Bezemisnost staveb, ke které svými kroky a rozhodnutími míří Evropská unie, je technicky možná. Otázkou však je, kolik peněz tato přeměna bude stát. Shodla se na tom většina zástupců developerských společností, které oslovila ČTK. Evropská komise představila další soubor návrhů, který má vést ke klimatické neutralitě. Přísnější ekologická pravidla mají platit mimo i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise.

Od začátku příštího roku začnou v Česku platit nové legislativní požadavky na energetickou úspornost novostaveb. Přísnější kritéria by ale neměla v podstatě zvýšit jejich cenu, protože stavební společnosti i developeři měli čas se na novou legislativu připravit. Vyplývá to z vyjádření oslovených společností a z tiskové zprávy oborové aliance asociací energeticky úsporného stavebnictví Šance pro budovy. Podle nich by se cena mohla zvýšit maximálně v jednotkách procent.

Stavebnictví je celosvětově sektorem, který sice jde s dobou, ale přesto pořád zaostává. Po stránce produkovaných emisí skleníkových plynů, úhrnem spotřeby materiálu a produkce odpadů patří mezi ty největší znečišťovatele. Jak je to možné, když je dnes ekologické stavebnictví v centru pozornosti?

Na úpravy pro snížení energetické náročnosti veřejných budov poskytne ministerstvo životního prostředí (MŽP) zájemcům dotaci 3,2 miliardy korun. Příjemci mohou z dotace zaplatit například nové fasády, okna či fotovoltaické panely. Příjem žádostí začne 1. prosince a skončí 30. září 2022.

Dnes začíná příjem žádostí do další etapy dotačního programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Na ekologická opatření má být do roku 2030 k dispozici nejméně 39 miliard korun z národních i evropských zdrojů. Podobu této části představili zástupci Ministerstva životního prostředí (MŽP) a Státního fondu životního prostředí (SFŽP) v létě. Fond přijímá žádosti přes web https://novazelenausporam.cz/.

Příjem žádostí do další etapy ekologického dotačního programu Nová zelená úsporám začne 12. října. Nová etapa naváže na dosavadní program, do roku 2030 je v ní nejméně 39 miliard korun z národních i unijních peněz.

Rada hl. m. Prahy na pondělním zasedání schválila návrh na založení nové městské příspěvkové organizace, jejímž hlavním úkolem má být příprava, vybudování a provozování pražské sluneční elektrárny využívající zejména budovy v majetku hl. města. Založení příspěvkové organizace Pražského společenství obnovitelné energie, je naplněním jednoho z bodů Klimatického plánu HMP, který schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy letos v květnu. V budoucnu se bude nová organizace věnovat i rozvoji výroby tepla a případně plynu obnovitelného původu. Informuje o tom magistrát hl. m. Prahy.

Další etapa Nové zelené úsporám (NZÚ) podpoří renovaci a výstavbu bytových domů i mimo Prahu. Nově také zahrne dotační program Dešťovka zaměřený na podporu využití dešťové vody. Žadatelé, kteří v žádosti zkombinují více různých opatření, například zateplení a výměnu kotle, získají bonus. Příjem žádostí do nové etapy začne v říjnu, plynule naváže na dosavadní program, uvedli dnes v Praze zástupci ministerstva životního prostředí (MŽP) a Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP). Zdroje programu do roku 2030 budou nejméně 39 miliard korun. NZÚ cílí na podporu energeticky úsporných renovací a staveb domů, podporu fotovoltaiky a další ekologická opatření.

Fasády pokryté zelení mohou v létě až o několik stupňů Celsia snížit teploty v interiéru, zatímco v zimě je mírně zvyšují. Vyplývá to z izraelské studie, která je první svého druhu, píše zpravodajský list The Times of Israel.

Budovy kolem nás jsou designovány na to, aby něco vydržely. Ostatně, trávíme v nich také 60-90 % svého života. Otázkou je, co vlastně to „něco“ obnáší. Stavební normy, vyhlášky a předpisy totiž vychází z předešlých zkušeností inženýrské praxe a jsou ve své podstatě vztaženy ke klimatu dekád minulých. Jenže klima se mění. A kritéria staveb, dostačující v minulosti, nemusí dost dobře odpovídat tomu, co přinese budoucnost.