Většina Čechů se domnívá, že dochází ke globální změně klimatu a spojuje si s ní celou řadu hrozeb. Není ale jednotná v tom, jak na ni reagovat. Takové jsou závěry jednoho z prvních podrobných výzkumů postojů české veřejnosti ke změně klimatu, který zveřejnila Masarykova univerzita v Brně.

Dotační program Nová zelená úsporám umožňuje lidem pořídit si energeticky úsporné bydlení. Dosud fungoval program v tzv. výzvách. Stát připravil peníze, které získal z prodeje emisních povolenek, a pak na nějaké období lidem otevřel možnost podat svůj projekt a o peníze požádat. Jakmile se peníze vyčerpaly, program se uzavřel a případní zájemci museli počkat na další kolo. Ministerstvo životního prostředí slibuje, že podzimní Nová zelená úsporám už bude otevřená stále a peníze se budou doplňovat kontinuálně.

Častější vlny veder, sucha a méně mrazivých dní a sněhu na horách. Tak se podle nové studie Katedrz fyziky atmosféry MFF UK projeví změna klimatu na území České republiky. Zvýšení teplot pocítí hlavě obyvatelé Prahy a Brna, kde se zesílí vliv tzv. tepelných ostrovů. Některou ze změn počasí však pravděpodobně pocítí lidé napříč celou republikou. Na klimatické změny je možné podle Aliance Šance pro budovy adaptovat i domy.

Za jeden týden od spuštění příjmu žádostí do programu Nová zelená úsporám dorazilo na Státní fond životního prostředí ČR celkem 459 žádostí za více než 123 milionů korun. To je vzhledem k celkové výši alokace téměř 11 procent z celkových prostředků připravených pro rodinné a bytové domy. A žádosti každým dnem rychle přibývají, informuje ministerstvo životního prostředí.

Ještě před pár lety se architekti a projektanti s dešťovou vodou vypořádali prostě a jednoduše: nejkratší cestou ji poslali do kanálu. Už roky se odborníci, úředníci a ochránci přírody snaží prosadit zcela jiný přístup. Podle nich je nejlepší dešťovou vodu nechat zasáknout do země co nejblíže místu, kde napršela. A není-li to možné, pak je dobré dešťovou vodu zachytit a využít a do kanálu ji pouštět jen v krajním případě. Tématu dešťové vody se na konci března věnovala mezinárodní konference Počítáme s vodou. Na ní mimo jiné zaznělo, že příklady dobré praxe u nás jsou, nicméně státní správa se k tématu dešťové vody ve městech staví zatím spíš vlažně.

Podle průzkumu společnosti E.ON se snaží snížit spotřebu energií 95 % českých domácností. V drtivé většině je k tomu motivuje finanční úspora, ochrana životního prostředí je až na druhém místě. Pokud Češi šetří, nejvíce tak činí formou nákupu úsporných spotřebičů a svítidel.

V roce 2014 odhalila Státní energetická inspekce při kontrolách mnoho nekvalitně zpracovaných průkazů energetické náročnosti budov. Během 3774 kontrol našla celkem 170 špatných průkazů. Nejčastějším prohřeškem byly některé chybějící zákonné náležitosti nebo byl průkaz špatně spočítán.

Trend energetických úspor v bydlení může mít nepříjemné dopady na lidské zdraví. V zateplených domech s dobře těsnícími okny se drží vyšší vlhkost, která ve spojení s teplem vede ke vzniku plísní. A to je prostředí, ve kterém se může rozvinout astma či jiné dýchací potíže.

Když se bourá dům, nikdo nepočítá třísky. Radiátory, dřevěné podlahy, střešní krytiny, obklady nebo okna – staré, ale zachovalé stavební díly by mohly často ještě dlouhá léta někomu posloužit, demoliční četa na ně ale žádný ohled nebere. Jejich opětovné využití by přitom ušetřilo energii, suroviny a mohlo by se vyplatit i finančně.

V pasivním standardu bylo v České republice postaveno už více než tisíc domů. Osmdesát z nich o víkendu otevře své dveře veřejnosti. Budou mezi nimi rodinné domy, administrativní a školicí centra, ale i několik bytových domů a první pasivní základní umělecká škola. Od pátku do neděle 7. listopadu až 9. listopadu se totiž koná 11. ročník mezinárodních Dní otevřených pasivních domů.