Výskyt kriticky ohroženého drobného brouka rýhovce pralesního potvrdili přírodovědci v CHKO Český les. Vzácného brouka tam poprvé našli v roce 2015 při inventarizačním průzkumu hmyzu. Nyní se výskyt prokázal i v dalších lokalitách Českého lesa, sdělila ČTK v tiskové zprávě Lucie Koryťáková Nováková ze správy CHKO Český les.

Na levém i pravém břehu řeky Jizery u Debře jsme v minulých dnech objevili pobytové stopy bobra evropského. Již před několika lety se usídlil mezi Bakovem nad Jizerou a Mnichovým Hradištěm. Teď jsme jeho pobytové stopy našli v tichém meandru řeky Jizery. Bobrům se u nás daří. V celé ČR zaznamenáváme nárůst jeho populace.

V nedávné době zde byl publikován příspěvek Květnaté louky z výsevu – návrat přírodní rozmanitosti od Bohumila Bradny a Zdeny Nikodémové, kteří pracují pro společnost Planta naturalis.

Státní ochrana přírody si nechala vypracovat, jak by měla vypadat standardní ochrana hospodářských zvířat, to je především ovcí, koz a skotu před útoky vlka obecného a medvěda hnědého. Kromě pasených zvířat zahrnuje i optimální zabezpečení včelstev proti medvědům. Bude zatím sloužit především jako doporučení. Agentura přírody a krajiny ČR si dokument nechala zpracovat Českou zemědělskou univerzitou ve spolupráci s chovateli a dalšími spolupracovníky.

Vzácné případy onemocnění způsobených tasemnicemi, které se nejčastěji vyskytují v Asii, se nevyhýbají ani Evropě, včetně České republiky. Českobudějovičtí parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) se spolu s polskými kolegy zaměřili na opomíjenou parazitární nemoc sparganózu, která postihuje podkoží, vnitřní orgány, mozek nebo oči člověka.

Je to živočich dlouhověký, nadmíru citlivý na kvalitu svého prostředí a běžný člověk ho jen tak neuvidí. Půvab a elegance savců mu naprosto chybí, protože je to mlž - perlorodka říční. O pozornost si však neříká svým vzhledem, ale pozoruhodným životním příběhem.

Dřevní hmota ponechaná v lesních porostech k rozkladu je jedním ze základních činitelů v koloběhu látek v lesních ekosystémech. Správa Krkonošského národního parku v lesích, které obhospodařuje, nechává více než 60 kubíků na hektar. To je čtyřikrát více, než je běžné v ostatních lesích v Česku.

Při úvahách o aktuálních problémech obnovy lesů se pozornost vědců i lesníků obrací k dříve opomíjeným dřevinám, mezi něž dosud patřily i domácí druhy topolů. Používání topolů jako přípravné dřeviny je jednou z možností rychlé obnovy lesního prostředí na rozsáhlých holinách a je v souladu s nezbytností vytvářet lesy prostorově diverzifikované, ekologicky stabilní, s nepřerušeným plněním produkční funkce. Po velkoplošných katastrofách mohou mít prioritu i mimoprodukční funkce lesa. Topoly svým charakterem pionýrských dřevin s rychlým růstem mohou plnit všechny požadavky včetně dočasnosti zakládaných porostů.

Druh, cíleně zavlečený tisíce kilometrů od svého původního areálu, na tropický ostrov. Navíc druh, který je známý svými destruktivními projevy i rychlým rozmnožováním. To přeci nemůže dopadnout dobře. Nebo může?

Člověk si pečlivě střeží své výsadní místo na špici potravního řetězce. V posledních letech jsme ale mohli být svědkem hned několika kontroverzních debat, v kterých botanici, ornitologové a další vědci začali mluvit o vědomí, učení či řeči ve spojitosti se zvířaty nebo rostlinami. Příkladem mohou být studie vedené vědkyní Monikou Gagliano, které předpokládají existenci asociativního učení (viz Pavlovy psi) u rostlin. Jsou tyto vášnivé diskuze oprávněné, nebo dochází ke zmatení jazyků a pojmů, nebo snad člověk bojuje o svou nadvládu nad vším živým?