Na Mladoboleslavsku byly nalezeny pobytové stopy bobra
13.3.2021 08:05 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Kdo to mohl být? (Pobytové stopy bobra)
Zdroj | ČSOP Klenice
Až donedávna jsme bobra znali jen z obrázků. V Česku byl vyhuben z řady příčin. Ve středověku ho křesťané pokládali za postní jídlo (i když je to savec, žije ve vodě jako ryby).
Doplatil i na svůj masitý plochý ocas pokrytý šupinami, vybranou lahůdku panských stolů. Připočtěte jemnou a hustou kožešinu a pachové žlázy, ve středověké medicíně užívané ke snižování horečky. Kupodivu to není pověra. Bobr se totiž živí vrbovými větvičkami a lýkem, takže jeho žlázy obsahují kyselinu salicylovou, látku s podobným účinkem jako acylpyrin.
V Česku sice žili bobři odedávna, ale byli vyhubeni, a to hned dvakrát. Poprvé se tak stalo už v první polovině 18. století. Zřejmě poslední zvíře z původní populace bylo na našem území uloveno nedaleko Olomouce v roce 1730. Schwarzenberkové se pak bobry úspěšně pokusili do přírody vrátit. Na jejich jihočeském panství Červený Dvůr u Českého Krumlova byla v roce 1773 otevřena takzvaná bobrovna, odkud se zvířata postupně rozšířila do jižních a středních Čech. Škody na vodních tocích však podnítily intenzivní lov. Poslední novověký bobr padl v roce 1876 u Hamru na Nežárce.
Stačilo necelých 150 let, aby se situace radikálně změnila. Někdy po roce 1970 byli bobři poprvé spatřeni na Břeclavsku, kam do povodí Dyje pronikli z Rakouska. Po roce 1990 začali z Německa paralelně migrovat i do oblasti Českého lesa a šířit se po Labi do Hřenska. Podle odhadů z konce loňského roku u nás žije více než šest tisíc bobrů a stále jich přibývá. Šíří se podél vodních toků a dnes už je najdete skoro všude, kde jim přírodní podmínky umožňují žít. Včetně silně zalidněných míst. Před pár lety se bobři objevili třeba i na Labi u Mělníka, na Berounce v oblasti mezi Řevnicemi až Černošicemi nebo na Vltavě v okolí Prahy.
reklama
Dále čtěte |
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález
U solární elektrárny na Sokolovsku bude žít vzácná ropucha krátkonoháOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
kk
karel krasensky
13.3.2021 13:41To je dobře,že máme šest tisíc bobru,vydry,kormorany,volavky,orly,krkavce,rysy,vlky,jestřaby,krahujce.Co nám po nějakych břehových porostech.Koho zajima nějaka hloupá žaba,pstruh,lipan,jeřabek,koroptev,zajic,bažant,strakapoud,drozd,kos nebo ta hloupa srnči zvěř co skače autum docesty
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
13.3.2021 16:31 Reaguje na karel krasenskyKdyž ten bobr, vydra a ti ostatní, jsou hvězdy proti takovým obyčejným pstruhům, střevlím, či hrouzkům a běličkám, nebo chocholoušům, drozdům, koroptvím ale i vrabcům, hmyzu, prostě všech živočichů, co jich bývalo v té komunisty zničené přírodě plno a dnes v tom odsířeném vzduchu bez čoudu z hnědého uhlí, a v kříšťálově čisté vodě, po nich pomalu není ani potuchy.
Nikoho nemůžou přece zajímat, takoví obyčejní tvorové ...
Odpovědět
Nikoho nemůžou přece zajímat, takoví obyčejní tvorové ...
PH
Pavel Hanzl
13.3.2021 17:51 Reaguje na Jiří DanešJak jste přišli na to, že to nikoho nezajímá? Spárkatá zvěř je přemnožená (hlavně srnčí a černá), hodně druhů prosperuje a dost druhů mizí. Málokdy se zjstí proč.
Velký problém je, že mizí hmyz.
V Evropě do dělá prý asi 70%. Jak je to možný?
Studuje se to dlouhodobě a asi je to mikrovlnným zářením datových sítí. Chemií je jen malá část, taky ten úbytek je i na Tichomořských ostrovech, kde žádní lidé nežijí.
Odpovědět
Velký problém je, že mizí hmyz.
V Evropě do dělá prý asi 70%. Jak je to možný?
Studuje se to dlouhodobě a asi je to mikrovlnným zářením datových sítí. Chemií je jen malá část, taky ten úbytek je i na Tichomořských ostrovech, kde žádní lidé nežijí.
ig
13.3.2021 16:47
Ty ožrané stromy jsem tam viděl už loni (za zahrádkářskou kolonií). Měl jsem to někam hlásit, napsat článek, položit pasti, ... ?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
13.3.2021 17:45 Reaguje naNe. Namotat si na stromy pletivo. Tak se chrání stromy třeba v lednickém parku.
Odpovědět
Jan Knap
13.3.2021 16:58Šíření bobrů na Moravě a potom dál přispělo především dovoz bobrů z Polska a Litvy a jejich vysazování hrazené z prostředků MŽP. Zdroj-publikace Hodnocení projektů aktivní podpory ohrožených druhů v České Republice. Petrův Zdar
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.3.2021 17:45Kamarádovi načali i ovocné stromy v neoploceném sadu. Být to spárkatá,
tak by mohl žádat vybití, ale u bobrů musel obalit stromy pletivem
a natřít kmeny gumoasfaltem. Doporučuji toto i p. Malíkovi, aby mu
spárkatá neokusovala stromy. U nás už putoval i zatrubněným potokem
a zarazily ho až bytelné mříže při pokusu osídlení další lokality.
No a o plachosti není vůbec řeči, protože mám nafoceny okusy 5 metrů
od D 1 do Polska. Na rybách se mi vyhřívají na slunci kolem splávků
a kácejí i duby, které jsme kdysi pracně vysazovali ke zpevnění hrází.
Nedá se nic dělat, je to jedna z ikon ochrany přírody i když prohrabe
hráz rybníka, který pak zaplaví vesnici, protože je miláčkem ochránců.
Jsou místa, kde má své opodstatnění, ale mít ho všude je hloupost jako
jiné hlouposti páchané v zájmu cílové divočiny.
Odpovědět
tak by mohl žádat vybití, ale u bobrů musel obalit stromy pletivem
a natřít kmeny gumoasfaltem. Doporučuji toto i p. Malíkovi, aby mu
spárkatá neokusovala stromy. U nás už putoval i zatrubněným potokem
a zarazily ho až bytelné mříže při pokusu osídlení další lokality.
No a o plachosti není vůbec řeči, protože mám nafoceny okusy 5 metrů
od D 1 do Polska. Na rybách se mi vyhřívají na slunci kolem splávků
a kácejí i duby, které jsme kdysi pracně vysazovali ke zpevnění hrází.
Nedá se nic dělat, je to jedna z ikon ochrany přírody i když prohrabe
hráz rybníka, který pak zaplaví vesnici, protože je miláčkem ochránců.
Jsou místa, kde má své opodstatnění, ale mít ho všude je hloupost jako
jiné hlouposti páchané v zájmu cílové divočiny.
PH
Pavel Hanzl
13.3.2021 17:54 Reaguje na Břetislav MachačekNa Paroubkově Marsu máte v zarubněném potoce mříže? Fakt? Povodně máte pak několikrát do roka, ne?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.3.2021 18:36 Reaguje na Pavel HanzlChytří a pracovití čistí mříže. Lenivý blb až ucpané roury.
Vy čistíte asi tak leda lejno a pouze prudíte mudrlante.
Odpovědět
Vy čistíte asi tak leda lejno a pouze prudíte mudrlante.
MK
Majka Kletečková
13.3.2021 23:32V dnešním Meteoru se mluvilo o tom, jaký je vlk všestranný lovec v souvislosti s bobrem. Vědci zjistili, že u kanadských vlků 40 % jejich potravy tvoří bobři. Aby zjistili, jakým způsobem vlci bobry loví, označili několik desítek vlků obojkem, který snímal GPS souřadnice jejich pobytu. Lovecká strategie spočívá v tom, že vlk určí místo, kam bobr chodí (asi podle pachu), a tam číhá. Zalehne jen pár metrů od toho místa tak, aby vítr šel od bobra k vlkovi, a nehýbe se, protože bobr má velmi dobrý čich, ale špatně vidí. Úspěšnost lovu bobra u monitorovaných vlků byla 20 %.
Pořad má reprízu zítra na ČRo dvojka od 17 hod (trvá hodinu, o vlcích lovících bobry se mluví cca od 17. do 22. minuty). Také si ho lze poslechnout z archivu Českého rozhlasu.
Odpovědět
Pořad má reprízu zítra na ČRo dvojka od 17 hod (trvá hodinu, o vlcích lovících bobry se mluví cca od 17. do 22. minuty). Také si ho lze poslechnout z archivu Českého rozhlasu.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
14.3.2021 06:26 Reaguje na Majka KletečkováAsi bychom naše vlky měli poslat do Kanady na stáž, protože co funguje tam, nefunguje tady.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.3.2021 09:16 Reaguje na Majka KletečkováŽe by i u nás ti vlci stejně úspěšně redukovali populaci bobra? Tak jste to myslela paní Kletečková?
Odpovědět
MK
RT
Richard Toman
14.3.2021 09:50 Reaguje na Majka KletečkováUspesnost 20%, ale podil v potrave 40%? Zvlastni, bud nemaj co jineho lovit nebo se radi nadrou. Navic u nas kde je hodne bobru, vlci nejsou a ani nebudou uz z povahy techto lokalit. Navic Kanada a my, co tahle v tomto smeru nejaka reportaz z Polska ci Nemecka, o prospesnosti vlku. Jinak take jsem videl v jednom dokumentu, ze ulovit dospeleho bobra mel problem I medved. Nasranej bobr se nezda.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.3.2021 11:00 Reaguje na Richard TomanUž se těším na večerní lov ryb, kdy mimo dosavadních bobrů
kácejících kolem mne stromy, bude na ně vedle mne čekat
i vlk. Oba ztratili plachost a oběma člověk nevadí. Paní
Majka hloupě srovnává kanadská plachá zvířata s našimi
a nevidí v tom rozdíl. Jí by asi nevadil ani grizli
v každém lese, pokud by bylo v příručce napsáno, že bude
lovit pouze zvěř a nežebrat jako v USA a Kanadě u silnic
v NP svačiny od návštěvníků. Toto už nebude příroda, ale
velké ZOO, kde my budeme za mříží a tito tvorové vně ní.
Pokřivené názory panelákových ochránců zvířat páchají
a napáchají ještě mnoho škod, než jim to někdo rázně
zatrhne. Pokud k tomu nedojde, tak to bude ta ZOO i
s krmením hladových predátorů, kteří si vyhubí i ten
zbytek potravy, co tu ještě zbývá. Taková chůze po
břehu prošpikovaném bobřími norami se mi stala málem
před třemi roky osudná, když se mi noha propadla po
koleno do nory. Byl jsem sakra rychlý ji vytáhnout
a měl jsem štěstí, že i bobr se vylekal a pouze
vyplul do řeky. Bránit mláďata svými hlodáky, tak
nevím, zda bych se tomu pouze nezasmál jako tehdy.
Odpovědět
kácejících kolem mne stromy, bude na ně vedle mne čekat
i vlk. Oba ztratili plachost a oběma člověk nevadí. Paní
Majka hloupě srovnává kanadská plachá zvířata s našimi
a nevidí v tom rozdíl. Jí by asi nevadil ani grizli
v každém lese, pokud by bylo v příručce napsáno, že bude
lovit pouze zvěř a nežebrat jako v USA a Kanadě u silnic
v NP svačiny od návštěvníků. Toto už nebude příroda, ale
velké ZOO, kde my budeme za mříží a tito tvorové vně ní.
Pokřivené názory panelákových ochránců zvířat páchají
a napáchají ještě mnoho škod, než jim to někdo rázně
zatrhne. Pokud k tomu nedojde, tak to bude ta ZOO i
s krmením hladových predátorů, kteří si vyhubí i ten
zbytek potravy, co tu ještě zbývá. Taková chůze po
břehu prošpikovaném bobřími norami se mi stala málem
před třemi roky osudná, když se mi noha propadla po
koleno do nory. Byl jsem sakra rychlý ji vytáhnout
a měl jsem štěstí, že i bobr se vylekal a pouze
vyplul do řeky. Bránit mláďata svými hlodáky, tak
nevím, zda bych se tomu pouze nezasmál jako tehdy.
RT
Richard Toman
14.3.2021 12:23 Reaguje na Břetislav MachačekOn tam ani ten bobr nemusi byt, staci zlomena noha po proboreni, jeden muj kolega by mohl vypravet. Bobr je mozna architekt krajiny, jak pisi tady ruzni Kasparci, ale krajiny volne a prirozene. Na spouste mist proste skodi a stoji spoustu penez. Navic je to proste jen takovy prerostly hrabos, paralela s mnozenim a rozsirovanim, pokud mu nenastavime mantinely, je uz dnes zrejma. Skonci to velkym pruserem, vydra a vlk to same v bledemodrem.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
14.3.2021 15:10 Reaguje na Břetislav Machaček„Paní Majka hloupě srovnává kanadská plachá zvířata s našimi a nevidí v tom rozdíl.“
Buď jste si můj komentář špatně přečetl, nebo ho špatně pochopil. Kanadské vlky ani kanadské bobry jsem s našimi vlky a bobry ve svém příspěvku nesrovnávala.
Odpovědět
Buď jste si můj komentář špatně přečetl, nebo ho špatně pochopil. Kanadské vlky ani kanadské bobry jsem s našimi vlky a bobry ve svém příspěvku nesrovnávala.
BM
Břetislav Machaček
15.3.2021 09:54 Reaguje na Majka KletečkováPřímo ne, ale podsouvala jste řešení přirozené regulace opěvovanými vlky v Kanadě. Tady se ten
"zázrak" stane až po likvidaci pastevectví, které
už je za rohem díky metodice AOPK o podmínkách
vyplácení alespoň těch mizerných náhrad. Včera jsem četl v Nymburském deníku o vlčici sražené autem u Písečné Lhoty. Podle prvotního ohledání se jedná
o vlčici očekávající vlčata a tak se jedná zřejmě
o novou místní populaci. Takže sen o divočině se pomalu plní i chovatelům kopytníků v Milovicích, kde byl podle toho článku na exkurzi vlk už před dvěma roky. Tak ne pouze ovce v pohraničí, ale možná se brzo dočkáte i vy vlků za plotem, jako lidé z pohraničí. Pak můžete porovnat teorii z příruček s praxí. Přeji hodně štěstí v tričku
s vlkem a při obraně vašimi psy(nebo těch psů?).
Odpovědět
"zázrak" stane až po likvidaci pastevectví, které
už je za rohem díky metodice AOPK o podmínkách
vyplácení alespoň těch mizerných náhrad. Včera jsem četl v Nymburském deníku o vlčici sražené autem u Písečné Lhoty. Podle prvotního ohledání se jedná
o vlčici očekávající vlčata a tak se jedná zřejmě
o novou místní populaci. Takže sen o divočině se pomalu plní i chovatelům kopytníků v Milovicích, kde byl podle toho článku na exkurzi vlk už před dvěma roky. Tak ne pouze ovce v pohraničí, ale možná se brzo dočkáte i vy vlků za plotem, jako lidé z pohraničí. Pak můžete porovnat teorii z příruček s praxí. Přeji hodně štěstí v tričku
s vlkem a při obraně vašimi psy(nebo těch psů?).
MK
Majka Kletečková
15.3.2021 13:37 Reaguje na Břetislav MachačekKanadské vlky a bobry jsem s našimi nesrovnávala ve svém příspěvku ani přímo, ani nepřímo. Také jsem ve svém komentáři nepodsouvala řešení přirozené regulace našich bobrů ani kanadskými, ani našimi vlky. To zřejmě zapracovala Vaše fantazie nebo neschopnost pochopit daný text.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.3.2021 13:56 Reaguje na Majka KletečkováTak jaký smysl měl ten váš příspěvek
ke článku o bobrech u nás, když to
nebylo o regulaci bobrů vlky?
To není podsouvání blábolů, že vlk
tu bude regulovat i bobry? Co jste
teda tím příspěvkem chtěla povědět?
Odpovědět
ke článku o bobrech u nás, když to
nebylo o regulaci bobrů vlky?
To není podsouvání blábolů, že vlk
tu bude regulovat i bobry? Co jste
teda tím příspěvkem chtěla povědět?
MK
Majka Kletečková
15.3.2021 15:09 Reaguje na Břetislav MachačekFakt, že mezi vlky a bobry v Kanadě vztah mezi nimi takto funguje, mne překvapil a domnívám se, že to může být zajímavé i pro některé čtenáře ekolistu. Jako příklad toho, že obecně vlk je schopen bobra ulovit.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.3.2021 18:12 Reaguje na Majka KletečkováVy jste překvapena? To jste
jako znalkyně vlků nevěděla?
Při skrytém odchovu vlčat
loví menší zvířata a mláďata těch velkých zvířat. To se pustí i do těch bobrů a trpělivě vyčkává, až opustí vodu a jde kácet strom.
Tato bobří činnost je dobře
v noci slyšitelná, stačí pouze
naslouchat a odříznout bobrovi cestu k vodě. V Kanadě to asi
funguje, ale tady by to byla
vzácnost, pokud k tomu dojde. To spíše napadne srnčata či
kolouchy. Sám se nepustí ani
na černou a dospělé kusy, které
mu jednak utečou, ale taky ho mohou zranit, což je při
odchovu vlčat riziko. Tady ho
spíše při sběru sražené zvěře
u cest srazí auto, jakož se
stává i jiným masožravcům.
Bohužel lov mláďat není ta
vychvalovaná zdravotní funkce,
ale pouze množstevní regulace
často geneticky cenných kusů
mláďat. To je to, co vadilo
od středověku myslivcům, kteří
měli zájem o kvalitu a tu si
uměli ohlídat sami. O kvantitu
od doby zvládnutí chovu dobytka
už nešlo a nejde, jak se snaží
stále laikům vnutit aktivisté.
Lovcům už nejde dnes o maso,
ale o zdravou populaci kvalitní
zvěře a to vlk neudělá za ně.
Odpovědět
jako znalkyně vlků nevěděla?
Při skrytém odchovu vlčat
loví menší zvířata a mláďata těch velkých zvířat. To se pustí i do těch bobrů a trpělivě vyčkává, až opustí vodu a jde kácet strom.
Tato bobří činnost je dobře
v noci slyšitelná, stačí pouze
naslouchat a odříznout bobrovi cestu k vodě. V Kanadě to asi
funguje, ale tady by to byla
vzácnost, pokud k tomu dojde. To spíše napadne srnčata či
kolouchy. Sám se nepustí ani
na černou a dospělé kusy, které
mu jednak utečou, ale taky ho mohou zranit, což je při
odchovu vlčat riziko. Tady ho
spíše při sběru sražené zvěře
u cest srazí auto, jakož se
stává i jiným masožravcům.
Bohužel lov mláďat není ta
vychvalovaná zdravotní funkce,
ale pouze množstevní regulace
často geneticky cenných kusů
mláďat. To je to, co vadilo
od středověku myslivcům, kteří
měli zájem o kvalitu a tu si
uměli ohlídat sami. O kvantitu
od doby zvládnutí chovu dobytka
už nešlo a nejde, jak se snaží
stále laikům vnutit aktivisté.
Lovcům už nejde dnes o maso,
ale o zdravou populaci kvalitní
zvěře a to vlk neudělá za ně.
SK
Stanislav Korpass
14.3.2021 19:04A za pár let to dopadne jako s kormoránem.Je to tak vždy,kdy pár rádoby chytrých lidí ,kteří z pohodlí městské kanceláře vymyslí dobrý skutek,který později vede do pekla.Každý musí nést za své skutky odpovědnost,kromě ekologů a ochránců přírody.Tam se pak odpovědnost přesune na obyvatele dotčených oblastí,na stát,potažmo myslivce.Ale problémy s kormoránem bude jenom čajíček proti problémům,které nastanou s bobry a hlavně s vlky.A pro paní Kletečkovou.Zaslal bych Vám pár hezkých videí z bezpečnostních kamer ze Slovenska,jak vlci likvidují hlídací psy,pak by bylo dobré se zamyslet, co kdybych tam byla místo toho psa já.
Odpovědět
