Cestování semen s kompostem a substrátem napomáhá šíření rostlin

Vliv transportu semen může být pozitivní i negativní. Mezinárodní obchod se zahradnickými substráty může přispívat k šíření nepůvodních a invazních druhů, ale i k překonávání přirozených bariér a vyměňování genů mezi regionálními populacemi rostlin daných druhů.

Foto | Neslihan Gunaydin / Unsplash

Univerzální zahradnický substrát, zemina určená k pěstování paprik a rajčat, substrát pro pěstování muškátů, organický kompost, zahradnická směs obohacená o kravský či koňský hnůj. Nabídka předchystané pěstební zeminy je široká, objem její produkce enormní a tržní úspěšnost nemalá. Tato vágní konstatování shrnují, že celkové množství zobchodované zeminy se v zemích EU od roku 2005 zvyšuje, a v současnosti se týká asi 30 milionů tun. V tomto objemu se ale skrývá kvalitou dost různorodý substrát, včetně takových vzorků, které v sobě nesou i nerozložená a klíčení schopná semena rostlin.

Malý experiment s velkou odpovědí

Spolu s vyváženým substrátem tak mohou za hranice cestovat i druhy v místě prodeje nepůvodní, případně potenciálně invazní. V praxi se to rozhodli ověřit ekologové a botanici z univerzity v maďarském Debrecínu. Zakoupili dvacetilitrové pytle substrátu jedenácti různých značek, provedli rozbor složení a v kontrolovaných podmínkách uzavřených skleníků pak nechali část vzorků vyklíčit. Co zjistili?

V průměru každý litr substrátu obsahoval po 13 semenech 6 různých druhů rostlin. Jeden dvacetilitrový pytel tak byl ekvivalentem 265 životaschopných rostlin. Substráty různých značek se přitom výrazně lišily počtem semen, a samozřejmě i místem svého původu. V Debrecínu zakoupené substráty pocházely například ze 171 kilometrů dalekého slovenského Lučence, ale i z 1117 kilometrů vzdáleného Münsteru v Německu. Do maďarských prodejních řetězců dorazila zemina i z Litvy.

Jak autoři studie dodávají, řady značek kompostů, univerzálních a pěstebních substrátů v Evropě cestují i na větší vzdálenosti. A také doplňují, že každé takto v napytlované zemině transportované semeno má jen malou šanci, že se na novém místě úspěšně uchytí. Přesto obrovské množství takto rozptýlených semen kompenzuje relativně nízkou pravděpodobnost jejich uchycení.

Nepůvodní i domácí

Z druhů, které dorazily v pytlích do univerzitních skleníků v Debrecínu, bylo 5 v Maďarsku nepůvodních druhů. Čtyři z nich tu sice jsou už rozšířené (laskavec ohnutý, turanka kanadská, turan roční, zlatobýl obrovský), řídce rozšířená byla jen vrbovka třásnitá. U ní se tedy dá konstatovat „podpora šíření“ skrze substrát. Ve vzorcích byla rovněž nalezena řada druhů původních, a to včetně těch, které se v Maďarsku vyskytují jen zřídkavě. Například hořec malokvětý, třezalka tečkovaná nebo rdesno tupokvěté.

„Dá se z toho odvodit, že mezinárodní či přímo globální obchod se zahradnickými substráty má potenciál přispívat k šíření nepůvodních a invazních druhů,“ říká docentka Judit Sonkolyová, hlavní autorka studie. „Ale spíš než to fungují cesty semen se substrátem jako pravidelná trasa, nezáměrný způsob, jakým si regionální populace rostlin daných druhů mohou vyměňovat geny.“

Vliv transportu semen může tedy být pozitivní i negativní, protože napomáhá posunu areálů běžných druhů, překonává přirozené bariéry, jež by bránily rostlinám „utéct“ například z lokalit zasažených změnou klimatu.