https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/cestovani-semen-s-kompostem-a-substratem-napomaha-sireni-rostlin
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Cestování semen s kompostem a substrátem napomáhá šíření rostlin

7.6.2022 05:20 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vliv transportu semen může být pozitivní i negativní. Mezinárodní obchod se zahradnickými substráty může přispívat k šíření nepůvodních a invazních druhů, ale i k překonávání přirozených bariér a vyměňování genů mezi regionálními populacemi rostlin daných druhů.
Vliv transportu semen může být pozitivní i negativní. Mezinárodní obchod se zahradnickými substráty může přispívat k šíření nepůvodních a invazních druhů, ale i k překonávání přirozených bariér a vyměňování genů mezi regionálními populacemi rostlin daných druhů.
Foto | Neslihan Gunaydin / Unsplash
V zemích EU se ročně zobchoduje 30 milionů tun napytlované zeminy, kompostu a pěstebních substrátů. Palety s napytlovanými substráty často cestují za hranice zemí svého původu. A spolu s nimi cestují i semena nepůvodních rostlin. Je to problém? To řešila studie z maďarského Debrecínu.
 

Univerzální zahradnický substrát, zemina určená k pěstování paprik a rajčat, substrát pro pěstování muškátů, organický kompost, zahradnická směs obohacená o kravský či koňský hnůj. Nabídka předchystané pěstební zeminy je široká, objem její produkce enormní a tržní úspěšnost nemalá. Tato vágní konstatování shrnují, že celkové množství zobchodované zeminy se v zemích EU od roku 2005 zvyšuje, a v současnosti se týká asi 30 milionů tun. V tomto objemu se ale skrývá kvalitou dost různorodý substrát, včetně takových vzorků, které v sobě nesou i nerozložená a klíčení schopná semena rostlin.

Malý experiment s velkou odpovědí

Spolu s vyváženým substrátem tak mohou za hranice cestovat i druhy v místě prodeje nepůvodní, případně potenciálně invazní. V praxi se to rozhodli ověřit ekologové a botanici z univerzity v maďarském Debrecínu. Zakoupili dvacetilitrové pytle substrátu jedenácti různých značek, provedli rozbor složení a v kontrolovaných podmínkách uzavřených skleníků pak nechali část vzorků vyklíčit. Co zjistili?

V průměru každý litr substrátu obsahoval po 13 semenech 6 různých druhů rostlin. Jeden dvacetilitrový pytel tak byl ekvivalentem 265 životaschopných rostlin. Substráty různých značek se přitom výrazně lišily počtem semen, a samozřejmě i místem svého původu. V Debrecínu zakoupené substráty pocházely například ze 171 kilometrů dalekého slovenského Lučence, ale i z 1117 kilometrů vzdáleného Münsteru v Německu. Do maďarských prodejních řetězců dorazila zemina i z Litvy.

Jak autoři studie dodávají, řady značek kompostů, univerzálních a pěstebních substrátů v Evropě cestují i na větší vzdálenosti. A také doplňují, že každé takto v napytlované zemině transportované semeno má jen malou šanci, že se na novém místě úspěšně uchytí. Přesto obrovské množství takto rozptýlených semen kompenzuje relativně nízkou pravděpodobnost jejich uchycení.

Nepůvodní i domácí

Z druhů, které dorazily v pytlích do univerzitních skleníků v Debrecínu, bylo 5 v Maďarsku nepůvodních druhů. Čtyři z nich tu sice jsou už rozšířené (laskavec ohnutý, turanka kanadská, turan roční, zlatobýl obrovský), řídce rozšířená byla jen vrbovka třásnitá. U ní se tedy dá konstatovat „podpora šíření“ skrze substrát. Ve vzorcích byla rovněž nalezena řada druhů původních, a to včetně těch, které se v Maďarsku vyskytují jen zřídkavě. Například hořec malokvětý, třezalka tečkovaná nebo rdesno tupokvěté.

„Dá se z toho odvodit, že mezinárodní či přímo globální obchod se zahradnickými substráty má potenciál přispívat k šíření nepůvodních a invazních druhů,“ říká docentka Judit Sonkolyová, hlavní autorka studie. „Ale spíš než to fungují cesty semen se substrátem jako pravidelná trasa, nezáměrný způsob, jakým si regionální populace rostlin daných druhů mohou vyměňovat geny.“

Vliv transportu semen může tedy být pozitivní i negativní, protože napomáhá posunu areálů běžných druhů, překonává přirozené bariéry, jež by bránily rostlinám „utéct“ například z lokalit zasažených změnou klimatu.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

7.6.2022 10:34
Jako zahrádkář nechápu nákup pytlované zeminy. Při absenci organiky
v půdě jsem nakoupil sice tuny kompostu, ale vyrobeného teplou cestou
s minimem semen plevelů. Prvořadou činností je pak plevely likvidovat a
už jim neumožnit znovu vysemenit, nebo rozrůst oddenky. V okolí mám ale
sousedy kupující tyto substráty a přitom se zbavují posečené trávy a
jiných kompostovatelných zbytků odvozem v hnědých popelnicích do místní kompostárny, nebo si to přebírám já do svých kompostérů. Já už nyní
nenakupuji stejně jako naši předci žádné substráty a už ani rašelinu,
kterou nahrazuji u borůvek pilinami a drtí z jehličnanů. Plevele se ale
mohou šířit i jinak a to s osivy, či plody. Pokud se ale podchytí po vyklíčení, tak nejsou problém, ale to pověstné ALE! Někdo koupí zeminu,
zasadí květinu a už na to nesáhne, jak je rok dlouhý. Místo květin má pak
záhon plevele a zamoří jim okolí. Pak je tu druhý, koupí totéž, ale má
záhon plný květin bez plevele a ten ať si kupuje zeminu třebas až z tramtárie. Horší než plevele jsou ale takto zavlečené houby, plísně a škůdci, které nelze odstranit tak jednoduše jako plevel. Pamatuji si
před unijní veterinární a rostlinolékařská omezení a zákazy, kde byl zakázán i dovoz zeminy a rostlin v zemních balech. Brambory musely být zkontrolovány na výskyt haďátka a ovocné stromy na houby a škůdce. A
dnes? Snad možná ve velkém ano, ale u drobných nákupů se nic takového
nekoná a tak si vesele unijně množíme choroby, škůdce a plevely. Prostě
jednota ve všem i s následnou chemickou ochranou a ničením životního prostředí. Když už, tak už, hlavně že se ušetří při kšeftování a více utratí při chovu a pěstování. Spotřebitel to rád zaplatí a pak se diví, proč se chemicky ošetřuje i to, co naši předci ošetřovat nikdy nemuseli.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist