Za masivními požáry amerického středozápadu nestojí ani tak klimatické změny, jako dlouhodobá snaha tu jakýkoliv oheň potírat. V přírodních lokalitách, kde není oheň regulován, přispívají plameny k navýšení biodiverzity, obnově mozaiky původních porostů. Ke zvýšení odolnosti krajiny proti suchu a trochu nečekaně, ke zvýšení půdní vlhkosti a vydatnosti vodních zdrojů.

Přestože zástupci Ministerstva pro životní prostředí i hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller v médiích připouštějí možnost vyhlášení CHKO Krušné hory, realita tomu zatím moc neodpovídá. Pod zvažované chráněné území by totiž měly spadat i unikátní bukové lesy v Evropsky významné lokalitě Východního Krušnohoří, ovšem přístup úředníků k jejich ochraně je zatím tristní. Stávající ochrana bučin nesplňuje požadavek zákona o evropsky významné lokalitě a kvůli nečinnosti příslušných úřadů podalo město Horní Jiřetín stížnost k Evropské komisi.

Když v roce 2009 dnes již známý krajinářský architekt Daniel Matějka ve své diplomové práci navrhoval zpřístupnění Přívozské haldy pomocí stezek s moderním mobiliářem, málokoho by napadlo, že po 12 letech bude jeden z největších a nejkrásnějších ostravských odvalů stále nepřístupný a zcela odříznutý od městotvorných struktur jinak progresivní Ostravy.

V roce 2020 mělo počasí ve vegetačním období v porovnání s předchozími léty výrazně příznivější průběh a posílilo celkovou vitalitu lesních porostů. Zdravotní stav jehličnanů se mírně zlepšil. U dubu došlo ke zřetelnému zlepšení, u buku naopak k mírnému zhoršení. Jak ukazuje hodnocení zdravotního stavu lesa, které se v České republice provádí od roku 1986.

CHKO Český ráj, hrad Kost nebo pramen Klenice. To je pestré okolí krajiny Libošovic, jenž je však obklopené také intenzivně obhospodařovanými poli a sady. V obci žijí manželé Polívkovi, kteří se rozhodli na svých pozemcích obnovit rozmanitost krajiny. V plánu mají vytvořit mokřady, tůně, sad, aleje stromů a keřů nebo květnaté louky.

Ochránci přírody z Ostravska pátrají po vážkách v krajině, kterou důlní činností silně poznamenal člověk. Mohou tyto lokality ovlivněné těžbou uhlí představovat domov pro vážky? Jaké druhy vážek se zde vyskytují? Na tyto a další otázky se snaží najít odpověď. Informuje o tom Český svaz ochrany přírody.

Není myš jako myš. Drobounká „myška“ s černým proužkem na zádech má krásné české jméno myšivka horská. V horách střední Evropy zůstala jako připomínka doby ledové. Ač vypadá jako myš, je našim jediným zástupcem tarbíků. Protože je nenápadná, v noci žijící, šplhající v porostech vysoké trávy a velmi vzácná, je těžké ji najít. Odborníci z ALKA Wildlife a Grünes Herz Europas proto vyzývají veřejnost k pomoci tuto myšku najít v česko-rakouském pohraničí. Někdo ji třeba náhodou zahlédne, někomu ji domů přinese kočka.

Duby představují důležitou součást našich lesů. Vlivem klimatické změny vzrůstá význam sucha jako hlavního faktoru způsobujícího zvýšené odumírání stromů. V současných podmínkách teplejšího klimatu jsou v oblastech, kde tvoří společně smíšené lesy, vůči suchu odolnější duby než buk lesní.

Vědecké experimenty v terénu obvykle vychází z předem důkladně promyšlených hypotéz, dobře připravené metodiky, jsou podchycené velmi sofistikovaným uspořádáním a realizovány pod bedlivým dozorem, za průběžného sběru dat a dlouhodobého monitoringu. Pro malé pole s ječmenem v Cambridgeshire to neplatilo. V roce 1960 tu na čtyřech hektarech zemědělské půdy vznikla pokusná plocha prostě jen z badatelské zvědavosti.

Nikoliv jedno, ale hned dvě smrtelná střetnutí, při nichž šimpanzi napadli gorily, popsala nová studie. Je to vůbec poprvé,co se podařilo tuhle „válku“ mezi primátky reálně pozorovat! A to ačkoliv o možné existenci podobných konfliktů se tušilo…