Kateřina Kubánková při jedné z cest do Německa svezla stopařku, která jí nadšeně vyprávěla o tom, jak pomocí aplikace Mundraub sbírá veřejně přístupné ovoce. „Ta myšlenka mě uchvátila. Pracovala jsem tehdy jako grafička a dokázala jsem si živě představit, jak by se podobný projekt dal zrealizovat také v České republice,“ říká Kubánková. Po návratu sehnala několik kamarádů, pověděla o svém záměru německé organizaci Mundraub a slovenské organizaci Fruitmap.sk a za necelý rok byla platforma Na ovoce na světě.

Budoucností pražské dopravy budou tramvaje a železnice. Bude ale potřeba přesvědčit lidi, aby vystoupili z pohodlí svých aut a nastoupili do pohodlí veřejné dopravy. O pražské dopravě jsme hovořili s Markem Zděradičkou z Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

V rekultivační praxi se rozlišuje technická rekultivace, která zahrnuje úklid a mechanickou přípravu terénu, a biologická rekultivace, což je třeba osetí travní směsí nebo vysázení stromků. Když mluví o technické rekultivaci biolog, obvykle tím myslí proces, který vede ke vzniku borové plantáže nebo louky oseté komerční travní směsí. Protipólem je přírodě blízká obnova. O rekultivacích jsme hovořili s Jiřím Řehounkem, který se zabývá přírodě blízkou obnovou území po těžbě.

Rozhovor s tiskovým mluvčím Danielem Cao ze spolku Obránci zvířat (OBRAZ) o kampani za prosazení zákazu kožešinových chovů a o přístupu Evropy k zákonům na ochranu zvířat.

Pořad Nedej se! se letos dožil 26 let působení na české televizní obrazovce. Jedinému publicistického pořadu České televize, který se systematicky věnuje tématu životního prostředí, v minulosti několikrát zvonila hrana. O osudu pořadu jsme si povídali s jeho duchovním otcem, biologem, dramaturgem a režisér Pavlem Bezouškou. Komentáře lidí, jejichž aktivity či názory se staly námětem některých dílů pořadu Nedej se!, najdete na konci rozhovoru.

Michal Kravčík byl jedním z řečníků na konferenci Počítáme s vodou. Hovořil o tom, že příčinou našich současných problémů se suchem a povodněmi je vcelku prostá věc. Narušený malý vodní cyklus. Pochopením tohoto degenerativního principu bychom podle něho mohli zkusit pravý opak. Vrátit vodu ne jenom do krajiny a měst, ale i zpět do malých vodních cyklů a znormalizovat tak počasí. Michal Kravčík je spoluautorem knihy o novém vodním paradigmatu.

Rozhovor s čerstvým držitelem Ceny Josefa Vavrouška za výjimečný počin se odehrává na čerstvém vzduchu. Z nedaleké tůňky ho ruší svým hlasitým skřehotáním skokani. Vlastně nic zvláštního, kdybychom neseděli mezi průmyslovými halami slavkovské společnosti Liko-S. Jsme u budovy, která je „ostrůvkem přírodního ráje“. Za zády máme nejzelenější českou kancelář roku 2015 a před ní spokojeného majitele firmy Libora Musila.

Vláda 19. dubna schválila obsáhlý dokument o udržitelném rozvoji nazvaný "Česká republika 2030". S tajemnicí Rady vlády pro udržitelný rozvoj Annou Kárníkovou jsme si povídali o udržitelném rozvoji a hledání lidí, kteří mu rozumějí, napříč všemi ministerstvy.

Kynoložka Hana Böhme z České Lípy vycvičila prvního českého psa, který pak v Africe pomáhal hledat pašovanou slonovinu či bushmeat, maso z divokých zvířat. Fena belgického ovčáka Cama zahynula při autonehodě. Hana Böhme ale ve výcviku psů pro ochranu africké divočiny pokračuje dál.

Napsat o likvidaci a znovuvýstavbě města Most napadlo historika Matěje Spurného během osamělých nocí v jednom severočeském klášteře. Tam byl ubytovaný, když v kraji natáčel rozhovory s pamětníky. Řada z nich vyrůstala v místech, která dnes neexistují: zmizely z mapy kvůli těžbě. „Po večerech se mi tahle skutečnost stále vracela,“ vzpomíná Spurný. „A řekl jsem si, že to jednou musím zpracovat.“ Po letech bádání vydal studii, která představuje to nejzajímavější z tuzemských prací o soudobých dějinách. Na konkrétním osudu města Most zachycuje styl myšlení, který naši civilizaci určuje do dnešních dob.