https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/obri-mikroproblem-cirkularni-ekonomiky-hnojeni-cistirenskymi-kaly-zanasi-zivotni-prostredi-mikroplasty
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Obří mikroproblém cirkulární ekonomiky: Hnojení čistírenskými kaly zanáší prostředí mikroplasty

30.5.2022 05:48 | PRAHA (Ekolist.cz)
Odfiltrované mikroplasty se spolu s kaly ale poté zaváží na pole. A tím se navrací zpět do oběhu, do životního prostředí, z něhož byly filtrací v čistírnách odstraněny.
Odfiltrované mikroplasty se spolu s kaly ale poté zaváží na pole. A tím se navrací zpět do oběhu, do životního prostředí, z něhož byly filtrací v čistírnách odstraněny.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Problémy obvykle narůstají úměrně s velikostí, ale u mikroplastů to neplatí. Čím jsou menší, tím jsou horší. Dostanou se totiž všude, i do obdělávané půdy. Aktuální studie poukazuje na to, že v Evropě pravděpodobně tím největším a přehlíženým zdrojem znečištění mikroplasty bude používání čistírenských kalů na polích jako hnojivo.
 

O tom, že se mikroplasty, tedy plastové částečky velikostí menší než 5 milimetrů, nachází ve vodě moří a oceánů, se už ví. I o tom, že jsou v nemalých koncentrací přítomné v řekách, a to včetně toků od civilizace dost odlehlých. Proč se ale nachází ve vysokých koncentracích i v zemědělské půdě napříč celou Evropou?

Studie inženýrů z Univerzity Cardiff ve Walesu označuje za velmi pravděpodobný zdroj hospodařící zemědělce. To oni sami zaváží okolo 31 000 – 42 000 tun mikroplastů na svá pole každou sezónu. Nutno ale dodat, že úplně jejich vina to není. Poukázat prstem se totiž dá různými směry.

Zbavit špinavou vodu nečistot

Čistírny odpadních vod v rámci procesu čištění separují ze znečištěné odpadní kanalizační vody tuhé a polotekuté kaly. Nejrůznější sedimenty, které se zužitkovávají například tím, že se zaváží na pole jako hnojivo. Rozumně a úsporně znějící nápad, že by se tento procesní odpad čištění vody měl navracet do půdy (protože mimo jiné obsahuje spoustu dusíku a fosforu, a tím zastupuje nedostatková a nákladná průmyslová hnojiva), ale nevzešel ani od provozovatelů čistíren odpadních vod.

Oficiální politika Evropské unie podporuje cirkulární ekonomiku. Čištění odpadních vod, předtím než je vypustíme do říčních toků, je nezbytnost. Výsledkem této nezbytnosti jsou haldy a nádrže plné tuhých kalů. Pochopitelnou nezbytností je rovněž jejich účelné zpracování, a to se, využitím coby hnojiva, samo nabízí. Prospěch z toho mají mít i zemědělci, kteří skrze odpadní produkt čistíren odpadních vod získávají alternativu k hnojivům. Funguje to perfektně.

Háček je vlastně jen v tom, že čistírenské kaly obsahují vysoký podíl mikroplastů.

Dobře čistit a zužitkovat odpad

Tým Jamese Loftyho z Centra pro hydroenvironmentální výzkum ve Walesu se zaměřil nejprve na to, jak dobré jsou čistírny odpadních vod v zachycování mikroplastů. A zjistili, že schopnost čistíren odfiltrovat ze znečištěné vody se blíží 100 % podílu mikroplastů (ve velikostním rozmezí od 1000-5000 mikrometrů). Tím se mimo jiné potvrdila kritická důležitost čistíren pro to, abychom spolu s odpady nevypouštěli skrze řeky mikroplasty do moří a oceánů.

Až 96 % z čištěné vody odstraněných mikroplastů je pak separací zajištěno v čistírenských kalech. Lofty s kolegy měřil jejich koncentraci a zjistil, že na gram sušiny z kalů připadá 0,01 gramu mikroplastů, tedy 1 % hmotnosti odpadu. Přibližně 24 mikroplastových částeček na gram. Na příkladu běžných čistíren odpadních vod ve Walesu: každý den sem zamíří a je efektivně z vody odstraněno okolo 650 milionů plastových částeček.

Odfiltrované mikroplasty se spolu s kaly ale poté zaváží na pole. A tím se navrací zpět do oběhu, do životního prostředí, z něhož byly filtrací v čistírnách odstraněny. Mohou se tu sedimentovat v půdě, vstupovat do potravních řetězců. Anebo se jen nechají spláchnout prvním deštěm do nedaleké řeky.

Tohle jsme vážně pohnojili

V zemích Evropské unie se momentálně produkuje okolo 8-10 milionů tun čistírenských kalů, z nichž asi 40 % je zaváženo na zemědělská pole jako hnojivo. Konkrétní čísla se v jednotlivých zemích liší. V praxi to ale znamená, že do obdělávané půdy tím každoročně zamíří okolo 31 - 42 000 tun mikroplastů. Něco mezi 86 biliony až 710 biliony mikroskopických částeček. Je přitom paradoxní, že evropské země, které pevné částečky mikroplastů z odpadní vody odstraňují s menší kvalitou (odvádí při čištění horší práci), pak do své zemědělské půdy zanáší mikroplastů méně.

„V Británii ovšem čistíme odpadní vody dobře, a tak každý rok na každý metr zemědělsky obhospodařované půdy zavezeme v průměru okolo 500-1000 mikroplastových částic,“ říká Lofty. Podobná situace panuje i v Německu, Portugalsku a Španělsku.

Studie inženýrů z Univerzity Cardiff není dokonalá: s vysokou přesností stanovili podíl mikroplastů ve vzorcích z čistíren odpadních vod ve Walesu, a jejich koncentraci v kalech zavážených na tamní pole. Ostatní údaje, vztažené k evropským zemím, byly rešeršně sesbírány a vyhodnoceny extrapolací. Řekněme roznásobením. Reálná situace tedy může být horší či lepší.

Pořád ale platí, že současná praxe zavážení čistírenských kalů na pole, příkladná ukázka cirkulární ekonomiky a recyklace, vede v současnosti ke kontaminaci životního prostředí a akumulaci mikroplastů.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2022 11:12
Jsem rád, že se konečně našel někdo, kdo odborně dokládá "dobrodiní" cirkulace odpadních plastů . O těch se doposud neví mnoho a ještě méně se ví o jejich vlivu na zdravotní stav nejen živočichů, ale celých ekosystémů.

Odpady a jejich likvidace jsou z pohledu důležitosti "number one" ,
o sodovkáči bych se ani nezmiňoval. Protože je to taky odpad-pouze v plynné fázi.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.5.2022 08:41 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nikdo zatím neví, jestli ty částečky něčemu škodí.
Celý zemský ekosystém je trvale nasycem gigantickým množstvím mikročástic všemožného typu - prachu minerálnímu i organickému, pyly, kouřovými částicemi atd. atd. (pokud do toho nepočítáte i aerosoly) a nic se neděje.
Dřív byl městský člověk asi nejvíc zatížen kouřem a sazemi, dnes to budou už otěry z pneumatik, což jsou taky mikroplasty.
pro městského člově
Odpovědět
Pe

Petr

31.5.2022 10:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Nic se neděje? To je asi jako říct kouření neškodí, vykouřil jsem dvě a nic mi není.
Poslední roky po celém světě ubývá asi všeho, nejvíc toho nejdrobnějšího, co ani není vidět, všechno jde do háje. Ale lidi věří, že se nic neděje. Je to přesně ten cigaretový princip - co lidem přímo neškodí a co je přímo nebolí, to neexistuje, nebo je v pořádku.
Taky je to o schopnosti vidět dál, než na špičku vlastního nosu.
Už nevím kdo řekl: Čím víc toho vím, tím hůř se mi každý den usíná.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.5.2022 19:45 Reaguje na Petr
Nikdo neví, jestli se děje.
Zkuste odhadnout, kolik prachu je běžně ve vzduchu praklticky všude (i saharský písek mám občas na autě) a kolik z toho bude mikroplastů. Odhaduji jako nula celá nula nula.
Odpovědět
TK

Tomas K

30.5.2022 11:21
Takovej bordel se dává na pole? To jsem ani netušil! Spálit ve spalovně a naházet na pole až popel. A je to vyřešené.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.5.2022 08:41 Reaguje na Tomas K
Popel je nejhorší mikroplast.
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.5.2022 10:15 Reaguje na Tomas K
Spalovny a popel by byly řešení. Ale ony jsou nechtěné.
Psalo se o škodlivosti plastu pro zvířata, která je spolknou.
Anglie by měla možná trochu mlčet. Oni čistí dobře a přečištěnou vodu vypustí do moře. Kaly o kus dál taky. :-I
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

30.5.2022 14:01
Čím jsou ty "mikroplasty" nebezpečné? Už jsem se ptal ledaskde. Zatím jsem nedostal odpověď. Existuje nějaká vědecká studie porovnávající "nebezpečnost" mikroplastů třeba s běžným pískem a "prachem"?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2022 15:09 Reaguje na Dalibor Motl
Položte otázku jinak. Čím jsou mikroplasty bezpečné ?

Zatím nejvíce znepokojující zpráva uvádí, že nanočásti plastu mohou procházet i buněčnou stěnou.
A plast to jsou i stopové prvky typu chlor, rtuť apod. , což na elixír mládí zrovna nevypadá.
Nejsou k dispozici pokusy s potřebnou dobou expozice -více let - abychom mohli prohlásit, že nejde o zdravotní riziko.
Vzpomeňme svého času na DDT nebo polychlorované bifenyly (PCB)- zařazené mezi dvanáct nejtoxičtějších látek na světě, apod.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

30.5.2022 17:40 Reaguje na Miroslav Vinkler
Podle této logiky bychom se měli vyhýbat dřevěným pilinám protože "co až vědci zjistí..." a "čím jsou piliny bezpečné"? Hlavně, že běžně jíme prokázaně karcinogenní uzeniny (což málokoho znepokojuje), používáme chlorové desinfekce (řada lidí je dokonce pije jako všelék) nebo jsme v kontaktu se skleněnými vlákny (běžná tepelná izolace) ale mikroplasty v novinových titulcích a v půdě způsobují paniku.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

30.5.2022 17:47 Reaguje na Dalibor Motl
Mimochodem třeba prach ze zimostrázového nebo tisového dřeva je jedovatý a velmi prudké jedy mohou být zcela přírodního původu (námel v bio-obilí, karcinogenní mykotoxiny).
Odpovědět
LB

Lukas B.

31.5.2022 14:16 Reaguje na Dalibor Motl
on ten výskyt rakoviny plic u truhlářů opracovavších suché bukové dřevo byl podobně zhoubný jako u kameníků výskyt silikozy. takže ano, jemné suché piliny jsou zlo.

to je furt stejná diskuse jako bylinky dobré, léky špatné, přírodní dobré, umělé špatné.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.5.2022 14:12
On není do pole nakonec kvůli plastům a mikroplastům vhodný ani vítr a déšť, protože vítr přináší nejenom mikroténové sáčky ze skládek a z okolí cest, ale i mikroplasty z otěru vrtulí větrníků, z montáže zateplení polystyrénem atd. Ze vzduchu ho vyčeše déšť a přenese nejen do polí,
ale i do lesů v NP, rezervacích a CHKO. Pokud jsme obklopeni plasty,
tak není úniku ! I ta slepice rozklove polystyrén a promění ho na
mikroplasty možná i ve vajíčku a v mase, pokud ho všechen nevyloučí
trusem pro ekohnojení zahrádek. Zaděláno jest a nezbývá, než to upéci
a sníst do posledního zbytku. Slyšíte někde o totálním zákazu? Já nikoliv
a slyším pouze kecy o oteplení planety s mrazy na konci května a o tom,
že nemám topit tím nebo tím a mám zateplovat plasty i za cenu vzniku
těch otěrů při montáži a rozptýlení do okolí. Závidím předkům zaostalost,
neznalost a tudíž o mnoho klidnější život. Dnes řešíme kraviny a to co je
podstatné, nám uniká. Uniká nám to, že s vaničkou vyléváme i dítě a že
máme smůlu, až nám to dítě to zacházení jednou vrátí i s úroky. Co budeme
dělat, až "vědci" zjistí, že nás zabíjejí ty mikroplasty a že jsou všude?
Asi nic a zůstane nám blbnutí s CO2, oteplováním a OZE, které jsou pouze
další příčinou vzniku nové dosud nezjištěné EKO zátěže. Jako by toho už
nebylo dost a tak zaprasíme krajinu větrníky a tunami otěru sklolaminátu
z jejich lopatek. Při požáru fotovoltaiky a baterií vznikne asi tak co?
To už mi je milejší spálené uhlí v uhelce, protože je to ryze přírodní
produkt na rozdíl od izolace kabelů a jiných sajrajtů.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.5.2022 11:33
Já bych položil otázku asi takto. Drtivá většina těchto mikroplastů jsou PE a ten se časem rozloží. Do té doby vypadá docela inertně. Co se ale stane, když tyto částice vdechnu (vykašlu je jako jiné inertní znečištění??) a když je sním (projdou mi bezpečně zažívacím traktem??).

Ten přístup - objevili jsme mikroplasty v půdě, začneme šílet - nepovažuji za racionální. Každopádně by měla být drtivá většina plastů recyklována nebo využita energeticky a tak by se výrazně znížil jejich tok do ŽP. Zkuste si sami ukázat na ty, kdo je proti energetickému využívání těch plastů, které jsou nevhodné k recyklaci.
Odpovědět
Pe

Petr

31.5.2022 12:18 Reaguje na Jiří Svoboda
Já bych si tipnul, že hlavní "tok" mikroplastů do čističek a tím do těch kalů, je z praní prádla. Oděvů a jiného textilu ze syntetiky (tedy plastů) je už kolem nás většina. Netuším jaké plasty to jsou, ani jaká je jejich rozložitelnost a toxicita (toxické nebudou asi ani tak samotné plasty, jako různé pomocké látky do nich přidávané). Ale spolu s textilními barvivy to nejspíš budou lahůdky.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.5.2022 20:42 Reaguje na Petr
Řekl bych, že cesta otěr oblečení - do těla je mnohem intenzivnější než cesta pračka - čistička - pole - do těla.
Odpovědět
Pe

Petr

31.5.2022 22:54 Reaguje na Jiří Svoboda
To ano, denně vstřebáme kůží velmi mnoho toxických látek. Ale tady jde o šíření mikroplastů do prostředí čističkovými kaly. A nejvíc plastů v kalech bude právě z praní.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.6.2022 20:30 Reaguje na Petr
Tak toxické látky vstřebáme, jen pokud si je nějak dostaneme na kůži. Plasty toxické látky nejsou a kůže je dostatečná bariéra i pro mikroplasty. Když už, je problémm s třeba dezodoranty, desinfekcemi, šampony atd. Slušně toxické látky potom dostáváme ze vzduchu v uzavřených místnostech z výparů z různých nekvalitních plastů. tam se ale asi nejvíc šíří přes plíce, ne přes kůži.
Mikroplasty v půdě potom budou nejspíš vadit hlavně svými rezidui, které nemusí být inertní látky, ale mohou to být všelijak různě chemicky aktivní látky. Nicméně u běžných plastů moc toxické nebudou, protože to by potom byly problémy v okolí plastových skládek, kde by mělo být těch reziduí o mnoho řádů více než na poli hnojeném čistírenskými kaly. Nicméně, pokud vím, ani na dlouhodobě uložených skládkách s plasty se nějaké větší toxické problémy neobjevily. Co se týká dalšího šíření mikroplastů z půdy, podle mne dochází na površích mikropalstů jejich počínajícími změnami k hydrofilizaci povrchu a následně pak k aglomeraci drobných částeček mikropalstů velké části, které se už nijak nešíří.
Odpovědět

vladimír šmídl

3.6.2022 01:16
5 milimetrů je dost makroskopická hranice, takové částice jdou mechanicky odstranit.
Kuřata jsou balena s podložkou z pěnového polystyrenu.Pokud při úpravě PS nasákne šťávou, na mraveništi podložka zmizí beze stopy. Nevím ovšem, zda mravenci z PS také něco strávili nebo nestravitelné zbytky roznesli po okolí.
PE, s ohledem na to, že řetězce -CH2-CH2- se běžně v tucích vyskytují, by mohl být odbouratelný.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.6.2022 18:22 Reaguje na vladimír šmídl
Slepice zkonzumují pěnový polystyrén taky a dokonce jsem je viděl ozobávat odlupující se syntetickou barvu. Jak dalece se to dostane
do jejich masa a vajec raději nezkoumám, ale nedělám si iluze, že
to pouze vyloučí ve formě "ekologického" hnojiva(trusu). Prostě
jsme přírodu zaprasili a pokračujeme stále více a více. Ono se
to vymstí, až nakonec zjistíme, že je to příčinou civilizačních chorob.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.6.2022 18:56 Reaguje na Břetislav Machaček
To jsou špatně chované slepice, protože mají málo vápníků pro tvorbu skořápek vajec. Kvůli tomu instinktivně oklovávají cokoliv, co se jim jeví jako hornina s obsahem vápníků, ta je bělavá. Je třeba, aby chovatel buď dodával slepicím dost vápníku v potravinových doplňcích pro drůbež v krmivu nebo ve starých drcených vaječných skořápkách nebo aspoň jim koupil nějaký jemně drcený vápenec. Či výběh slepic aspoň pravidelně vápnil.
Pěnový polystyren pak mohou oklovávat ještě proto, protože se jim měkost polystyrenu může jevit jako možná potrava. Slepice nemá chuť nebo ji má špatnou, protože velká část potravy slepic je zrní a jiná semena, která spolkne, nechá změknout ve voleti a potom rozemele na využitelnou potravu drobnými kamínky - gritem v žaludku. Proto chuť moc nepotřebuje. Podobně nakonec v žaludku slepice rozemelou onen oklovaný polystyren nebo tu sytetickou barvu.
Polystyren z nich vyjde najemno rozemletý v kuřincích, protože to je inertní materiál, z rozemleté syntetiky mohou do těla dostat nějaké látky z pojiva a případné toxické látky z pigmentů z barvy.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.6.2022 20:34 Reaguje na vladimír šmídl
Polystyren nemá řetězce CH2-CH2- Ale to jedno, žádné běžné plasty nejsou stravitelné.
rozložitelné jsou jen bioplasty a to ještě obvykle omezeně, protože obvykle je jejich podstaná část klasický plast. Bioplast se rozloží a tím uvolní mikročástečky klasického plastu neboli svého druhu mikroplastu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.6.2022 20:17
Tak konečně by se mohlo uznat za hloupost a nesmysl pokoušet se vrátit životní prostředí někde na úroveň, kdy lidi žili v jeskyních s jeskynními medvědy a pravlky.
Konečně by se mělo uznat, že lidská populace, tam, kde žije, vždy nějakým způsobem životní prostředí mění a upravuje tak, jak to potřebuje. Či tak, jak vyplývá z životního stylu těch lidí, z hustoty jejich osídlení a z úrovně jejich techniky a znalostech.
A že je čistý nesmysl chtít, aby se životní prostředí navrátilo na tu jeskynní úroveň. Ze je třeba přijmout takové změny životního prostředí, jaké z přítomnosti života těch lidí vyplývají. A že je třeba jenom odmítnout takové změny a poškozování životního prostředí, které vyplávají z nadměrného a zbytečného vytěžování životního prostředí a z jeho zbytečného poškozování.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist