Co nám může o suchu říct antropologie, věda zabývající se člověkem? Například to, že při přemýšlení o suchu přehlížíme důležité části příběhu. Antropoložka Markéta Zandlová, zkoumající sucho na jižní Moravě, tvrdí, že příběh klimatické změny nevyprávíme celý. Zapomínáme mluvit o příčinách klimatické krize a sucha, a zaměřujeme se jen na to, jak se přizpůsobit.

Petr Klimeš studuje poměrně málo probádané mravence z pralesů Nové Guineje a Bornea, jako modelovou skupinu pro výzkum ekologii společenstev, se specializací na mravence žijící v korunách tropických stromů. „Začal jsem tak prvotními otázkami, proč je tolik druhů v původních pralesích, a mnohem méně v lesích, co vyrostou v sukcesi po jejich vykácení. Na to teď díky mému výzkumu známe odpověď, že ani tak nejde o rozmanitost druhů stromů v tropech, ale spíše o rozmanitost hnízdních příležitostí a dostatečné výšky vegetace pro mravence,“ říká Klimeš.

České zemědělství je terčem velké kritiky za to, jakým způsobem zachází s půdou. Často se objevuje volání po více zemědělských hospodářstvích rodinného typu, která by s pozemky hospodařila šetrně a udržitelně, podobně jako je tomu v Rakousku. Je to možné i u nás? Jak vypadá půda, když se na ni podíváme skrze vlastnické a nájemní vztahy? O tom jsme si povídali s jedním ze zakladatelů Nadace Pro půdu Janem Valeškou.

Manželé Ken a Martha Laingovi založili před čtyřiceti lety v kanadském Ontariu farmu Orchard Hill Farm. Jsou tu průkopníky principu komunitou podporovaného zemědělství a patřili mezi první farmáře, kteří začali v Kanadě hospodařit ekologicky. V rozhovoru vysvětlují, jak získali ekonomickou stabilitu, jakou roli má oxid uhličitý v půdě, jak ho v ní uchovat a proč je důležité pracovat v souladu s přírodou.

Mnohá města v letošním roce omezila kvůli suchu sekání trávníků. Nejčastěji zmiňovaným záměrem bylo podpořit zadržování vody a výskyt hmyzu. Povedlo se to? Má nesečení travnatých ploch ve městech i nějaké nezamýšlené důsledky? Na to jsme se zeptali odbornice na zakládání a údržbu travnatých ploch Marie Strakové.

I dospělé vzrostlé stromy mají probém vypořádat se s přetrvávajícím nedostatkem vláhy v půdě. Přitom právě na ně spoléháme, že nám pomohou vypořádat se s horkem a suchem. Je potřeba starat se o stromy jinak, než jsme byli doposud zvyklí? Je potřeba zalít strom na zahradě?

Obnovu lesa významně ovlivňuje početní stav spárkaté zvěře. Stavy spárkaté zvěře v lese ovlivňuje myslivost. Zatímco lesnictví je hospodářská činnost, myslivost je činností zájmovou. Hospodaření v lesích tak není zcela v rukou majitelů lesních pozemků, protože nad stavy srnců, daňků nebo jelenů nemají kontrolu. O tom, jaké jsou souvislosti myslivosti se stavem lesů, jsme si povídali s Danielem Pitkem, sedlákem a bývalým lesníkem.

Smrkové lesy dlouho poskytovaly velké množství dřeva a svým vlastníkům dobré zisky. Sucho a teplo posledních let ale vedly ke kalamitnímu rozšíření lýkožrouta, který smrkové porosty decimuje. O tom, jak se v současnosti mění podoba lesa, jsme si povídali s lesníkem a zemědělcem Danielem Pitkem.

Rozhovor neprobíhá v kanceláři nebo kavárně. Daniel Pitek nás vozí po lesích v okolí Milešovky a ukazuje nám, jak před třiceti lety vysazený smrkový les usychá kvůli lýkožroutu lesklému, jak hned vedle prosperuje les, kde se nestihlo nic vysázet a kam si zalétla bříza, pod kterou už se na světlo tlačí vysázené buky a třešně. Dlouhou dobu strávíme i v listnatém vzrostlém různověkém lese, kde náš rozhovor začíná.

V dubnu vydala organizace Conflict Awareness Project obsáhlý report Follow the Guns, který mapuje, jak se k africkým pytlákům dostávají kvalitní lovecké pušky. Některé z nich byly vyrobené Českou zbrojovkou. Za zbrojovku s námi po e-mailu komunikoval Radek Hauerland.

O tom, kdo to byl městský zahradník, jak se z facebookového hejtu může vytvořit zajímavé partnerství mezi veřejností a správou zeleně a o „svévolném“ sázení kytek na městské pozemky jsme si povídali se zahradníkem Ondřejem Fousem.