Jedním z důvodů, proč obce sekají všechny své travnaté plochy, je zvyk. Podle zahradníka Ondřeje Fouse by ale bylo mnohem vhodnější, kdyby byly intenzivně založeny a opečovávány jen trávníky, u kterých je to účelné. Ostatní plochy lze založit jako sázená či setá společenstva. Od keřů přes záhony až po louky. Podle něho není nutné mít všude hladce posekáno.

V říjnu 2018 vyšel na Ekolistu rozhovor s Přemyslem Křejčiříkem o oboře Obelisk. Podle některých lidí ale není obora Obelisk tak skvělá, jak by se z rozhovoru s jejím tvůrcem mohlo zdát. Mezi lidi, kteří mají na oboru kritický pohled, patří i přírodovědec Mojmír Vlašín.

Jak vzniká pravá sněhová vločka a jak umělý sníh? Bude u nás dostatek sněhu na lyžování? Jaké dopady bude mít to, že v zimě míváme méně sněhu? Na to jsme se ptali Michala Jeníčka, který se na Katedře fyzické geografie a geoekologie věnuje zkoumání procesů ve sněhové pokrývce a modelování dopadů změn klimatu a změn krajiny na vodní cyklus.

„Už jen to slovo spalovna je vnímáno velmi negativně a nedělá na lidi dobrý dojem,“ říká Martin Drozd, tiskový mluvčí brněnské společnosti SAKO, která provozuje zařízení na energetické využívání odpadu (ZEVO). Skutečnost je podle něho jiná, a navzdory kouřícímu komínu je prý nad ZEVO vzduch čistší, než o pár kilometrů dál nad rušným městem. Povídali jsme si s ním o spalování odpadů, ale i tom, jak dobře se v Brně třídí odpad a proč je zbytečné nad každým kouskem plastu bádat, jestli ho vyhodit do žlutého kontejneru.

Seth Siegel se proslavil jako autor bestselleru Budiž voda – Izraelská inspirace pro svět ohrožený nedostatkem vody, vydaného v roce 2015, v češtině pak 2017. Úspěch knihy nazývá příběhem o popelce – jeho původní publikum, totiž manželka, děti a pár přátel, se rozrostlo do desetitisíců takřka přes noc. V příštím roce by měla vyjít jeho nová kniha o kvalitě pitné vody v USA.

Obora Obelisk se nachází mezi Lednicí, Podivínem, Přítluky a Rakvicemi. Jde o asi 500 hektarů původně vysušené krajiny. Díky krajinářským úpravám v podobě obnovených mrtvých ramen řeky Dyje se do krajiny vrátila voda. Dnes toto území pumpuje do vzduch tisíce litrů vody. Dvacet let práce, která podle krajinářského architekta Přemysla Krejčiříka stála za to.

Poslední týden v červenci bylo veliké vedro. Ochránci zvířat upozornili, že na hranicích mezi EU a Tureckem uvízl kamion přepravující z Česka 57 zvířat – skotu domácího, s největší pravděpodobností býčků, z nichž přibližně polovina byla překupníkem zvířat nakoupena ve Francii. Zvířata na návěsu stojícího kamionu ve vedru čekala 14 dní. Podle Dity Laury Michaličkové ze Společnosti pro zvířata nejde o dílčí pochybení, ale systémové selhání. Evropská unie podle ní zcela vědomě toleruje dechberoucí utrpení milionů zvířat, která jsou každý rok posílána na dlouhotrvající přepravu a navíc prodávána do zemí mimo Evropskou unii.

Půda. Dává nám úrodu, zadržuje vodu. Je základem naší krajiny. Jsme na ni bytostně závislí, přesto ji ničíme. Zastavujeme si ji rodinnými domy i průmyslovými areály. Necháváme ji odtéct spolu s dešťovou vodou. Na některých místech zemědělci už ani žádnou půdu nemají a ořou třetihorní sediment. Podle Jana Vopravila z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy ale ještě není vše ztraceno.

Tara Golshanová pracovala pro britský list Financial Times. Pod kariéristickým ředitelem vydržela jen do doby, než se potkala s charismatickou britskou primatoložkou Jane Goodallovou. Nyní vede pod záštitou Institutu Jane Goodallové vzdělávací program Roots & Shoots. Jeho cílem je podporovat mladé lídry, kteří se starají o blaho lidí, zvířat a přírody. Program Roots & Shoots se nyní otevírá i v Česku.

Pokud bude mít imunitní systém málo energie, nebude schopen efektivně bojovat proti infekcím. To dává smysl. Ale když ho naopak zaplavíme energií? Paradoxně tím můžeme začít sytit patogen, který se stane nebezpečnější. Takové jsou výsledky týmu Laboratoře molekulární integrativní fyziologie drozofily Jihočeské univerzity, o kterých si s námi povídal její vedoucí, biolog Tomáš Doležal.