Až nám dojde fosfor, uživí Země možná jen miliardu lidí, říká Jindřich Duras

Rybníky nejsou jen nádrže pro chov kaprů, mají i jiné funkce. Podle hydrobiologa Jindřicha Durase ze státního podniku Povodí Vltavy neumíme tyto jiné funkce ocenit. A upozorňuje na to, že v rybničním sedimentu se ukládá i fosfor, látka, která nám pomalu dochází a bez které bude naší civilizaci úzko. V souvislosti se změnou klimatu se staví nové rybníky. Mají pomáhat zmírnit vliv klimatické změny. Prospívají rybníky klimatu?

Úloha rybníků pro klima je dnes opravdu důležitá. Rybníky mají obrovský pozitivní vliv na hospodaření s vodou v krajině. Někteří hydrologové to sice vidí tak, že z rybníka se voda odpařuje, tudíž rybník je špatně.

Ale v širší souvislosti rybník znamená nejen zadržení objemu vody, ale má významný vliv i na podzemní vodu. To se dá snadno ověřit: když se vypustí rybník, tak ve vsi vedle zmizí voda ze studen. Děje se to u většiny rybníků.

Rybník má vliv i na zadržení vody, kterou v krajině nevidíme. Podzemní vody. Působí jako takové těžítko. Voda se okolo něj pod zemí nadržuje. Rybniční voda rovněž komunikuje s vodou podzemní: když známe objem rybníka a rybník vypouštíme, tak z něj vyteče víc vody, než v něm je. A když rybník napouštíme, tak to vždycky trvá déle, než by to podle objemu mělo být.

Vegetace kolem rybníka využívá vodu z rybníka. A rybník i vegetace odpařuje. Tím, že odpařuje, posiluje malý vodní oběh. V létě ochlazuje krajinu a podporuje horizontální srážky, to znamená rosu v noci. Což jsou nesmírně důležité úlohy.

Každý rybník tak působí?

Když budeme mít jeden malý rybník mezi obrovskými poli, tak to nic neudělá. To je, jako kdybych vzal květináč s muškátem a dal ho na parkoviště před supermarketem a doufal, že tak zlepším klima.

Což je zajímavé téma v souvislosti s otázkou, jestli jsou rybníky stěžejním bodem boje se suchem.

A jsou?

Jsou. Ale pouze a jedině v případě, že budou doprovázeny dalšími opatřeními. Aby to nebyl sám rybník v poli. I pole se musí změnit. Musí tam být zelená infrastruktura a větší zádrž vody. Pak bude hospodaření s vodou v krajině fungovat jako celek.

Přirovnal bych to k tomu, že když vám z auta vyndám nějakou důležitou součástku, tak prostě nepojede. Všechny ostatní součástky tam můžou být zdvojené, ztrojené, ale prostě to nebude fungovat. I klimatický systém začne správně fungovat, až bude napravena většina nedostatků.

Už jste zmínil vliv rybníků na klima, vliv na podzemní vodu. Jsou ještě další funkce rybníků?

Rybníky pro nás dělají obrovskou řadu tzv. ekosystémových služeb, které bychom měli umět vyčíslit. Řekneme, co pro nás rybník dělá, a spočteme si, kolik by to stálo, kdyby to pro nás dělala nějaká firma.

Jenže my to neumíme. Nějaké pokusy jsou, ale plošně to dělat neumíme.

Aktuálně považujeme za naprosto dominantní funkci rybochovnou. To je takové klišé, že když je to ryb-ník, tak se tam budou chovat ryby. Ale to je zavádějící.

Jak je to s výměnou látek v krajině a rybnících?

Rybníky jsou v krajině jakési regulátory. Nejenže tam teče voda přes potůčky a potoky, ale tečou tam látky, které voda unáší. Není to jenom erozní materiál z pole. Ten se v rybníce usadí. Ale jsou to i živiny jako dusík a fosfor, což už je složitější problém. Z fosforu v našich rybnících rostou sinice a z dusíku v mořích roste fytoplankton. Rybníky živiny nějakým způsobem transformují: fosfor zadržují v sedimentech a dusík vracejí zpět do ovzduší...

Ale existují i další látky, které přes rybníky protékají. V dnešní době jsou módní organické mikrokontaminanty nebo xenobiotika, to znamená pesticidy nebo třeba zbytky léčiv. Jakmile je nad rybníkem vesnice nebo malá usedlost, bezpečně ve vodě najdeme také psychofarmaka. Najdeme tam obrovskou plejádu látek: všechna možná léčiva, kofein, sacharin, paracetamol.

A to jsou látky, která čistírna odpadních vod nedokáže z vody vyčistit?

Ona je trochu vyčistí, ale ne moc. Na čištění potřebujete mít bakterie a čas. A v čistírně tolik času není. Tam jde všechno hroznou rychlostí. Čas pro rozklad těchto látek jsou řádově týdny a měsíce. Každá cizorodá látka se rozkládá jinou rychlostí a nikdy se nerozloží všechny.

Aby se látky mohly přeměnit, potřebuji vodu zdržet. A potřebuji mít bakteriální společenstvo, což je v rybníku skvělé. Rybník je takový bioreaktor.

To znamená, že rybníky působí jako jakási čistírna odpadních vod, kde mají látky čas se přeměnit?

Působí jako transformační prvky v povodí. Jako regulátory. A záleží, jak budu hospodařit. Buď budou fungovat špatně a budou mi přidělávat starosti, nebo mi budou pomáhat s věcmi, které jsem nedokázal vyčistit. Nemůžu mít na každé vsi čistírnu, jako mají ve Švýcarsku.

Žádný čistící proces navíc nemá stoprocentní účinnost. Pokud zachovám samočisticí procesy v přírodním prostředí, tak budou pracovat pro mě. Protože někde níže budu stoprocentně mít zdroj pitné vody. Padesát procent vody se bere z povrchových zdrojů.

S jakým znečištěním se teď nejvíc potýkáme?

S fosforem.

V rybnících?

S fosforem bojujeme všude.

Paradoxní je, že si začínáme uvědomovat, že nám fosfor brzy dojde. Bude ho míň a míň. Na čistírnách odpadních vod umíme v ČR pouze fosfor srážením vzít a zahodit.

Jenže my ho potřebujeme zachytit a vrátit zpět, zrecyklovat. Protože až nebude, tak budeme v háji. Lépe řečeno: Země uživí jenom tolik lidí, kolik uživila, než jsme se naučili fosfor těžit. Což odhadem nebude více než miliarda. Fosfor totiž limituje efektivitu zemědělství. Dusík máme stále kde získávat (ze vzduchu), ale fosfor je naprosto nenahraditelný.

V rybnících můžeme fosfor z krajiny a z drobného osídlení zachytit. A pokud ho nekontaminujeme dalšími odpady, tak máme neuvěřitelně výborný materiál.

Koncentrace živin v půdě na poli je podstatně nižší než v bahně rybníka. V půdách nemáme organickou hmotu, v bahně jí máme relativně dost. Živiny v půdách jsou vyplavitelné. V bahně, přestože je jich zhruba desetkrát víc, jsou v zásadě nevyplavitelné.

Co to znamená?

To znamená, že když dáme na pole bahno se živinami a zaprší, tak se odtamtud živiny neodplaví. Může se odplavit celý materiál, ale živiny se nevylouhují. A rostliny je přitom dokážou využít.

V bahně jsou živiny vázané v organických látkách, z těch se uvolňují bakteriálním rozkladem. Bakterie pracují v létě. No a kytky rostou taky v létě. V zimě bakterie nepracují, kytky nerostou a živiny se neuvolňují. Takže je to vlastně ekologické hnojivo snů, které je neuvěřitelně dostupné. Ale nesmíme ho zkontaminovat.

Pak můžou rybníky mít funkci nejen regulátorů a transformátorů, ale i jako příležitost k recyklaci. Jak fosforu, tak části dusíku. Ten se částečně přes nitrifikaci vrátí do atmosféry, ale i sediment ho dost obsahuje.

Můžeme tedy fosfor jednoduše recyklovat? Dělá se to?

Dělá se to, ale dělá se to méně, než by bylo potřeba. Ta příležitost je velká. Část odbahnění je dotována ze Státního fondu životního prostředí, myslím.

Vypustí se rybník, najedou tam bagry, odvezou bahno. A v lepším případě ho odvezou na pole, jindy na dorovnání terénu, čímž se fosfor z bahna nevyužije.

S odbahňováním rybníků také souvisí to, že musíme vyřešit půdní erozi. Jinak budeme rybníky odbahňovat pořád dokola. A obsah živin bude nízký, protože tam bude jenom materiál z pole. To je taky špatně.

Jednorázové odbahnění musí vydržet 20 nebo 30 let. Ale to, co bychom potřebovali, co potřebují i rybáři, je odbahňování loviště před výlovem. Co je to loviště?

V rybníce ve vodě jsou vlny, které zvíří jen ten nejjemnější sediment. Ten se pomalu stěhuje na nejhlubší místo rybníka. To je typicky loviště u hráze, kde je při výlovu zbytek vody a s ní i ryby. A tam se loví.

Pokud je místo moc zabahněné, tak se ryby dusí. Což znamená větší úhyn a zdravotní poškození.

Rybáři se snaží to bahno odsát, když je rybník na plné vodě. To je v březnu nebo v září. Na to není žádný dotační titul. A tohle bahno je ten nejlepší materiál pro zemědělce, protože je nejjemnější, má nejvíc organického podílu a ten organický podíl váže nejvíce živin.

Takže kdyby se dalo každé dva roky odbahnit loviště a vrátit bahno na pole, byl by to naprosto ideální postup. Rybáři totiž odsáté bahno vrací často zpět do rybníka, jen na jiné místo.

Myslíte, že je potřeba dotační titul? Bez něj není dost velká motivace to dělat?

Já nejsem moc znalý v ekonomice rybníkářství. Řada podniků to dělá i bez dotace. Aby se jim ryby nedusily. Škoda je, že velká část tohoto sedimentu při výlovu odteče, což by nemělo být. A je otázka, jak tomu zabránit. Mohlo by napomoci, kdyby se upravilo nastavení dotací. Tohle by prospělo všem.

---

reklama

---