https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-souvisi-kyselina-sirova-zelena-budoucnost-a-predrazene-potraviny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak souvisí kyselina sírová, zelená budoucnost a předražené potraviny?

19.10.2022 07:35 | PRAHA (Ekolist.cz)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Kyselinu sírovou si z hodin chemie pamatujeme, a nejen proto, že umí udělat dojem. Narážíme na ni ve všedním životě pořád. Třeba ve formě elektrolytu u olověných akumulátorů, v běleném papíru, pneumatikách nebo u čističů odpadů. Je to totiž jedna z průmyslově nejvýznamnějších chemikálií.
 

Využívá se při výrobě dalších chemikálií, plastů, barviv, léčiv, syntetických vláken, výbušnin. Neobejdeme se bez ní při úpravě pH vody, při zpracování rud. Je prostě všudypřítomná. Její popularita rozhodně neklesá, protože ji používáme jako surovinu, nezbytnou procesní ingredienci, pro vydobývání a kompletaci nových technologií. Třeba solárních panelů, při čištění vzácných nerostů pro sestavení magnetů ke konstrukci větrných elektráren, nových bateriových uložišť a baterií elektromobilů. A v tom dost možná spočívá problém.

Zatím se jí ročně na světě vyprodukuje přes 265 milionů tun, ale do budoucna jí budeme potřebovat víc. Očekává se totiž, že za 18 let vzroste poptávka po kyselině sírové až na 400 milionů tun. Bude tedy zapotřebí jí produkovat více než nyní. Jenže tady se objevuje háček.

Třístupňový proces výroby kyseliny sírové, který je běžně využíván v průmyslovém formátu, ve svém prvním kroku potřebuje oxid siřičitý. Ten se většinou získává přímým spalováním síry (nebo už méně – pražením pyritu, markazitu, sulfidů). Většina takové síry – okolo 80 % objemu – která je pro přípravu kyseliny sírové momentálně využívána, je přitom příhodně dostupná. Protože je odpadním produktem jiných výrobních procesů. Získáváme ji z fosilních paliv.

Tedy z ropy a zemního plynu. Které síry zbavujeme, abychom tím snížily emise siřičitého. Předcházíme tím vzniku kyselých dešťů. Fosilní paliva mají bezpochyby své výrazné mouchy, ale tohle je vlastně vymyšlené dobře: před použitím je „čistíme“ a odpadní produkt onoho čištění – síru – zužitkováváme při průmyslové výrobě kyseliny sírové, bez níž se jinde neobejdeme.

Všechno souvisí se vším

Háček je v tom, že čím více půjdeme v trendu nastaveném čistými technologiemi obnovitelných zdrojů, tím méně budeme spotřebovávat fosilní paliva. A rafinerie ropy a zemního plynu budou tím méně produkovat odpadní síru coby suroviny pro výrobu kyselinu sírové. O fosilní paliva už nebude takový zájem, ale po kyselině sírové bude nouze.

Tedy, ne zcela. Relativní nedostatek síry, vyzískané z upravovaných fosilních paliv, by zase až takový problém pro výrobce nové a čisté technologie být nemusel. Segment OZE a udržitelných technologií je totiž velmi lukrativní, je to byznys v zájmu všech, točí se v něm velké peníze. Vyšší cenu za méně dostupnou procesní surovinu si nejspíš budou moci dovolit zaplatit. Jiné segmenty průmyslu ale takové štěstí mít nemusí.

Biti na to mohou být například výrobci hnojiv, protože to je objemem spotřeby jedna z nejvýznamnějších domén uplatnění kyseliny sírové. Bez síry, ve formě kyseliny sírové, by pro ně bylo velmi nesnadné vyrábět fosforečná hnojiva. Na nichž momentálně závisí výnosy zemědělství v celém světě.

Produkty zemědělské výroby jsou sice široce poptávané, ale marže se tu zatím nepohybují v takové úrovni, aby si zemědělci mohli dovolit připlatit za fosforečná hnojiva, jež by s méně dostupnou kyselinou sírovou byla dražší. A vzhledem k tomu, že předpokládaný růst populace a trendy spotřeby potravin povedou ke zvýšení poptávky po kyselině sírové ze strany jejího nejdůležitějšího zpracovatele – průmyslu výroby fosfátových hnojiv – bude muset zvýšené náklady zákonitě doplatit spotřebitel.

Když si změna říká o změnu

Problém relativního nedostatku síry pro potřeby průmyslové výroby kyseliny sírové bychom ale neměli chápat jako příběh o zlých čistých technologiích, které povedou k vyhladovění planety. Spíše jako příklad toho, že i zdánlivě nepravděpodobné trendy spolu mohou úzce souviset, a že inovace jedné oblasti průmyslu si záhy vyžádá inovace nebo technologický posun v oblasti druhé.

Síry je totiž na naší planetě ve své podstatě dostatek.

To není protimluv: sulfátových minerálů máme až nadbytek při pobřeží mělkých odpařovaných slaných jezer a moří, sulfidy železa a síra ve své nejčistší podobě je k dostání ve vulkanických ložiscích sopek. Obojí jsou ale zdroje, které zatím netěžíme. Protože je příhodnější a lacinější dobývat síru jako odpadní surovinu z fosilních paliv. Zatím.

Těžba síry, sulfátů a sulfidů je taky – na rozdíl od „čištění“ fosilních paliv – trochu složitější. Může si žádat více energie, produkovat více emisí. Ale je to věc, kterou je třeba začít řešit nyní, inovacemi postihnout i tuto oblast, protože síra z fosilních paliv by nám už do budoucna nevystačila.

Jde to samozřejmě udělat i jinak: omezit spotřebu síry a nahradit či vylepšit po kyselině sírové žíznivé segmenty průmyslu alternativními technologiemi. Můžeme také v širší míře začít recyklovat fosfátová hnojiva, třeba těžit fosfáty z odpadních vod. Pomoci by mohla také recyklace většího množství lithiových baterií z elektromobilů. Nebo vývoj nových baterií a motorů, které jsou méně závislé na vzácných kovech, aby se snížila poptávka po kyselině sírové k získávání kovů z jejich rud.

Vývoj – technologický progres – není jednostranný proces, ale komplexní záležitost. Nevyvolává jen žádoucí změny, jako širší začlenění obnovitelných zdrojů energie a pokles spotřeby fosilních paliv. Ale i změny nežádoucí, jako onu zvýšenou poptávku po síře a riziko výpadků v zásobování výrobců hnojiv, prodražení produkce poživatin. Nestačí inovovat jen v jednom průmyslovém segmentu, změna si říká o další změny.

Kyselinu sírovou si z hodin chemie pamatujeme. A vypadá to, že na ni jen tak nezapomeneme.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JV

Jaroslav Vozáb

19.10.2022 08:03
Taky když odstavíme uhelné elektrárny, nebudeme mít sádru na sádrokarton... a že ho spotřebujeme fůru... na rákos a prkna už asi nikdo nebude nahazovat stropy.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

19.10.2022 19:37 Reaguje na Jaroslav Vozáb
S co se na tom nelíbí ? Rákos a prkna jsou produktem udržitelného hospodaření
Odpovědět
pa

pavel

19.10.2022 09:37
sláva všechno zakážeme všechno omezíme všechno snížíme no ještě že to konopí z kterého se dá uplést konopnej provaz ty fetky vymaštěný budou dál pěstovat máme se alespon na čem zhoupnout krásná to budoucnost
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

19.10.2022 10:05 Reaguje na pavel
Podle vašeho příspěvku mezi ty vymaštěné fetky patříte taky. Alkohol je taky droga a mnohem horší než ta tráva. Váš příspěvek je tomu důkazem.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

19.10.2022 19:38 Reaguje na pavel
Z konopí se dají udělat konopné cihly, které pohlcují CO2
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.10.2022 09:39
Vše se vším souvisí a výpadek jednoho článku průmyslové výroby jiný článek
oslabí a nebo rovnou z řetězce odstraní. Má někdo představu, až tu skončí
výroba koksu, odkud se bude brát dehet na širokou škálu chemických výrobků? Z dovozu? Pan Vozáb píše o sádře z odsiřování zplodin hoření uhlí a to taky není ještě vše. Odkud bude brát třeba producent minerální vlny vysokopecní strusku a čím ji bude bez koksu a plynu tavit? Hlavní problém bude ale výroba těch průmyslových hnojiv, která jsou produkty průmyslu a jsou často nikoliv cílem, ale jsou to i jinak nevyužitelné odpady. Ona ta hra na čisté technologie tu "špínu" často pouze odsouvá jinam, a v globále to může být naopak horší. Ano, je to hra na Gryndýl s odsouváním problémů jinam a do budoucnosti, protože nikdo neřeší budoucí odpady z "šetrných" zdrojů a akumulací energie. Pouhé zateplování budov je dnes zdrojem obrovského množství mikroplastů a do budoucna obrovského množství směsného stavebního odpadu obsahujícího plasty. Jdeme prostě cestou pouhého látání jedné díry za druhou a to ještě záplatami z té původní díry vystřiženými. Vyhánění čerta ďáblem se stává trendem a místo plynu z plynovodů ho nyní vozíme čadícími tankery a rovněž tak uhlí od protinožců ekologům- politrukům jaksi nevadí! Stále jim vadí místní zdroje, ale viděl je někdo třeba
blokovat tankery a uhelné lodě? Je to smečka nedouků , která postrádá
technické vzdělání a která se upíná k utopickým vizím vykuků, kteří si
vytvořili nový směr pro své podnikání. No a o tu tu šlo od pradávna,
kdy vykukové využívali hlouposti jiných ke svému prospěchu.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

19.10.2022 10:09 Reaguje na Břetislav Machaček
Máte samozřejmě pravdu, ale průmysl postavený na fosilu tato Země dlouho nezvládne a vyčistí se. Vaše děti to poznají a jejich děti ještě více.
Ale lidi jsou tak omezení, si prostředí na život na planetě nakonec zničí dříve, než Země začně očisťovací proces.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.10.2022 10:45 Reaguje na Michal Uhrovič
A do které že etapy vývoje lidstva se míníte tím Vaším "očišťovacím procesem" vrátit? Do etapy lovců a sběračů, kdy byl na zemi prostor pro život asi 500 tisíc lidí? Do starověku, kdy lidstvo ekonomicky stavělo na práci otroků a kdy byl na zemi prostor pro pár desítek miliónů lidí? Nebo do feudalismu, kde ten prostor byl asi 2 - 4 x větší než ve starověku?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

20.10.2022 09:36 Reaguje na Radim Polášek
Principiální chyba uvažování: Nikdy se nikam nelze vrátit :). Vše jde kupředu, protože v jiných podmínkách a tak. Prostě vzniká nová realita s novými dobrými i horšími stránkami. Takže vaše řádky o ničem.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

20.10.2022 09:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Jojo, povzdechy a stížnosti, problémy...ale řešit je musíme. To, že existují, není důvod vše vzdát a negovat, nebo se držet cesty bezbřehého drancování Země. Ty problémy je třeba si přiznat (mnozí tady nemají sílu ani na to) a jít do řešení. A když se nám nebude chtít, vývoj podmínek na Zemi už nás k tomu dokope. Asi je s výhodou se na to chystat :-).
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

20.10.2022 10:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Mě baví, jak je na tomhle krásně vidět, že se "to" ukočírovat prostě nedá. I v tomhle článku je technická chyba (doufám, že teď nejsem za vola), kdy autor "hodlá" získávat síru recyklací lithiových baterií.
Nemůžu si pomoct, ale všechny tyhle úvahy nás vracejí ke kapitalismu a volnému trhu, tedy k systému organizace produkce a - pozor!!! - hledání nových technologií, který funguje bez zásahu řídící moci. ("Staráme se jedni o druhé v nesmírně složitém systému zahrnujícím mj. automaty na kávu u benzínových čerpadel". (c) kupodivu nikoliv Hayek, ale biolog Thomas Lewis" Myšlenky pozdě v noci).
Protože hybatelem vymýšlení novinek není láska k životu, vesmíru a vůbec, ale skutečnost, že staré (čti: TEĎ používané) technologie jsou obtížně dostupné, protože příliš drahé.
Tvrdit, že například fotovoltaika je levná, protože ji zaplatí někdo jiný, je zhůvěřilost.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.10.2022 10:11
A já si říkal, proč Brusel zakázal prodávat kyselinu sírovou soukromníkům, kyselina sírová se nyní může prodávat pouze na IČO. A teď už to vím, v Bruseli se bojí, že by soukromníci kyselinu sírovou vykoupili a na důležité výroby, jako hnojiva, by už nezbylo.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

20.10.2022 09:38 Reaguje na Radim Polášek
Bystrá úvaha, jako obvykle...
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

20.10.2022 10:09 Reaguje na Jindřich Duras
Problém je, že pan Polášek může mít pravdu. Tedy ne že by to nebyla blbost, ale že bruselští možná takhle opravdu uvažujou.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

21.10.2022 16:07 Reaguje na Ladislav Pícha
Já mám s bruselskými osobní zkušenost pouze ve svém oboru, což není obchod se sírovkou. Každopádně NIKDY žádná arogance a ani pitomé úvahy odtržené od reality atd. Bylo směšné (a hlavně mně i stydno) sledovat výpady našich českých chytráků proti Bruselu, kdy se snažili krýt vlastní šlendrián a nevůli plnit, co kvůli vidině dotačních peněz naslibovali. Naopak obrovská vůle ke spolupráci. Brusel bych rozhodně z blbosti nepodezříval :-)!
No, to jen na okraj.
Odpovědět
JG

Jiří Guth

19.10.2022 11:14
Úvaha, že si zemědělci nemohou dovolit připlatit si za fosforečná hnojiva, stojí podle mě na vodě, respektive týká se jen části z nich. Viz objem tzv. podnikatelského důchodu (zhruba řečeno zisku) v zemědělství (v ČR) za rok 2021 - asi 22 miliard korun.
Odpovědět
JS

Jiří S

19.10.2022 14:09 Reaguje na Jiří Guth
Nesouhlasím pane Guth. Já jako agronom opravdu hodně přemýšlím nad NPK než ho nechám ještě k tomu variabilně rozházet.

Jednoduchá rovnice

22 000 000 000 / orná půda asi 3 000 000 = 7300 Kč zisk z hektaru. Pokud by jste chtěl rozházet v takovém akurátním měřítku tedy 2q/ha NPK 15 - 15 - 15 tak za to dáte 4500 Kč/ha. A to je teda velké ukousnutí ze zisku nemyslíte?
Odpovědět
LB

Lukas B.

19.10.2022 12:01
on to ostatně říkal už cyrus smith - vyspělost země je přímo úměrna její produkci kyseliny sírové.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

19.10.2022 14:22 Reaguje na Lukas B.
1**
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

19.10.2022 19:43 Reaguje na Lukas B.
To si tu kyselinu sírovou dával s kofeinem nebo proč byl tím tak zatížený ? :-)
Odpovědět

vladimír šmídl

19.10.2022 18:34
Kyselina sírová koncentrovaná přes 90 % se prodávala pod změněným názvem s přídavkem barviva k čištění odpadů. V Plzni došlo k útoku, který si vyžádal pět plastických operací.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.10.2022 08:21 Reaguje na vladimír šmídl
Zakažme prodávat kuchyňská nože. Víte co je útoků. Naučme se štípat pazourek.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

20.10.2022 09:44
Není asi považováno za korektní to přiznat, ale tohle vše je daň za to, že nás, lidí, je prostě moc. Pak se i jinak zvládnutelné potíže stávají pastmi...
A na okraj o fosforu. Fosfor je důležitý pro produkci potravin, to je jasné. Zároveň ho ale zahazujeme na skládky (zbytky potravin) a vypouštíme do vody (splašky), což je nemoudré. Technologie na recyklaci fosforu už jsou, ale stále ještě nejsou dostatečně laciné. Teprve zdražení fosforu pomůže potřebné recyklaci (zatím nám z fosforu rostou všude sinice, akorát).
No, a čím dřív se tu recyklaci naučíme, tím líp, protože zhruba za 200 let ložiska fosforu dojdou tak jako tak, kyselina nekyselina :).
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

20.10.2022 10:35 Reaguje na Jindřich Duras
Dobrá zpráva je, že tohle je víceméně obecně známá informace, takže jistě existuje spousta lidí, kteří to vedou v patrnosti a jakmile to začne vypadat ekonomicky zajímavě, tak se do toho pustí.
Už proto, že princip je známý už od dob alchymistů: vodu odpařím a zbytek proleju příslušnou sloučeninou a výsledek namíchám do hnojiva.
Jasně - uvést to do výrobního měřítka dát dost přemýšlení. Dokážu vám celkem slušně vysvětlit, jak funguje parní stroj, ale vyrobit aspoň částečně funkční vzorek... nevím, jestli bych to dokázal bez opisování; rozhodně ne, kdybych se měl sám naučit, jak vypadá ruda, co se z ní dělá železo.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

21.10.2022 16:09 Reaguje na Ladislav Pícha
Tady ty technologie reálně existují (myslím na recyklaci fosforu z odpadních vod) a v řadě měst úspěšně běží. U nás by bylo fajn obnovit (trochu už to jde, ale málo) aspoň recyklaci látek z rybničního bahna na pole :-).
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist