Lesy jsou v Praze vyhledávaným místem pro rekreaci. Navštíví je ročně statisíce lidí. Má Prahu lesů dost? Jak mají pražské lesy vypadat a jaká jsou jejich specifika ve srovnání s lesy mimo hlavní město? O tom jsme si povídali s Danem Frantíkem, který má pražské lesy na starosti.

Když si chcete u svého rodinného domu postavit čistírnu odpadních vod, čeká vás návštěva vodoprávního úřadu s jeho přísnými předpisy. Jakmile čistírnu zprovozníte, jste za vodou: v praxi už nikdo už nebude kontrolovat, zda ji provozujete správně. Pokud nás zajímá kvalita vody v Česku, neměli bychom podle Michala Šperlinga, který se od roku 2008 věnuje výstavbě kořenových čistíren odpadních vod, nečištění odpadních vod dále přehlížet.

Moravská Amazonie. Tak se říká lužním lesům podél dolního toku Moravy a Dyje. Její nejcennější části podle Anežky Bartošové mizí podobně jako Amazonie skutečná. A také pod pilami těžařů. Což ji vedlo k založení iniciativy Zachraňme Soutok.

Před patnácti lety se zdálo, že pokud se něco nestane, přijde Česko o jednoho z původních pěti hadů, užovku stromovou. Díky tehdy vzniklému občanskému sdružení Zamenis se podařilo jejímu vyhynutí snad zabránit. O užovkách stromových jsme si povídali s členkou sdružení Radkou Musilovou.

Když v lednu 2000 došlo v rumunském Baia Mare k jedné z největších ekologických havárií, nabídla Česká republika pomoc. Mezi experty, kteří jeli přímo na místo, byl i toxikolog Přemysl Soldán.

Možnosti genetických úprav dnes dosáhly takové přesnosti, že brzy budeme umět oživit mamuta nebo se zbavit komárů přenášejících malárii. Zároveň jsme ale nuceni uznat, že nevíme, jak fungují přírodní ekosystémy a neumíme vytvořit žádný, který by fungoval. O tom, do jaké míry tedy máme novými prostředky zasahovat do přírody, jsme si povídali s biologem a etikem Markem Orko Váchou.

Ideální strom ve městě je takový, který nám příliš nestíní výhled, nezabírá parkovací stání, ale poskytuje příjemný stín. Stromy se ale musí se svými kořeny vejít i pod povrch ulic. Musí najít prostor mezi vodovodem, plynovodem, kabely vysokého a nízkého napětí a kanalizací. Je reálně možné, abychom v ulicích měli více stromů, které budou prosperovat? O tom, jak se na stromy dívají projektanti, jsme si povídali s Karlem Křížem, který inženýrské sítě a dopravní infrastrukturu ve městech plánuje.

Odpadní vody po staletí svádíme do řek, potoků a rybníků. A zhruba několik desítek let znečištěnou vodu čistíme, než ji vypustíme zpátky do přírody. Jak dobře dnes umíme vodu vyčistit a jak znečištění ovlivňuje život v řece?

Když s Petrem Maradou stojíte na poli a posloucháte jeho vyprávění, jak vypadá naše zemědělská krajina a jak by vypadat měla, není to jen akademické tlachání od kavárenského stolku. Petr Marada přeměňuje necitlivým přístupem pošramocenou krajinu na něco více funkčního a udržitelného. A taky malebného.

Rozhovor s Petrem Maradou vznikal mezi poli, i při pojídání meruněk, plodů stromů vysázených jako krajinný prvek na původně nekonečném polním lánu. Jsme na katastru obce Šardice. Fotografové lokalitu přezdívají moravské Toskánsko. Pokud tu něco fotí, je to zvlněná krajina a zpravidla také něco z díla Petra Marady.

Když si člověk přečte článek Za silnice kvetoucí! Britové budují kolem asfaltu luční pásy, vytane mu na mysli otázka, proč se něco takového nevyzkoušelo i u nás. Nápad s ozeleněním silnic a dálnic květinovými pásy, které by daly hmyzu prostor k životu a potravu, zní lákavě. Dobrou zprávou je, že podobný projekt u nás také proběhl. Přečtěte si rozhovor s jedním z jeho realizátorů, Vladimírem Hulou z Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity, o tom, jak si naše motýlí dálnice stojí dnes.