 %, dub – 34 %, jasan – 31 %, jilm – 25 %, jedle, douglaska, modřín, buk – 25 %.

Silný chronický okus zvěří způsobující krnění postiženého stromku a počínající postupný „únik“.
Silný chronický okus zvěří způsobující krnění postiženého stromku a počínající postupný „únik“.
Foto | Jan Liška / VÚLHM

Okus terminálních výhonů zvěří způsobuje v obnově lesů v naprosté většině lokalit snížení přírůstu stromů. Jen ve třech sledovaných oblastech dosahuje průměrná ztráta přírůstu za všechny druhy dřevin únosné míry (do 25 %), přičemž oblast Plzeňska a Českomoravské vrchoviny trpí v důsledku okusu navíc vysokou ztrátou biodiverzity. U ostatních 12 oblastí je ztráta přírůstu nad touto kritickou hranicí. Nepřiměřená ztráta přírůstu se tedy nevyskytuje jen lokálně, ale na většině území ČR.

Je patrné, jak výrazný je výškový rozdíl u jednotlivých druhů dřevin v oplocení a mimo oplocení. Všechny druhy dřevin jsou mimo oplocení značně menší, což způsobuje nejen značné ekonomické ztráty, ale i snižování biodiverzity lesa, jelikož druhy citlivé na okus z lesních porostů mizí, a les tímto ztrácí stabilizační prvek i odolnost vůči ostatním škodlivým činitelům.

U 67 % měřených častěji zastoupených druhů dřevin bylo zjištěno celkové poškození větší než 50 %, což lze považovat za velmi silné poškození. Za celkové poškození byla považována přítomnost alespoň jednoho okusu na posledních čtyřech ročnících terminálních letorostů nebo přítomnost vytloukání kmínku stromku.

Na šetřených KSP bylo celkem na posledních čtyřech ročnících terminálních letorostů poškozeno 51,5 % stromků. Každoročně dosahovalo poškození terminálu s vytloukáním v průměru 19,2 %.

Výsledky porovnání KSP jasně vypovídají o vlivu zvěře na druhové složení dřevin v obnově lesa, dále o vlivu zvěře na hustotu a přírůst jednotlivých druhů dřevin či míru poškození stromků zvěří.

Výsledky ukazují, že okus, působený zvěří, eliminoval na jednotlivých plochách KSP v průměru 13 % druhů dřevin. Zvěř zcela zničí v průměru 15 % stromů v obnově a poškození přeživších stromků je natolik silné, že snižuje výškový přírůst o 28 %, což překračuje kritickou hodnotou ztráty přírůstu (25 %) uznávanou v zahraničí.

Ohryz kůry smrku spárkatou zvěří a vznik zlomů v místech poškození kmenů ohryzem zvěře.
Ohryz kůry smrku spárkatou zvěří a vznik zlomů v místech poškození kmenů ohryzem zvěře.
Foto | Jan Liška / VÚLHM

Za nejzásadnější ukazatel únosného poškození lze považovat snižování zastoupení populací daných dřevin v lesích, tedy podíl zničených jedinců zvěří (jedle, douglaska – 34 %, třešeň ptačí – 19 %, jasan – 14 % atd.), který je pro dlouhodobě udržitelné fungování lesů důležitější než ztráty na přírůstu nebo míra okusu.

Takováto intenzita poškození výrazně snižuje stabilitu a odolnost porostů vůči jiným abiotickým a biotickým škodlivým činitelům, ztěžuje zajištění lesních porostů v zákonných lhůtách a ztěžuje i dodržení minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin. Toto poškození je příčinou vysokých ekonomických ztrát na přírůstu lesních dřevin a výrazně navyšuje náklady na ochranná opatření, která je potřeba vynakládat proti škodám zvěří nad zákonem požadovanou mez.

Více informací o škodách zvěří najdete v publikaci Zpravodaj ochrany lesa. Škodliví činitelé v lesích Česka 2021/2022 (Svazek 25, 2022).

Autoři článku Vyhodnocení poškození lesa zvěří pomocí porovnání kontrolních a srovnávacích ploch v ČR v letech 2013-2021: Kamil Turek, Štěpán Křístek, Jaroslav Kubišta, Jan Vrobel, Radim Strejček, Pavel Tomeček; ÚHÚL Brandýs nad Labem, e-mail: Turek.Kamil@uhul.cz


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Petr

26.5.2022 11:07
Já se nedivím, když v celém lese v podstatě žádná jiná potrava není.
Nejlíp vidět je to na poslední fotce. Jen stromy a hrabanka. Čím se má v takovém lese zvěř živit, když na zemi a u země není naprosto nic.
Odpovědět
Pe

Petr

26.5.2022 11:16 Reaguje na Petr
Často se tu mluví o hospodaření v lesích, správných hospodářích, biodiverzitě... Tak tohle je také součást biodiverzity. A "správný hospodář", když chce o les pečovat, by tedy měl vést les celkově. Aby se v něm dařilo stromům i všem jeho ostatním obyvatelům.
Odpovědět
RV

Radek Větrovec

26.5.2022 12:03 Reaguje na Petr
Dam vam priklad z praxe. Obhospodaruji obecni lesy. Kvuli necelistvosti pozemku nedosahneme na vlastni honitbu, nemuzeme si tedy sami myslivecky hospodarit. Na nasich lesnich pozemcich provozuje myslivost 5 cizich subjektu. Zamerne premnozuji honitby nepuvodnimi druhy zvere jako jelen sika, muflon, nebo u nas nenormovanym jelenem evropskym takovym zpusobem, ze by nam jejich pocetni stavy zavidel kdejaky provozovatel africke safari. Neni mozne sazet nove stromky bez oploceni, starsi jedince ovazujeme. Jedle, buky, duby, smrky, borovice, brizy, olse, javory, jasany, v ruznych smesich tak, aby to co nejvice odpovidalo stanovisti, takto sazime my. Zadne monokultury. Verim ze takto postupuje sposta zodpovednych lesniku. Casy pestovani monokultur jsou tytam. Ale bez radikalni zmeny mysliveckeho hospodareni v rizikovych oblastech, se bohate strukturovaneho (a tim i ekologickeho) lesa proste nedockame. Bezte se zeptat lesnich delniku, kteri deset v kuse prelesnuji jedny a ty samy mista. A to hlavne kvuli premnozenym stavum, mnohdy nepuvodni zvere.
Odpovědět
Pe

Petr

26.5.2022 12:12 Reaguje na Radek Větrovec
Vím to, znám a chápu. Jen jsem napsal jak to vidím já.
Odpovědět
kk

karel krasensky

26.5.2022 13:16 Reaguje na Radek Větrovec
Kvalítní příspěvek z praxe od praktika
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

26.5.2022 13:44 Reaguje na Radek Větrovec
Díky za užitečný komentář. Sika a muflon by v
ČR měli být chováni jenom v oborách. Srnčí zvěř je také možné chovat ve stavech, se kterými si lesy poradí. Vysokou v horských oblastech lze navyknout na přezimovací obůrky a nejpalčivější škody omezit. Většinou se ale subjektům myslivecky hospodařícím na cizím nechce... Je to "tragédie obecní pastviny" jako vyšitá.
Odpovědět
kk

karel krasensky

26.5.2022 14:25 Reaguje na Dalibor Motl
pane Motl ty oburky jsou,ale..ale.Je někde v Beskydech přezimovácí obora od 70 do 90 ks výsoké.Dejme z břicha čtyřiapul měsíce.Tohle za 5-10 litru neukrmím
Odpovědět
DA

DAG

26.5.2022 13:57 Reaguje na Radek Větrovec
Jen se zeptám a kdyby jste měli vlastní honitbu, tak tu zvěř postřílí kdo? Vy?
Co sčítání? Jakou funkci zastáváte v honebních společenstvech?
Neberte to jako napadání. Jen mě to zajímá.
Samozřejmě se také potýkáme se škodami zvěří, ale u nás v honitbě jsou místní lidé vše majitelé lesů a pak je to jen o cíli a vedení lidí ve sdružení.
Slyším tady hlášky typu. Dejte majitelům půdy možnost. Ale kde jsou teď ti majitelé, kteří mají ty zkoušky zbroják a spasí nás. Naopak ztížíte podmínky myslivcům co nemají žádné pozemky a máte o 30% myslivců méně.
Řešení je jen jedno kvalitní plánování a výkonná státní zpráva. Bohužel nemáme ani jedno.
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.5.2022 14:34 Reaguje na DAG
co já slýchám, tak majitele pár hektarů lesa nikdo do mysliveckého sdružení obhospodařující honitbu s jejich lesem nechce. zpravidla a téměř systémově.
Odpovědět
DA

DAG

26.5.2022 16:18 Reaguje na Lukas B.
Vidíte a já znám sdružení, které rozdává povolenky na potkaní, protože mají škody a nikdo lovit nechce.
To co říkáte vy, tak u nás v širokém okolí není.
Naopak co vím, tak občas mívají problémy myslivci, kteří pozemky nemají. Co pozoruji ostatní sdružení, tak je cca 30% myslivců, kteří nemají ani ha. Jsou to většinou místní, kteří se odstěhovali nebo pozemky rodiny sdělil někdo jiný.
Pokud zůstane honitba honebnimu společenství, tak tam "bezzemci" jsou hodně omezeně.
Odpovědět
DA

DAG

26.5.2022 16:20 Reaguje na DAG
Samozřejmě zdědit.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

26.5.2022 18:11
No já jsem letos odepsal dvě nasazené broskve. Ne uprostřed temného lesa, ale pár desítek m za barákem. Ano, byly chráněné pletivem ale nestačilo to. A to tam pachatelé kolem mají dost potravy.
Nevíte nekdo co udělat aby mě to myslivci zaplatili ?
Odpovědět
DA

DAG

26.5.2022 22:01 Reaguje na Kamil Krabice
To neví nikdo. Škody na nehonebnich pozemcích se neproplaceji. Ochránit dvě broskve na zahradě je hračka. Jestli jste použil pletivo, tak píše přemýšlejte nad svoji manuální zručností.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

27.5.2022 10:09 Reaguje na DAG
Okůsali to nad pletivem. Vytvářet jakýsi vysoký 3D pletivový obal okolo budoucí koruny stromu sa mě nechce. Je to jak chránit trezor.
Odpovědět
DA

DAG

26.5.2022 22:01 Reaguje na Kamil Krabice
To neví nikdo. Škody na nehonebnich pozemcích se neproplaceji. Ochránit dvě broskve na zahradě je hračka. Jestli jste použil pletivo, tak píše přemýšlejte nad svoji manuální zručností.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

27.5.2022 07:30 Reaguje na Kamil Krabice
Jak správně oplotit , to vám řekne jedině Vlčí hlídka
Asi jste neměl dost vysoký plot a dost vysoké napětí
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.5.2022 20:01
Tak nějak mi to nedá a vzpomínám na dobu před 30.,40. a 50.léty. Mladé
stromky byly buď v oplocenkách, nebo opatřeny nátěrem a terminály ovčí
vlnou(starý způsob ochrany před okusem). Sazenice mých milovaných jedlí
v plůtcích a pokud vím, tak nikdo z lesáků si na zvěř nestěžoval, neboť
i on byl myslivec a chápal, že zvěř si prostě občas něco ukousne a tak
toho sázeli kvůli těm ztrátám vždy více. Některým by se líbila jen těžba
a zbytek by nejraději nechali na přírodě, vždyť oni se už nové těžby
nedočkají, pokud to nesešrotují na štěpku. No a náklady na oplocenky a ochranu sazenic by raději neměli žádné, když už si nesmí střelit třeba
jelena a nebo ho to ani nebaví. Kdysi co lesák, to myslivec, dokázali
chránit stromky před zvěří a měli i zájem o chov špičkové zvěře. Dnes
je revírník uštvaný úředník plnící plán těžby a obnovy lesa dohadující
se s těžaři a firmami na obnovu lesa, které výsadbu odrbávají a ta tak
usychá, ač je vody v půdě dost. Viděl jsem osobně sázet zaschlé sazenice
do plytkých jamek s pouze lehce přihrnutými kořeny a výsledek byl
hrozný. Náhradní výsadba byla za půl roku do vzrostlé buřeně postříkané
chemií. Nezapomenu na tetu celý život sázející stromky v lese a kosící
"sloní" trávu pro čalouníky, která každý stromek doslova pohladila, když
ho sázela. Později jsem brigádně kosil buřeň a stavěl oplocenky a nikdy
jsem neslyšel názor, že je třeba vybít zvěř, aby se les po těžbě obnovil.
Pamětníci a co vy? Proč to tehdy šlo a nyní už to nejde ?
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

27.5.2022 06:46
Dobrý den. Chci jen říci. Spravuji též obecní lesy, ale takové problémy nemám a to myslivost provozuji jen v jedné obci. Největší škůdce je dnes stát. Začnu zvěří. Přemnožená zvěř je doménou velkých a draze pronajímaných honiteb, kde se zvěř záměrně nechá přemnožit, musí být na nájem a škody, reprezentaci, musí se pochlubit a pak honitby opět velké, u nás LD kde se nejdříve přemnožila černá a mi do dnes máme problém, ale nakonec zde vypustili daňky a objevil se jelen.
Nikdy jsem neměl v lese problém se škodami. Hospodařili jsme hlavně podrostnim hospodářstvím a to jak ve smrku tak se dařil buk. Velké množství není již pro zvěř jen pamlsek a strácí zájem, pokud není stresovaná. Dnes začíná problém a to po té co stát záměrně rozmnožil kůrovce a zničil lesy, samozřejmě pod hlavičkou LČR.
Nyní k fotkám. Buk zde je vidět, že již odrůstá. Kdysi když jsem dělal hajnýho pro LAS a na jednom revíru byl skoro hektar takového buku, při uvolňování chtěl revírník vše vyřezat, nedovolil jsem to, on tomu moc nerozuměl, nikdy se tomu nevěnoval. Celý porost jsme uvolnili a buk normálně odrostl a na konec na tomto porostu dělal jako ukázkovou plochu pro zkoušky na OLH pro LČR. Totiž nevadí vůbec takto skousaný pupen, udělá si hodně větví a hlavně tím, že neroste si udělá kořen a skuste stejnou výšku buku vysazeného a takto okousávaného, to jsou i ty spodní fotky oněch malých boučků. Buk vysazený vyvrátim rukou a ten zkousanej, tak ten jentak nevyvrátíte. Ale o tom psali naši staří lesníci, učili a byli to praktici,jeden napsal, zvěř má zlaté zuby, ano to jsem četl. To znamenalo, že zvěř onen stromek připraví na život.
Další fotka smrčky košaté, ale to jsou hlavně z obor, nikde jsem to v přírodě neviděl. Možná na horách, kde zvěř je ve větší výšce a pak opět, tento strom bude mnohem stabilnější.
Souhlasi i s tim, kde má zvěř vzít potravu a to nemluvím o neustálém rušení a stresu.
Někdo se zmínil o Africe. Tam dokáží udržet zvěř a to je tam mnohem větší chudoba než u nás....
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

27.5.2022 07:32 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Konečně , díky za kvalitní názor a návod a popsání příčin.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

27.5.2022 07:26
... neustálé zvyšování stavů zvěře.
To je tak možná místní záležitost. U nás je to jaksi naopak.
Takže co konkretizovat oblasti a co udělat pro nápravu neceloplošnou ?
Oplocenky už nikdo nestaví ?
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

27.5.2022 12:06 Reaguje na Petr Pekařík
Oplocenky povětšinou staví. Ochrannou funkci plní do prvního poškození (zvěří, spadlým stromem, nebo ztrouchnivěním kůlů), poté do pár hodin nastupuje zkáza.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

27.5.2022 20:52 Reaguje na Jakub Brenn
Za prvé, oplocenky jsou na dotace a majitel o ně má řádně pečovat. Za další, nikdy jsem neviděl, že by do pár hodin nastoupila skáza. Pan Petr Pekařík to řekl dobře, vše se bere globálně a ne místně.
Uvedu malý příklad zjednodušení pro naše ůředníky co o všem rozhodují. Snížení rozlohy polí, zas pole na Vysočině a pole na rovinách, to přeci nejde srovnávat. Pole na Vysočině by mělo být min. 5 až 7x menší rozloha. Tady se nikdo neprobere.
Jsem zvědav jak budou ony drátěné oplocenky likvidovat? Problém je, že za posledních 30 let se vyměnili praktici za hodně vzdělané a bez praxe. Vše se svede na zvěř. Je potřeba se dívat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.5.2022 10:33 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Přesně tak. Revírník má mít čas být v lese a tak i kontrolovat neporušenost oplocenek. Často ho na to
upozorní i myslivci a ostatní návštěvníci lesa,
protože není nic zoufalejšího, než zvěř, která zabloudí do oplocenky a nemůže najít cestu zpět.
Po silném větru je třeba les zkontrolovat vždy
a pokud je oplocenka udělána dobře, tak ji zvěř
ani nepoškodí. Tam kde byla černá se dávalo břevno
i dolů a pro zvýraznění pletiva i nahoru, aby ji
vysoká zaregistrovala.
Stavěl jsem, ale i likvidoval oplocenky a kdysi
se to řešilo sice neekologicky, ale jednoduše.
Pletivo se halabala smotalo na hromadu, zaházelo
kůly z oplocenky a klestím a vznikl tak dnes tolik
propagovaný hadník a úkryt pro různé tvory. V té
haldě se drát za pár let rozpadl a není po něm
dnes a kůlech ani stopy. Jednou nám v tom pomáhal
traktor s navíjákem a bylo to dílem pár desítek
minut. Bohužel, ale tehdy na to byli lidi i peníze.
Jinak při stavbě oplocenek pomáhali ve svém vlastním zájmu i skuteční myslivci(ne bouchalové), ale i
trempové za nějakou tu možnost následně někde tábořit a různé mládežnické kolektivy. Zažilo se
při tom i plno legrace večer u ohně a kytary a
stálo to tehdy pouze materiál a nic víc.
Odpovědět
Pe

Petr

28.5.2022 12:50 Reaguje na Břetislav Machaček
Nechávat hromady pletiva v lese, to se teda máte čím chlubit. Pletivo se rozhodně za pár let nerozpadne, klidně tam může ležet desítky let. A dnešní zinkované (víte o tom?) by tam bylo věky. Z jedné půlhektarové oplocenky je 300 metrů pletiva, mít oplocenky třeba tři, to je pořádná halabala hromada. Kdo by tohle chtěl mít v lese? Strašidelné a nebezpečné pro lidi, pro zvířata...
No a úplně vás vidím, jak jdete radostně a zadarmo stavět oplocenku někomu do soukromého lesa.
Odpovědět
Pe

Petr

28.5.2022 13:13 Reaguje na Břetislav Machaček
To pletivo jste nechával v lese evidentně v minulé době. Chápu že když ho tam dnes nenajdete, že máte dojem, jako že se to za pár let rozpadlo. Jenže to bylo někdy před 40 lety.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.5.2022 16:55 Reaguje na Petr
Víte pane prd o lesnickém uzlovém pletivu,
které koroduje velmi rychle a často se rozpadá dříve, než stromky vyrostou. V hromadě klestí
a shnilých dřevěných kůlů je silně kyselé
prostředí, které korozi ještě urychlí. Jinak
oplocenku jsem naposledy pomáhal stavět
soukromníkovi před desíti roky jako revanš
za palivové dříví na táboření v jeho lese.
Takže si zajděte do lesa a koukněte na ty oplocenky a na kvalitu toho pletiva, které je dimenzováno na pár let a nikoliv na věky.
Pan je asi teoretik od PC a z hromady starého
pletiva a tlejícího dřeva dělá skládku smetí.
Obojí se rozpadne po pár letech a ještě udělá
službu hadům, ještěrkám, ježkům a hmyzu.
Odpovědět
Pe

Petr

28.5.2022 18:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Zinkované pletivo se nerozpadne ani náhodou. I při rušení odrostlých oplocenek bývá netknuté. I výrodci garantují odolnost korozi kolem pěti let.
Nevíte nic a jen se tu snažíte zamlžit tu hloupost s necháváním pletiva v lese. Já bych vás hnal, tohle dělat v lese.

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.5.2022 16:27 Reaguje na Petr
Dobře, tak ho srolujte a dejte do
sběru. Navíc kdysi se nezinkovalo
a ani zinkované tu nebude na věky
v kyselé hromadě trouchnivého dřeva.
Asi nemáte kolem domu ani metr
pozinkovaného pletiva, aby jste věděl, že ho po oxidaci musíte natřít a nebo čekat, až ho rez
zlikviduje a natahovat nové. Ta
vrstvička galvanicky naneseného
zinku se nedá srovnávat s kdysi
žárově zinkovaným drátem , či
plechem, který na mé střeše už
je 100 let a nový plech byl rezavý za roků pět. Životnost lesnického
pletiva je dimenzována na jedno
použití a jeho likvidaci. Kvalita ani opakované použití neumožňuje
a jeho odstranění korozí v lese
v hromadě klestí může vadit pouze šťourům, kteří hledají chyby u
jiných a nikoliv u sebe.
Odpovědět
sv

s v

4.6.2022 01:26 Reaguje na Břetislav Machaček
Jinými slovy, sebrat bordel v lese je frustrát machaček líný ale na vypisování hysterických bláboly na internetu jako bylo dřív všechno lepší, na to si čas najde.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

9.6.2022 12:07 Reaguje na s v
To on takto kecá do všeho. Vždy stejný formát - malinko k tématu a pak hromada srajdy okolo. A když ty jeho bláboly někdo opraví, tak ho ještě nazve ideologem, nedoukem nebo politrukem.

Je to takový malý chudáček.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

29.5.2022 19:59
Pletivo se v lese rozkládá 40 let, první jsme použili v 90 letech, po 10 letech jsme ho odstranili a znova postavili jinde, opět jsme ho odstranili a odvezli, dali do železí, kde se válelo do loňského roku a rez byla minimimální. Mohu však říci, že kde ho nechali, je i kostra srnčího, kde se zamotala tato zvěř a hnusně uhynula. Slyšel někdo z vás nářek srnčího v těchto plotech? Strhaná srna, mělá někde srnče, které taky uhyne... To jsou ony oplocenky. Když spočítám co dám za dřevěné ploty a za drát, je to rozdíl. Jenže připočítejte odstranění zarostlého drátu, dostanete se do stejných čísel.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.5.2022 09:46 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Drátěná oplocenka by měla být zvýrazněna vodorovnými břevny nahoře
a uprostřed. U černé je pak dobré to doplnit břevnem i dole. Takto
jsme to dělali a o úhynu srnčí v pletivu z okolí nic nevím. Navíc
k tomu muselo dojít při jejím štvaní, při kterém neutíká po svých
vyšlapaných stezkách. Vzhledem k nedostatku tyčoviny a cenám odkor
mám obavu, že dřevěné oplocenky budou brzo k "nezaplacení". No a
nakonec je snad lepší tu zvěř vystřílet, aby neškodila a chodit se na ni koukat do ZOO, než obětovat vyjímečně jeden kus za pár let?
Ono postřelený a nedohledaný kus trpí stejně a to nehovořím o
kusu poraněném autem, nebo šelmami včetně psů. Já vás plně chápu,
že oplocenky prodražují zalesnění, ale nebylo by vybití zvěře
příliš velkou cenou za znovuzalesnění kůrovcových mýtin? Navíc
je to problém místní, uvolněný prostor po vybité zvěři záhy doplní zvěř z okolí a proces se bude opakovat až do úplného vybití?
Migraci za potravou nic nezabrání mimo plotů a nebo jen úplná
absence zvěře.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist