Intenzivní zemědělství je vnímáno jako příčina mnoha ekologických problémů naší krajiny: ztráty schopnosti zadržovat vodu, úbytku hmyzu a ptáků, přehřívání krajiny, které zesiluje sucho. Zároveň ale zemědělskou produkci potřebujeme, abychom nakrmili populaci. Je to opravdu tak? Potřebujeme intenzivní zemědělství? O tom, jak s půdou hospodařit tak, abychom ji uchovali úrodnou a zdravou, jsme si povídali s biologem Ladislavem Mikem.

Větrná eroze je taková chudá sestřička mnohem známější vodní eroze. Všichni řeší potoky bahna z polí, ale větrná eroze dělá vrásky jen málokomu. Podle pedologa Jana Vopravila je ale větrná eroze vážný problém, který bude tím horší, čím víc bude sucho.

Daniel Pitek hospodaří na 600 hektarech pastvin, sadů, lesů a orné půdy kolem Milešovky, v chráněné krajinné oblasti České Středohoří. Mezi malými zemědělci patří mezi ty největší. Přesto se mu daří hospodařit s respektem ke krajině.

Jak se žije stromům ve městech a ve volné krajině a jak by se správně mělo pečovat o stromy. Přečtěte si rozhovor se zahradníkem Ondřejem Fousem.

Sucha posledních let zaměřila naši pozornost na půdu. Chceme, aby byla úrodná, zadržovala v krajině vodu a přeměňovala odumřelé organismy na živiny, ze kterých vyrostou další rostliny. Bereme jí ale „palivo“, které její činnost umožňuje – organickou hmotu. Z polí odvážíme veškerou úrodu, z lesů těžíme stromy. Do půdy se tak nedostává energie, na jejímž základě funguje. Nahradit organickou hmotu minerálními hnojivy ale vede k závažným důsledkům, upozorňuje biolog Ladislav Miko.

Rybníky, ve kterých by se dalo koupat, aby jeden pohledal. O různých způsobech využívání rybníků, rybářích, kaprech, odpadních vodách a znečištění rybníků jsme si povídali s hydrobiologem ze státního podniku Povodí Vltavy Jindřichem Durasem.

Rybníky nejsou jen nádrže pro chov kaprů, mají i jiné funkce. Podle hydrobiologa Jindřicha Durase ze státního podniku Povodí Vltavy neumíme tyto jiné funkce ocenit. A upozorňuje na to, že v rybničním sedimentu se ukládá i fosfor, látka, která nám pomalu dochází a bez které bude naší civilizaci úzko.

Čelakovského sady v okolí pražského Národního muzea prošly nedávno výraznou proměnou. V rozhovoru s Ondřejem Fousem, autorem krajinářského řešení, se dočtete o dramatickém osudu zeleně v centru města.

Touha lidí něco pěstovat je lidem dána od pradávna, říká předseda Českého zahrádkářského svazu Stanislav Kozlík. Po zahrádkách v zahrádkářských osadách je ve městě velká poptávka. Naráží ale na nedostatek plochy. Zahrádkářské kolonie jsou často rušeny a městské pozemky prodány developerům. Jaké jsou přínosy i problémy českého zahrádkaření ve 21. století?

Půdu není možné z podstaty vlastnit, stejně jako nelze vlastnit vodu, vzduch či člověka. Z této filosofie vychází Nadace Pro půdu, jež usiluje o ochranu zemědělské půdy před degradací a spekulací. Nákupem či darem získává půdu ze soukromých rukou, spravuje ji a pronajímá zemědělcům, kteří se zavážou k šetrnému a příznivému hospodaření. V rozhovoru s členem její správní rady Radomilem Hradilem jsme zkoumali, jak spolu souvisí zhutňování půdy, fungování ekonomiky a materialistický světonázor.