Cestování semen s kompostem a substrátem napomáhá šíření rostlin
Univerzální zahradnický substrát, zemina určená k pěstování paprik a rajčat, substrát pro pěstování muškátů, organický kompost, zahradnická směs obohacená o kravský či koňský hnůj. Nabídka předchystané pěstební zeminy je široká, objem její produkce enormní a tržní úspěšnost nemalá. Tato vágní konstatování shrnují, že celkové množství zobchodované zeminy se v zemích EU od roku 2005 zvyšuje, a v současnosti se týká asi 30 milionů tun. V tomto objemu se ale skrývá kvalitou dost různorodý substrát, včetně takových vzorků, které v sobě nesou i nerozložená a klíčení schopná semena rostlin.
Malý experiment s velkou odpovědí
Spolu s vyváženým substrátem tak mohou za hranice cestovat i druhy v místě prodeje nepůvodní, případně potenciálně invazní. V praxi se to rozhodli ověřit ekologové a botanici z univerzity v maďarském Debrecínu. Zakoupili dvacetilitrové pytle substrátu jedenácti různých značek, provedli rozbor složení a v kontrolovaných podmínkách uzavřených skleníků pak nechali část vzorků vyklíčit. Co zjistili?
V průměru každý litr substrátu obsahoval po 13 semenech 6 různých druhů rostlin. Jeden dvacetilitrový pytel tak byl ekvivalentem 265 životaschopných rostlin. Substráty různých značek se přitom výrazně lišily počtem semen, a samozřejmě i místem svého původu. V Debrecínu zakoupené substráty pocházely například ze 171 kilometrů dalekého slovenského Lučence, ale i z 1117 kilometrů vzdáleného Münsteru v Německu. Do maďarských prodejních řetězců dorazila zemina i z Litvy.
Jak autoři studie dodávají, řady značek kompostů, univerzálních a pěstebních substrátů v Evropě cestují i na větší vzdálenosti. A také doplňují, že každé takto v napytlované zemině transportované semeno má jen malou šanci, že se na novém místě úspěšně uchytí. Přesto obrovské množství takto rozptýlených semen kompenzuje relativně nízkou pravděpodobnost jejich uchycení.
Nepůvodní i domácí
Z druhů, které dorazily v pytlích do univerzitních skleníků v Debrecínu, bylo 5 v Maďarsku nepůvodních druhů. Čtyři z nich tu sice jsou už rozšířené (laskavec ohnutý, turanka kanadská, turan roční, zlatobýl obrovský), řídce rozšířená byla jen vrbovka třásnitá. U ní se tedy dá konstatovat „podpora šíření“ skrze substrát. Ve vzorcích byla rovněž nalezena řada druhů původních, a to včetně těch, které se v Maďarsku vyskytují jen zřídkavě. Například hořec malokvětý, třezalka tečkovaná nebo rdesno tupokvěté.
„Dá se z toho odvodit, že mezinárodní či přímo globální obchod se zahradnickými substráty má potenciál přispívat k šíření nepůvodních a invazních druhů,“ říká docentka Judit Sonkolyová, hlavní autorka studie. „Ale spíš než to fungují cesty semen se substrátem jako pravidelná trasa, nezáměrný způsob, jakým si regionální populace rostlin daných druhů mohou vyměňovat geny.“
Vliv transportu semen může tedy být pozitivní i negativní, protože napomáhá posunu areálů běžných druhů, překonává přirozené bariéry, jež by bránily rostlinám „utéct“ například z lokalit zasažených změnou klimatu.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (1)
Břetislav Machaček
7.6.2022 10:34v půdě jsem nakoupil sice tuny kompostu, ale vyrobeného teplou cestou
s minimem semen plevelů. Prvořadou činností je pak plevely likvidovat a
už jim neumožnit znovu vysemenit, nebo rozrůst oddenky. V okolí mám ale
sousedy kupující tyto substráty a přitom se zbavují posečené trávy a
jiných kompostovatelných zbytků odvozem v hnědých popelnicích do místní kompostárny, nebo si to přebírám já do svých kompostérů. Já už nyní
nenakupuji stejně jako naši předci žádné substráty a už ani rašelinu,
kterou nahrazuji u borůvek pilinami a drtí z jehličnanů. Plevele se ale
mohou šířit i jinak a to s osivy, či plody. Pokud se ale podchytí po vyklíčení, tak nejsou problém, ale to pověstné ALE! Někdo koupí zeminu,
zasadí květinu a už na to nesáhne, jak je rok dlouhý. Místo květin má pak
záhon plevele a zamoří jim okolí. Pak je tu druhý, koupí totéž, ale má
záhon plný květin bez plevele a ten ať si kupuje zeminu třebas až z tramtárie. Horší než plevele jsou ale takto zavlečené houby, plísně a škůdci, které nelze odstranit tak jednoduše jako plevel. Pamatuji si
před unijní veterinární a rostlinolékařská omezení a zákazy, kde byl zakázán i dovoz zeminy a rostlin v zemních balech. Brambory musely být zkontrolovány na výskyt haďátka a ovocné stromy na houby a škůdce. A
dnes? Snad možná ve velkém ano, ale u drobných nákupů se nic takového
nekoná a tak si vesele unijně množíme choroby, škůdce a plevely. Prostě
jednota ve všem i s následnou chemickou ochranou a ničením životního prostředí. Když už, tak už, hlavně že se ušetří při kšeftování a více utratí při chovu a pěstování. Spotřebitel to rád zaplatí a pak se diví, proč se chemicky ošetřuje i to, co naši předci ošetřovat nikdy nemuseli.