Pokud bude mít imunitní systém málo energie, nebude schopen efektivně bojovat proti infekcím. To dává smysl. Ale když ho naopak zaplavíme energií? Paradoxně tím můžeme začít sytit patogen, který se stane nebezpečnější. Takové jsou výsledky týmu Laboratoře molekulární integrativní fyziologie drozofily Jihočeské univerzity, o kterých si s námi povídal její vedoucí, biolog Tomáš Doležal.

Není to nic příjemného, odstraňovat psím či kočičím miláčkům šedé kuličky nacucaných klíšťat. A každý asi hned myslí na to, jak se té potvory co nejrychleji zbavit. Markéta Nováková z Biologického ústavu Masarykovy univerzity přesně taková pěkně nasátá klíšťata potřebuje pro svou práci.

Když si soudní lékař neví rady s určením doby úmrtí, zavolá Haně Šulákové do Kriminalistického ústavu. Ta vezme svůj výjezdový kufřík a vydá se na místo činu. Ročně jí pod rukama projde 20-30 těl, ze kterých odebere vzorky hmyzu a v laboratoři je uměle dochová. S přesností dnů dokáže určit, kdy se hmyz na tělo dostal. Svou práci forenzní entomoložky vykonává v Česku jediná. Ačkoliv její práce není příliš veselá, humor Haně Šulákové rozhodně nechybí.

Města skrývají jedno velké bohatství – vnitrobloky. Ale 80 % jich je však opuštěných. Málokdo totiž ví, že sny o zahrádkaření a rodinné pohodě mohou realizovat přímo pod svým oknem. Spolek Bieno stojí za opravou čtyř pražských vnitrobloků v ulici Viklefova, U Smaltovny, Kubelíkova a Korunní. Michal Křivohlávek a Barbora Týcová mně ujistili, že investice do vnitrobloku je sice běh na dlouho trať, ale stojí za to.

Lesní mateřské školky jsou u nás docela nový fenomén. A jen co vznikly a trochu se usadily, už jim hrozilo, že zaniknou. O tom, proč to skončilo dobře, pro koho lesní mateřské školky jsou a co dětem přinášejí jsme si povídali s Terezou Valkounovou, šéfkou Asociace lesních mateřských škol.

Angličan Robert McBride je známý jako lovec stromů, průvodce, spisovatel, přednášející, fotograf a také ambasador za ochranu starých památných stromů. Cestuje po Evropě a navštěvuje stromy, které zápasí o titul Evropský strom roku 2018. Na začátku února se přijel podívat i na českého zástupce v soutěži, kvasický ořešák.

Děti tráví venku čím dál méně času. Dnes jsou to průměrně dvě hodiny denně. Mnozí lidé si myslí, že děti tím ztrácejí vztah k přírodě. Podle Petra Daniše, ředitele vzdělávacího centra Tereza a jednoho ze zakladatelů projektu Učíme se venku, však pouze čekají na probuzení tohoto vztahu. Jedním ze způsobů je začít vyučovat školní předměty v přírodě. O tom, jak se projektu daří, se dozvíte od tohoto čtyřnásobného tatínka, který své děti také učí venku.

Z české krajiny postupně ubývají místa, kde se daří motýlům. Zemědělci kosí louky, silničáři vysekávají "pangejty" a chalupáři sekají zahrady na milimetrové pažity. O tom, jak se u nás daří motýlům a o poslední naději motýlů v podobě průseků pod elektrickým vedením jsme si povídali s entomologem Lukášem Spitzerem.

Jaký je vztah české veřejnosti k lesům, k hospodaření v nich a ke způsobům jejich využívání? Tomuto tématu se věnovala Jana Stachová ze Sociologického ústavu AV ČR ve svém letošním výzkumu.

S Vojtěchem Novotným jsme si povídali si o tom, že k ochraně přírody je potřeba přistupovat kriticky a nikdy by se z ní neměla stát náboženská ideologie. Probrali jsme i evropské zemědělství, bioprodukty, GMO a klimatickou změnu.