Těžba nerostů a hornin, probíhající v České republice již po staletí, má významně negativní dopad na krajinu a životní prostředí. Bezesporu k plošně největší destrukci na našem území došlo při povrchové těžbě hnědého uhlí v Podkrušnohoří. Více než 400 km2 plochy bylo ovlivněno těžbou, s ní spojenou infrastrukturou a navazujícím průmyslem. Dnes, kdy je na dohled ukončení aktivní těžby hnědého uhlí v Sokolovské a Mostecké pánvi¹, běží naplno diskuse o budoucím využití uzavřených lomů. V odborné veřejnosti je již delší dobu rozšířené povědomí o velkém přírodovědném významu opuštěných nerekultivovaných jam a výsypek. Proto je nyní otázka využití ekologické obnovy pro tato postindustriální stanoviště aktuálnější než kdy jindy.

V předjaří se uvnitř stromů odehrává velká logistická operace.

V posledních letech se do popředí zájmu společnosti dostávají úpravy území po těžbě uhlí v severozápadních Čechách, a to tvorbou vodních ploch či výsadbou rozptýlené zeleně. Lesnické rekultivace na výsypkách po těžbě hnědého uhlí čelí specifickým ekologickým faktorům, které je odlišují od zalesňování lesní a zemědělské půdy. Zásadním rozhodnutím je volba vhodné dřevinné skladby.

Jedním z nejvzácnějších a nejohroženějších zvířat, která kdy choval dvorský safari park, je buvolec hirola. Když v roce 1971 přímo z Keni dorazila jejich sedmičlenná skupina, bylo to vůbec poprvé, kdy bylo možné tato zvířata pozorovat v nějaké zoologické zahradě.

Nejčastěji na čistých vodních tocích lemovaných přirozeným vegetačním krytem a neregulovanými břehy se můžeme setkat se zhruba šestnácticentimetrovým pestrobarevným ptákem – ledňáčkem říčním (Alcedo atthis), často nazývaným létající drahokam právě díky jeho nepřehlédnutelnému zbarvení. V Česku ho můžeme vídat i v zimě, protože na velké části našeho území je ptákem stálým. Řadíme ho mezi silně ohrožené druhy. V posledních letech se ovšem v České republice lehce zvyšuje početnost tohoto opeřence.

Mykologové v Krkonoších objevili houbu druhu závojenka kruhatá (Entoloma violaceozonatum). S největší pravděpodobností jde o první nález v celé ČR. Několikaletý monitoring hub na stanovištích mimo lesy přinesl i další pozoruhodné objevy, sdělili zástupci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Monitoringu hub v krkonošských lesích se mykologové věnují několik desetiletí.

Klimatická změna postupně mění podmínky chovu ryb v České republice. Zvyšující se letní teplota vody bude pro některé druhy v následujících dekádách doslova smrtelná. Celosvětově přitom produkce ryb roste ročně zhruba čtyřprocentním tempem. V České republice má zvyšující se poptávku při stagnujících výlovcích z klasických rybníků zajistit nebo nahradit chov ve specializovaných produkčních systémech, říká Jan Mareš z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství AF Mendelovy univerzity v Brně. Týká se to zejména pstruha duhového, tedy ryby vyžadující chladnou a čistou vodu. Vědci budou nové produkční systémy detailně studovat.

Potřebu spánku mají nejen lidé, ale i všichni dosud prostudovaní živočichové. Spí ryby, žáby, krokodýli, ptáci a všichni savci. Oproti lidskému je spánek živočichů v mnoha ohledech odlišný. Jeho pozoruhodné formy popsal v knize Proč spíme: Odhalte sílu spánku a snění britský vědec, profesor neurovědy a psychologie na Kalifornské univerzitě v Berkeley a přední expert na výzkum spánku Matthew Walker. Přestože většina knihy zkoumá význam a vlastnosti spánku u lidí, jedna kapitola se věnuje mimo jiné i lůžkům primátů, spánků delfínů nebo podřimování jednou polovinou mozku.

Zajímavý přírodní jev je možné pozorovat v těchto dnech na vodárenské nádrži Švihov na řece Želivce nedaleko Prahy. U hlavního přítoku do nádrže se shromažďuje největší třecí hejno bolenů dravých v České republice. Tření ryb tam sledují hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR), kteří mají deset tisíc bolenů v nádrži označených čipy a pozorují takřka v přímém přenosu jejich chování.

Jak jsou na tom vydry v Krušných horách a přilehlém podhůří? Mohou vydry volně přecházet z Čech do Saska? Dostanou se vydry z horských toků přes krajinu povrchových hnědouhelných dolů až k Ohři a Labi? Odkud se vydry do Krušných hor vrátily – z jižních Čech či z přilehlého Saska? Co je v Krušných horách ohrožuje a co s tím můžeme udělat? Odpovědi přináší projekt Lutra lutra.