https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jen-tak-se-divat-jak-z-pole-roste-les
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jen tak se dívat, jak z pole roste les

28.7.2021 05:39 | PRAHA (Ekolist.cz)
Začátek pro diváka nebyl zrovna záživný, čekalo se na transport semen prostřednictvím ptáků. V rozmezí 10-15 let pak plochu bezvýhradně ovládly trnité křoviny, ostružiny a hloh, které ji učinili skutečně neprostupnou.
Začátek pro diváka nebyl zrovna záživný, čekalo se na transport semen prostřednictvím ptáků. V rozmezí 10-15 let pak plochu bezvýhradně ovládly trnité křoviny, ostružiny a hloh, které ji učinili skutečně neprostupnou.
Vědecké experimenty v terénu obvykle vychází z předem důkladně promyšlených hypotéz, dobře připravené metodiky, jsou podchycené velmi sofistikovaným uspořádáním a realizovány pod bedlivým dozorem, za průběžného sběru dat a dlouhodobého monitoringu. Pro malé pole s ječmenem v Cambridgeshire to neplatilo. V roce 1960 tu na čtyřech hektarech zemědělské půdy vznikla pokusná plocha prostě jen z badatelské zvědavosti.
 

Řeč je samozřejmě o zalesněné lokalitě Monks Wood, která se nachází kousek od městečka Huntigdon. Vědci, zoologové a botanici tu „straší“ dobře posledních sto let. Využívali k tomu skromné zázemí zdejší terénní stanice, z níž se postupem času stala prvořadá britská výzkumná instituce. Pro svá bádání příhodně těžili z blízkosti lesa, mokřadů a také rozlehlé přírodní rezervace, která se nacházela v dotyku se zemědělsky obhospodařovanou půdou. A právě o jeden čtyřhektarový cípek této orné půdy jde. V roce 1960 si tehdejší ředitel terénní stanice Kenneteh Mellanby krátce po žních poznamenal do deníčku: „Mohlo by být zajímavé pozorovat, co se asi tak stane, když na té plošce pole nebude člověk zasahovat. Stane se znovu lesem? Jak dlouho by to asi mohlo trvat a jaké druhy by tam byly přítomné?“

Návrat divočiny. Nebo zdivočinování?

Šedesátá léta a majitel pole byly tehdy biologickým vědám nakloněny, a tak se ze zvídavého přání stala skutečnost. Na onom cípku půdy, vklíněném mezi les, rezervaci, terénní stanici a pole, se od té doby už neoralo a neselo. Člověk už tam nezasahoval. A tenhle „experiment“, zrozený víceméně bez plánu a z prosté zvědavosti, se zatím natáhl na jednašedesát let. Místo si od té doby vydobylo statut SSSI (místo speciálního vědeckého zájmu) a první pozici na žebříčku britských projektů snažících se o smysluplný návrat divočiny do krajiny. Názorně totiž demonstrovalo příklady praxe dnes tolik diskutovaného re-wildingu a přirozené (druhotné) sukcese stanovišť, v době, kdy takové myšlenky ještě nikomu v Británii na mysl netanuly.

Spletitá masa keřů dokázala před větrem ochránit semena jasanu, javoru. A dubu, protože z jejich žaludů si tu dělaly zásobárny sojky a veverky.
Spletitá masa keřů dokázala před větrem ochránit semena jasanu, javoru. A dubu, protože z jejich žaludů si tu dělaly zásobárny sojky a veverky.
Foto | stanze / Flickr

Od pole k lesu za necelé tři generace

Monks Wood jako opravdu první bedlivě sledovaná plocha svého druhu poskytla nedocenitelné informace o časovém postupu „divočení“, o uspořádání a vývoji rostlinných společenstev, o přírodní regeneraci bývalé zemědělské půdy, odlesněné a obdělávané vlastně nepřetržitě už od časů římské kolonizace britských ostrovů. Začátek pro diváka nebyl zrovna záživný, čekalo se na transport semen prostřednictvím ptáků. V rozmezí 10-15 let pak plochu bezvýhradně ovládly trnité křoviny, ostružiny a hloh, které ji učinili skutečně neprostupnou. Tato spletitá masa ale dokázala před větrem ochránit semena jasanu, javoru. A anglického dubu, protože z jejich žaludů si tu dělaly zásobárny sojky a veverky.

Stromy se po čase dokázaly v této konkurenci prosadit, a ochrana trnitého houští je překvapivě dobře ochránila před okusem srnců, zajíců a králíků. Vzrostlé dřeviny nakonec skryly celé houštinaté území pod baldachýnem svých korun a z pole se tím definitivně stal les. Strukturálně velmi komplexní, s několika patry bylinné, křovité i stromové vegetace, s hromaděním mrtvého dřeva a vysokou diverzitou habitatů divočiny. Příležitost tu našly houby, bezobratlí, pěvci, obojživelníci, drobní i větší savci. Trvalo to 23 let, než plochu pole u Monks Wood z 86 % pokryly křoviny a mladé stromy. Tehdy také byla průměrná výška veškerých dřevin 2,1 metrů a podíl kmenů mrtvých stromů činil 8 %.

Po 53 letech od počátku experimentu činí průměrná výška porostů 13,1 metrů, a je to vizuálně po všech stránkách regulérní les. Tedy, ne obyčejný nebo snad dokonce hospodářský les, ale neregulovaný a nekontrolovaný, plný rozmanitého života. Divoký.

Británie se zoufale snaží zazelenat. Jen loni tohle zelené dobrodružství britské daňové poplatníky stálo 640 milionů liber. Vznik divočiny ale nemusí stát nikoho ani vindru. Vyroste sama. Ilustrační foto
Británie se zoufale snaží zazelenat. Jen loni tohle zelené dobrodružství britské daňové poplatníky stálo 640 milionů liber. Vznik divočiny ale nemusí stát nikoho ani vindru. Vyroste sama. Ilustrační foto

Může to stát miliardy, anebo chvilku počkáme?

Experiment se zdivočením pole loni oslavil šedesátileté jubileum, což je víc než příhodná doba na bilancování. Zvlášť dnes, kdy se Británie tak zoufale snaží zazelenat, a zvýšit pokryvnost svých lesů (z momentálních 8 % na 13 a víc %). Jak? Třeba vysazením pásu „od pobřeží k pobřeží“ o síle 50 milionů stromů, 80 miliony stromů ve volné krajině anebo příslibem výsadby 7000 hektarů lesa ročně až ke stavu 30 000 hektarů v roce 2025. Problém je, že těmhle ambiciózním a vládou podporovaným plánům chybí podpora odborníků. Kteří nekritizují ani tak záměr, jako spíš způsob jeho provedení. A také se nedostává peněz. Jen loni tohle zelené dobrodružství britské daňové poplatníky stálo 640 milionů liber a nebyla přitom naplněna ani ta „roční norma“ 7000 hektarů.

A právě k tomu má šedesátiletá divočina u Monks Wood co říct. Její vznik totiž nikoho nestál ani vindru. Vyrostla naprosto sama. Pravda, oné čtyřhektarové plošce vydatně pomohla těsná blízkost lesa a přírodní rezervace. Což dobré věci vůbec neškodí. Napříč britskou krajinou je totiž podobných „zdrojových území“ a fragmentů někdejších lesů dostatek. Takže k ambicióznímu zalesnění by postačilo jen kolem již existujících porostů ponechat území, kde nebude zasahovat člověk, a divočina si sem už sama najde cestu. Monks Wood dokazují, že to jde. Chce to jen trochu trpělivosti a tolerance k přírodě, jejíž návrat je dnes tolik žádaný. Britové nemusí sadit desítky milionů stromů a utrácet miliardy. Postačí jim, když nechají les šířit krajinou přirozeně.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (44)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PJ

Pavel Januška

28.7.2021 07:19
V Brtiánii to asi dělali vědečtěji, já to pozoruji v podhůří Jeseníků 30 let. Po 20 letech nesečené louky je asi 80 % plochy zarostlé olšemi, břízami a smrky. Za další 3-4 roky olše budou vhodné do kamen, břízy později a smrky zůstanou.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

28.7.2021 07:25 Reaguje na Pavel Januška
No, když je to zarostlé jenom jmenovanými stromy, tak je to paráda. Většinou je to trochu jinak, akátem počínaje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.7.2021 09:46 Reaguje na Pavel Januška
Stačí další pětisetleté sucho jak v letech 15 - 19 a smrky půjdou první, olše taky rády vodu a kaktusy tam dnes namáte.,
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.7.2021 12:04 Reaguje na Pavel Hanzl
smrky na 80% území ČR stejně nemají co dělat, takže to nakonec může dát do kamen všechno ale o tom asi "zdravý" les není a určitě smysl cpát kmeny do kotlů z hlediska oběhu Co2 je celkem hloupé, takže jen stavět a využívání dřeva jako stavební materiál.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.7.2021 16:37 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Třískové desky jsou samý plast a impregnační chemie.
Odpovědět
Z

Zdeněk Zobač

28.7.2021 18:12 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jsem zvědav, jak budete dělat vazbu z olše :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2021 13:28 Reaguje na Zdeněk Zobač
Třeba technologií lepení malých hranolků, prodávaných pod pojmem "masiv".
Odpovědět
kk

karel krasensky

28.7.2021 21:20 Reaguje na Pavel Hanzl
herr obrst Hansl vy jste nejen vynikající znalec jaderných elektraren,ale i klimatolog a špičkový lesník
Odpovědět
va

vaber

28.7.2021 08:15
člově moudrý si okamžitě položí otázku, proč , kdo na tom vydělá?
odpověď ,vydělá příroda ,je pro hamižníky ,odporná ,proč příroda, proč ne já
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.7.2021 12:06 Reaguje na vaber
to je otázka, my už v našem kraji máme tak málo polností, že už lesu opravdu stačí.
Odpovědět
va

vaber

28.7.2021 15:44 Reaguje na Jaroslav Řezáč
myslel jsem to tak ,že lidé nechtějí aby lesy rostly samy,chtějí v nich hospodařit a získávat peníze,
to člověku vyhovuje ,ale zdravé přírodě moc ne
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2021 10:27 Reaguje na vaber
Když se to dělá porozumu, ani přírodě to nevadí.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

28.7.2021 09:03
Jak tak koukám, tak ČR má takovýchto "badatelských ploch" snad tisíce hektarů, ale naši badatelé si jich jaksi zatím nevšimli. Divoce zarostlé bývalé zemědělské půdy máme spoustu, stačí porovnat katastrální mapy s těmi aktuálními leteckými. Velkou Británii jsme v tomto výrazně předběhli, ale zapomněli jsme to dostatečně mediálně zúročit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.7.2021 10:12 Reaguje na Marcela Jezberová
My nemáme problémy s málo lesů, stačilo by obnovit ty, které padly pod kůrovcem.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.7.2021 12:09 Reaguje na Pavel Hanzl
to jak kde...někde je lesů 10% jako v Praze a někde je 45% v Karlovarském kraji...některé oblasti na Jižní Moravě v podstatě nezavadíte a jsou to hlavny ty vyprahlé části, obrovské lány Polabské nížiny je taky problém pro udržitelné zemědělství. Půda vysychá a plantáže polí tomu rozhodně nepomáhají
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2021 09:55 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Na Jižní Moravě nikdy moc lesů nebylo, stačilo by obnovit remízky, větrolamy a mokřady.
Odpovědět

Jan Škrdla

30.7.2021 22:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Čekám, že máte na mysli oblasti s pravěkým osídlením. Tam převažovala otevřená krajina s charakterem mozaiky (políčka, půda ležící ladem, křoviny, remízky). Dá se přepokládat, že bez vlivu člověka by tam byl souvislý les taky, a že v minulé době meziledové byla tato místa pokryta lesem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2021 08:34 Reaguje na Jan Škrdla
V pravěku tam žádná políčka nebyla.
Buď tam byl zcela regulérní prales, nebo taková mozaika (bezlesí), kterou udržovaly stáda velkých býložravců. Čort znajet.
Odpovědět

Jan Škrdla

31.7.2021 17:58 Reaguje na Pavel Hanzl
Tím jsem reagoval na tvrzení, že na Jižní Moravě nikdy moc lesů nebylo.
Pokud pomineme vliv člověka, tak o charakteru porostu rozhodují v první řadě klimatické podmínky a půdní vlastnosti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2021 10:37 Reaguje na Jan Škrdla
A taky stáda velých býložravců. Ta dokážou udržovat bezlesí i v krajině, která by přirozeně zarostla pralesem mírného pásma, tropickému asi nezabrání.
Odpovědět

Jan Škrdla

1.8.2021 18:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Vliv velkých býložravců je podružný, v přirozeném stavu je jejich počet regulován pro změnu velkými šelmami. Pokud nezasahuje člověk a pokud to klima a půda dovolí, zvítězí po určité době les.
Ještě na začátku předchozího milénia byly na území našeho státu hustý a neprostupný porost. Otevřená krajina byla tam, kde se projevoval vliv člověka nebo na extrémních půdách, kde to lesu nesvědčilo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2021 18:54 Reaguje na Jan Škrdla
Zajímavé je, že já četl něco jiného. Neolitické koltury nežily v pralese, aele právě v takto mozaikové krajině, které taky udržovaly vypalováním, především rákosí, které bylo neprostupné a pokrávalo většinu bažin.
Odpovědět

Jan Škrdla

1.8.2021 21:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Právě ty neolitické kultury způsobily, že po té co skončila doba ledová, krajina zcela nezarostla lesem.
Jinak v Bělovežském pralese žijí zubři a nezaznamenal jsem, že by z něj udělali paseku.
https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C4%9Blov%C4%9B%C5%BEsk%C3%BD_prales
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

28.7.2021 09:31
příroda si vždycky poradí, ale kdo bude dojit ty dotace že jo ? Ostatně velká část dnešní Amazonie taky dřív nebyla pralesem. Úplně stejně to dopadne třeba na Šumavě, taky zarůstá lesem, stačí počkat
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.7.2021 12:12 Reaguje na Robert Jirman
Šumava je defakto hospodářský les, původní skladba lesa a pralesy byly odtěženy a vysázeny smrky. Myslet si, že si s tímhle "smrkovým" bordelem dokáže poradit k návratu do přirozené a pestré skladby lesa tak ani omylem.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

28.7.2021 15:42 Reaguje na Jaroslav Řezáč
dejte tomu čas, na Šumavě jsem fakt často, buky a jedle si cestu najdou, samozřejmě může to bude trvat mraky let a my u toho už asi nebudeme
Odpovědět
va

vaber

28.7.2021 16:11 Reaguje na Jaroslav Řezáč
ten "smrkový" bordel ,fungoval několik století a docela dobře, pro člověka určitě ,žila tam i zvěř a hluboké lesy se všem líbily,než se tam udělala turistická dálnice,
příroda si určitě dokáže poradit ,jen člověk nemá trpělivost a stále vidí možnost zisku a zisk chce rychle, proto vymýšlí jak vše urychlit a proto tak usilovně "pomáhá" přírodě
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2021 10:33 Reaguje na vaber
Smrky se sázely v malé době ledové, dnes se s nimi ve středních polohách rozloučíme asi už natrvalo.

Otázkou je, jestli jsme schopni vypěstovat klimaticky vhodnější porosty. I v sušších oblastech, kde padly smrky (třeba bolem brněnské přehrady) jsou stále v lesích vidět odvodňovací strouhy, což může blokovat schopnost území vázat přívalovou vodu, která bude do budoucna asi rozhodující.
Odpovědět
Z

Zdeněk Zobač

28.7.2021 18:15
Dělat z polí les ?? Vy jste se všichni zbláznili.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

28.7.2021 19:33 Reaguje na Zdeněk Zobač
vypadá to na to
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2021 10:34 Reaguje na Zdeněk Zobač
Proč? Stačí obnovit lesy padlé kůrovcem.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

29.7.2021 10:53 Reaguje na Zdeněk Zobač
já myslím, že furt lepší než to osázet panelama případně skl. halama
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

29.7.2021 15:27
Říkám to pořád. Zakázat ekologismus a zrušit dotace na ekologická biopaliva. ( řepka, kukuřice, energetické plodiny na biolíh). Příroda si už poradí. Problém je opravdu pouze v dotacích. Dotace na monitorig, regulaci, poradenství, produkci plodin na biopaliva. Ale co na to Bláhový DUHA, nebo Babiš?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2021 20:52 Reaguje na Michal Ukropec
Dotace samy nejsou ten problém, tím je ta příšerná korupce, kterou to u nás doprovází.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

30.7.2021 09:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Dotace jsou korupční nástroj. Já na bráchu, brácha na mě!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.7.2021 11:15 Reaguje na Michal Ukropec
Dotace můžou fungovat POUZE ve vyspělé, demokratické společnosti, kde funguje právo a kontrola občanské společnosti, tj. nezávislá a hlavně poctivá média.
Taky je výhoda, když je společnost převážně věřící, tj. přirozeně morální, náš zoufalý ateismus je taky jedna z příčin té obrovské devastace morálky.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

30.7.2021 12:56 Reaguje na Pavel Hanzl
To, že je někdo věřící, neřku-li bigotní, ještě zdaleka neznamená, že je morálně na výši. Bohužel opak bývá často pravdou a proč tomu tak je, přesahuje možnosti této diskuze. Či si myslíte, že např. Poláci, jako silně věřící národ, jsou oproti nám nějak podstatně morálně čistší?
Odpovědět
MD

Marek Drápal

30.7.2021 14:19 Reaguje na pavel peregrin
Z této studie: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=2146737 vyplývá, že v protestanstských zemích je korupce nižší, trendy v katolických jsou nejednoznačné a v ortodoxních zemích je korupce vyšší. Ovšem míra korupce hlavně koreluje s celkovým bohatstvím země, takže výše uvedené nelze brát zcela vážně...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2021 08:42 Reaguje na Marek Drápal
Morálka je produkt náboženství. všichni (i ateisté) mají staletím zažité Desatero, které je ale už nikdo nenutí dodržovat.
Takže je to dojíždějící systém, který nemá možnost vlastní obrody.
Ve vyspělých zemích je to nahrazeno zažitou demokracií, u nás nikoliv.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

31.7.2021 19:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale to jste na těžkém omylu, jako častokrát.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2021 10:46 Reaguje na pavel peregrin
Zkuste tedy vysvětlit, proč se obyvatelstvo Čech a Moravy morálně tak propadlo, že mu vůbec nevadí lži a gigantickou korupci přímo ve vedení státu, přitom svoboda slova není poškozena (jen manipulovaná) a informací mají lidé dost.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

31.7.2021 08:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Dotace křiví a devastují jakoukoliv společnost. Proto je podporují pouze zločinné struktury.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2021 08:45 Reaguje na Michal Ukropec
Tohle nám nakecávají demagogové, navíc se tomuhle slovu dává úplně jiný význam. Záměrně, samozřejmě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2021 10:47 Reaguje na Michal Ukropec
Zločinné struktury principiálně nepodporují dotace, ale jen jejich tunelování. Viz ČR.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist