https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/az-nam-dojde-fosfor-uzivi-zeme-treba-jen-miliardu-lidi-rika-jindrich-duras
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Až nám dojde fosfor, uživí Země možná jen miliardu lidí, říká Jindřich Duras

16.4.2019 01:44 | PLZEŇ (Ekolist.cz)
Rybníky mají obrovský pozitivní vliv na hospodaření s vodou v krajině.
Rybníky mají obrovský pozitivní vliv na hospodaření s vodou v krajině.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Larisa-K / Pixabay
Rybníky nejsou jen nádrže pro chov kaprů, mají i jiné funkce. Podle hydrobiologa Jindřicha Durase ze státního podniku Povodí Vltavy neumíme tyto jiné funkce ocenit. A upozorňuje na to, že v rybničním sedimentu se ukládá i fosfor, látka, která nám pomalu dochází a bez které bude naší civilizaci úzko.
 
V souvislosti se změnou klimatu se staví nové rybníky. Mají pomáhat zmírnit vliv klimatické změny. Prospívají rybníky klimatu?

Úloha rybníků pro klima je dnes opravdu důležitá. Rybníky mají obrovský pozitivní vliv na hospodaření s vodou v krajině. Někteří hydrologové to sice vidí tak, že z rybníka se voda odpařuje, tudíž rybník je špatně.

Ale v širší souvislosti rybník znamená nejen zadržení objemu vody, ale má významný vliv i na podzemní vodu. To se dá snadno ověřit: když se vypustí rybník, tak ve vsi vedle zmizí voda ze studen. Děje se to u většiny rybníků.

Rybník má vliv i na zadržení vody, kterou v krajině nevidíme. Podzemní vody. Působí jako takové těžítko. Voda se okolo něj pod zemí nadržuje. Rybniční voda rovněž komunikuje s vodou podzemní: když známe objem rybníka a rybník vypouštíme, tak z něj vyteče víc vody, než v něm je. A když rybník napouštíme, tak to vždycky trvá déle, než by to podle objemu mělo být.

Vegetace kolem rybníka využívá vodu z rybníka. A rybník i vegetace odpařuje. Tím, že odpařuje, posiluje malý vodní oběh. V létě ochlazuje krajinu a podporuje horizontální srážky, to znamená rosu v noci. Což jsou nesmírně důležité úlohy.

Každý rybník tak působí?

Když budeme mít jeden malý rybník mezi obrovskými poli, tak to nic neudělá. To je, jako kdybych vzal květináč s muškátem a dal ho na parkoviště před supermarketem a doufal, že tak zlepším klima.

Jindřich Duras. Hydrobiolog, který se přes 30 let věnuje limnologickým tématům ve státním podniku Povodí Vltavy. Zaměřuje se na hydrobiologii, fosfor a eutrofizaci, včetně protieutrofizačních projektů, acidifikace, chování vodních nádrží, transport látek, zejména živin v povodích, problematiku rybníků a jejich využívání. V posledních letech také řeší uvedená témata na poli plánování v oblasti vod. Je členem mezinárodních komisí pro otázky živin, pravidelně přednáší na Západočeské univerzitě v Plzni.
Jindřich Duras. Hydrobiolog, který se přes 30 let věnuje limnologickým tématům ve státním podniku Povodí Vltavy. Zaměřuje se na hydrobiologii, fosfor a eutrofizaci, včetně protieutrofizačních projektů, acidifikace, chování vodních nádrží, transport látek, zejména živin v povodích, problematiku rybníků a jejich využívání. V posledních letech také řeší uvedená témata na poli plánování v oblasti vod. Je členem mezinárodních komisí pro otázky živin, pravidelně přednáší na Západočeské univerzitě v Plzni.
Zdroj | archiv Jindřicha Durase

Což je zajímavé téma v souvislosti s otázkou, jestli jsou rybníky stěžejním bodem boje se suchem.

A jsou?

Jsou. Ale pouze a jedině v případě, že budou doprovázeny dalšími opatřeními. Aby to nebyl sám rybník v poli. I pole se musí změnit. Musí tam být zelená infrastruktura a větší zádrž vody. Pak bude hospodaření s vodou v krajině fungovat jako celek.

Přirovnal bych to k tomu, že když vám z auta vyndám nějakou důležitou součástku, tak prostě nepojede. Všechny ostatní součástky tam můžou být zdvojené, ztrojené, ale prostě to nebude fungovat. I klimatický systém začne správně fungovat, až bude napravena většina nedostatků.

Už jste zmínil vliv rybníků na klima, vliv na podzemní vodu. Jsou ještě další funkce rybníků?

Rybníky pro nás dělají obrovskou řadu tzv. ekosystémových služeb, které bychom měli umět vyčíslit. Řekneme, co pro nás rybník dělá, a spočteme si, kolik by to stálo, kdyby to pro nás dělala nějaká firma.

Jenže my to neumíme. Nějaké pokusy jsou, ale plošně to dělat neumíme.

Aktuálně považujeme za naprosto dominantní funkci rybochovnou. To je takové klišé, že když je to ryb-ník, tak se tam budou chovat ryby. Ale to je zavádějící.

Jak je to s výměnou látek v krajině a rybnících?

Rybníky jsou v krajině jakési regulátory. Nejenže tam teče voda přes potůčky a potoky, ale tečou tam látky, které voda unáší. Není to jenom erozní materiál z pole. Ten se v rybníce usadí. Ale jsou to i živiny jako dusík a fosfor, což už je složitější problém. Z fosforu v našich rybnících rostou sinice a z dusíku v mořích roste fytoplankton. Rybníky živiny nějakým způsobem transformují: fosfor zadržují v sedimentech a dusík vracejí zpět do ovzduší...

Ale existují i další látky, které přes rybníky protékají. V dnešní době jsou módní organické mikrokontaminanty nebo xenobiotika, to znamená pesticidy nebo třeba zbytky léčiv. Jakmile je nad rybníkem vesnice nebo malá usedlost, bezpečně ve vodě najdeme také psychofarmaka. Najdeme tam obrovskou plejádu látek: všechna možná léčiva, kofein, sacharin, paracetamol.

A to jsou látky, která čistírna odpadních vod nedokáže z vody vyčistit?

Ona je trochu vyčistí, ale ne moc. Na čištění potřebujete mít bakterie a čas. A v čistírně tolik času není. Tam jde všechno hroznou rychlostí. Čas pro rozklad těchto látek jsou řádově týdny a měsíce. Každá cizorodá látka se rozkládá jinou rychlostí a nikdy se nerozloží všechny.

Aby se látky mohly přeměnit, potřebuji vodu zdržet. A potřebuji mít bakteriální společenstvo, což je v rybníku skvělé. Rybník je takový bioreaktor.

To znamená, že rybníky působí jako jakási čistírna odpadních vod, kde mají látky čas se přeměnit?

Působí jako transformační prvky v povodí. Jako regulátory. A záleží, jak budu hospodařit. Buď budou fungovat špatně a budou mi přidělávat starosti, nebo mi budou pomáhat s věcmi, které jsem nedokázal vyčistit. Nemůžu mít na každé vsi čistírnu, jako mají ve Švýcarsku.

Rybník bez znečištění z povodí a s nepříliš intenzivním hospodařením, s dobře vyvinutou příbřežní vegetací. To je přínos i z pohledu ekologického.
Rybník bez znečištění z povodí a s nepříliš intenzivním hospodařením, s dobře vyvinutou příbřežní vegetací. To je přínos i z pohledu ekologického.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jindřich Duras / Archiv autora

Žádný čistící proces navíc nemá stoprocentní účinnost. Pokud zachovám samočisticí procesy v přírodním prostředí, tak budou pracovat pro mě. Protože někde níže budu stoprocentně mít zdroj pitné vody. Padesát procent vody se bere z povrchových zdrojů.

S jakým znečištěním se teď nejvíc potýkáme?

S fosforem.

V rybnících?

S fosforem bojujeme všude.

Paradoxní je, že si začínáme uvědomovat, že nám fosfor brzy dojde. Bude ho míň a míň. Na čistírnách odpadních vod umíme v ČR pouze fosfor srážením vzít a zahodit.

Jenže my ho potřebujeme zachytit a vrátit zpět, zrecyklovat. Protože až nebude, tak budeme v háji. Lépe řečeno: Země uživí jenom tolik lidí, kolik uživila, než jsme se naučili fosfor těžit. Což odhadem nebude více než miliarda. Fosfor totiž limituje efektivitu zemědělství. Dusík máme stále kde získávat (ze vzduchu), ale fosfor je naprosto nenahraditelný.

V rybnících můžeme fosfor z krajiny a z drobného osídlení zachytit. A pokud ho nekontaminujeme dalšími odpady, tak máme neuvěřitelně výborný materiál.

Koncentrace živin v půdě na poli je podstatně nižší než v bahně rybníka. V půdách nemáme organickou hmotu, v bahně jí máme relativně dost. Živiny v půdách jsou vyplavitelné. V bahně, přestože je jich zhruba desetkrát víc, jsou v zásadě nevyplavitelné.

Co to znamená?

To znamená, že když dáme na pole bahno se živinami a zaprší, tak se odtamtud živiny neodplaví. Může se odplavit celý materiál, ale živiny se nevylouhují. A rostliny je přitom dokážou využít.

V bahně jsou živiny vázané v organických látkách, z těch se uvolňují bakteriálním rozkladem. Bakterie pracují v létě. No a kytky rostou taky v létě. V zimě bakterie nepracují, kytky nerostou a živiny se neuvolňují. Takže je to vlastně ekologické hnojivo snů, které je neuvěřitelně dostupné. Ale nesmíme ho zkontaminovat.

Pak můžou rybníky mít funkci nejen regulátorů a transformátorů, ale i jako příležitost k recyklaci. Jak fosforu, tak části dusíku. Ten se částečně přes nitrifikaci vrátí do atmosféry, ale i sediment ho dost obsahuje.

Můžeme tedy fosfor jednoduše recyklovat? Dělá se to?

Odbahňění rybníků je velká příležitost pro zemědělství na využití zachycených živin.
Odbahňění rybníků je velká příležitost pro zemědělství na využití zachycených živin.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Dělá se to, ale dělá se to méně, než by bylo potřeba. Ta příležitost je velká. Část odbahnění je dotována ze Státního fondu životního prostředí, myslím.

Vypustí se rybník, najedou tam bagry, odvezou bahno. A v lepším případě ho odvezou na pole, jindy na dorovnání terénu, čímž se fosfor z bahna nevyužije.

S odbahňováním rybníků také souvisí to, že musíme vyřešit půdní erozi. Jinak budeme rybníky odbahňovat pořád dokola. A obsah živin bude nízký, protože tam bude jenom materiál z pole. To je taky špatně.

Jednorázové odbahnění musí vydržet 20 nebo 30 let. Ale to, co bychom potřebovali, co potřebují i rybáři, je odbahňování loviště před výlovem. Co je to loviště?

V rybníce ve vodě jsou vlny, které zvíří jen ten nejjemnější sediment. Ten se pomalu stěhuje na nejhlubší místo rybníka. To je typicky loviště u hráze, kde je při výlovu zbytek vody a s ní i ryby. A tam se loví.

Pokud je místo moc zabahněné, tak se ryby dusí. Což znamená větší úhyn a zdravotní poškození.

Rybáři se snaží to bahno odsát, když je rybník na plné vodě. To je v březnu nebo v září. Na to není žádný dotační titul. A tohle bahno je ten nejlepší materiál pro zemědělce, protože je nejjemnější, má nejvíc organického podílu a ten organický podíl váže nejvíce živin.

Takže kdyby se dalo každé dva roky odbahnit loviště a vrátit bahno na pole, byl by to naprosto ideální postup. Rybáři totiž odsáté bahno vrací často zpět do rybníka, jen na jiné místo.

Myslíte, že je potřeba dotační titul? Bez něj není dost velká motivace to dělat?

Já nejsem moc znalý v ekonomice rybníkářství. Řada podniků to dělá i bez dotace. Aby se jim ryby nedusily. Škoda je, že velká část tohoto sedimentu při výlovu odteče, což by nemělo být. A je otázka, jak tomu zabránit. Mohlo by napomoci, kdyby se upravilo nastavení dotací. Tohle by prospělo všem.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

16.4.2019 11:07
A kdy má ten fosfor dojít? :-)

Když tak v krajním případě bych doma nějaký měl ve škrtátkách krabiček od sirek, tak můžeme udělat sbírku. Určitě to vyjde levněji než dotace :-)
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

18.4.2019 23:14 Reaguje na
Asi za 150 let. Jenže ta ruda bude čím dál horší. Už teď jsou tlaky v eu na povolení vyšších limitů pro kadmium v půdách a fosforečných hnojivech, protože kadmium je hlavní a nejhorší znečišťující látka. Zrovna Poláci nakoupili nedávno ložiska fosfátu - ale s kadmiem, tak chtěli limity v eu posunout nahorů. Naštěstí neuspěli...
Odpovědět
ig

19.4.2019 13:17 Reaguje na Jindřich Duras
Dík, to jsem nevěděl.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.4.2019 12:21
Bahno z rybníka musí nejméně dvě zimy přemrznout, teprve pak je vhodné k aplikaci na pole- z technického hlediska. Dále-bahno z rybníka je dnes považováno div ne za nebezpečný odpad, procedury ohledně certifikace mnohé odrazují .Dost dobře nechápu ,proč by se aplikací bahna na pole nevyužil fosfor-je to silně nepohyblivý makroprvek a tudíž se nemá kam ztratit. Co se týká odbahnění před výlovem, v jak velké míře se toto dělá? Před velkými rybníky bývaly někde podstatně menší, ty sloužily jako sedimentační a pokud se o ně hospodáři starali, nedocházelo v takové míře k ukládání sedimentů do hlavního rybníka. A jinak celkově souhlasím, rybníky jen pro ryby zdaleka nejsou.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

18.4.2019 23:20 Reaguje na pavel peregrin
Nemáte pravdu. Většina typů bahna múže jít na půdu hned. Otázka zní, v jaké vrstvě a jak zaorat a tak. Ale MŮŽE!
Odbahnění před výlovem. Dělá se to hlavně na velkých rybnících, kam se vyplatí dotáhnout sací bagr: Rožmberk, Horusický.... Někde bagrují loviště už ve vypuštěném rybníce (Buzický a další). Dnes bychom potřebovali mít rybníky spíš POD hlavními velkými, aby chytaly to, co z velkého odtéká, protože naprostou většinu organiky a živin v bahně dělá rybářské hospodaření, nikoli pole.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.4.2019 08:24 Reaguje na Jindřich Duras
Já to svoje tvrzení musím upřesnit.Samozřejmě, že bahno může jít přímo na pole- ale to udělá jenom špatný hospodář. Ćerstvé bahno z rybníka má mazlavou konzistenci, je to podobné, jako kdybyste chtěl na pole přímo aplikovat šámu z cukrovaru-to taky nikdo soudný neudělá. Bahno aplikované okamžitě po vytěžení se v podstatě po tom poli rozmaže, ztvrdne a v takové konzistenci ho zapravovat není pro strukturu půdy žádný přínos. Když ho necháte alespoň jednu zimu přemrznout, dostane se do krásné drobtovité struktury a pak lze krásně rozmetat apod. Takže z tohoto úhlu pohledu pravdu mám.Co se týče ztráty toho fosforu- pokud se bavíme o mechanické erozi, tak samozřejmě, to se ztratí cokoliv. Mě šlo spíše o fakt, že fosfor jako málo pohyblivý prvek vázaný na půdní sorpční komplex není zdaleka tak zranitelný, jako např. NO3- dusík.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

19.4.2019 10:50 Reaguje na pavel peregrin
Jasně zásadně záleží na tom, jaké bahno to je. Já mám praxi s rybníky, kde jsou ta bahna se silným podílem organických látek, takže nejsou tak spékavá. A když se navíc dá přiměřená vrstva.... Jinak mráz bahnu samosebou prospěje, aniž by se z něj něco potřebného ztratilo - naopak se to obtížné hezky chemicky zoxiduje.
S fosforem máte pravdu. Jenže i tady se dějí nepříjemné věci, kdy fosfor dokáže najednou neočekávaně procházet do drenážních vod, i když by správně neměl, zejména ne u nás, kde jsou půdy po fosforu obecně dost hladové.
Hezké Velikonoce :)!
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.4.2019 17:09 Reaguje na Jindřich Duras
I vám.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.4.2019 17:15 Reaguje na Jindřich Duras
Netýká se to spíše lehkých půd, kde je sorpční komplex slabý? U nás je fosforu samozřejmě také málo, ale dle AZP vždy po pěti letech je ho plus minus stejně-ale hospodaříme na jílovito-hlinitých půdách a tam se určitě váže podstatně pevněji.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

23.4.2019 16:56 Reaguje na pavel peregrin
Ano, to máte pravdu.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

18.4.2019 23:22 Reaguje na pavel peregrin
Jedno jsem zapomněl. Fosfor se aplikací bahna na pole samosebou výtečně využije! Kam ztratit se ovšem má :). Zase zpět do vody a do rybníka :)!
Odpovědět
VK

Václav Kain

21.5.2019 08:04
Jakub Krčín o tom co obsahuje bahno neměl ani tuchy,ale rybníky budovat uměl.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.5.2019 13:40 Reaguje na Václav Kain
Ale ne na chov ryb- Štěpánek Netolický byl lepší rybníkář.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist