Každý z nás alespoň jednou v životě slyšel vyprávění našich babiček a dědů, jak sbírali raky na potoce. V průzračných vodách se to jimi jen hemžilo. Kdo z nás však může dnes říct, že viděl raka jinde, než jako souhvězdí na večerní obloze? Málokdo. Raci se vypařili jako pára nad vodou.

Bagry a terénní vozy pomohou v Žizníkově na Českolipsku vytvářet ideální podmínky pro rozmnožování ropuchy krátkonohé. V Česku nejvzácnější žába v posledních desetiletích z mnoha míst zmizela. Liberecký kraj před třemi lety vyhlásil přírodní památku Pískovna Žizníkov, kde se ohrožený obojživelník vyskytuje. Teď se podařilo získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí na projekt, který pomůže zajistit podmínky pro život ropuch i po ukončení těžby písku. ČTK to řekl mluvčí krajského úřadu Jan Mikulička.

Česká botanická společnost (ČBS) se rozhodla každoročně vyhlašovat „Rostlinu roku“, a to právě od letoška. Inspirací byla akce Pták roku, která je již od roku 1992 organizována Českou společností ornitologickou.

Těžba nerostů a hornin, probíhající v České republice již po staletí, má významně negativní dopad na krajinu a životní prostředí. Bezesporu k plošně největší destrukci na našem území došlo při povrchové těžbě hnědého uhlí v Podkrušnohoří. Více než 400 km2 plochy bylo ovlivněno těžbou, s ní spojenou infrastrukturou a navazujícím průmyslem. Dnes, kdy je na dohled ukončení aktivní těžby hnědého uhlí v Sokolovské a Mostecké pánvi¹, běží naplno diskuse o budoucím využití uzavřených lomů. V odborné veřejnosti je již delší dobu rozšířené povědomí o velkém přírodovědném významu opuštěných nerekultivovaných jam a výsypek. Proto je nyní otázka využití ekologické obnovy pro tato postindustriální stanoviště aktuálnější než kdy jindy.

V předjaří se uvnitř stromů odehrává velká logistická operace.

V posledních letech se do popředí zájmu společnosti dostávají úpravy území po těžbě uhlí v severozápadních Čechách, a to tvorbou vodních ploch či výsadbou rozptýlené zeleně. Lesnické rekultivace na výsypkách po těžbě hnědého uhlí čelí specifickým ekologickým faktorům, které je odlišují od zalesňování lesní a zemědělské půdy. Zásadním rozhodnutím je volba vhodné dřevinné skladby.

Jedním z nejvzácnějších a nejohroženějších zvířat, která kdy choval dvorský safari park, je buvolec hirola. Když v roce 1971 přímo z Keni dorazila jejich sedmičlenná skupina, bylo to vůbec poprvé, kdy bylo možné tato zvířata pozorovat v nějaké zoologické zahradě.

Nejčastěji na čistých vodních tocích lemovaných přirozeným vegetačním krytem a neregulovanými břehy se můžeme setkat se zhruba šestnácticentimetrovým pestrobarevným ptákem – ledňáčkem říčním (Alcedo atthis), často nazývaným létající drahokam právě díky jeho nepřehlédnutelnému zbarvení. V Česku ho můžeme vídat i v zimě, protože na velké části našeho území je ptákem stálým. Řadíme ho mezi silně ohrožené druhy. V posledních letech se ovšem v České republice lehce zvyšuje početnost tohoto opeřence.

Mykologové v Krkonoších objevili houbu druhu závojenka kruhatá (Entoloma violaceozonatum). S největší pravděpodobností jde o první nález v celé ČR. Několikaletý monitoring hub na stanovištích mimo lesy přinesl i další pozoruhodné objevy, sdělili zástupci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Monitoringu hub v krkonošských lesích se mykologové věnují několik desetiletí.

Klimatická změna postupně mění podmínky chovu ryb v České republice. Zvyšující se letní teplota vody bude pro některé druhy v následujících dekádách doslova smrtelná. Celosvětově přitom produkce ryb roste ročně zhruba čtyřprocentním tempem. V České republice má zvyšující se poptávku při stagnujících výlovcích z klasických rybníků zajistit nebo nahradit chov ve specializovaných produkčních systémech, říká Jan Mareš z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství AF Mendelovy univerzity v Brně. Týká se to zejména pstruha duhového, tedy ryby vyžadující chladnou a čistou vodu. Vědci budou nové produkční systémy detailně studovat.