Tým vědců, architektů a designérů vyvinul cihlu z recyklovaných PET lahví. Staré PET lahve se nadrtí, recyklát se znovu roztaví a vyfoukne do tvaru podivné malé lahve - cihly. Díky svému tvarování lze cihly spojovat ve větší celky. Podle tvůrců je velkou výhodou tohoto stavebního materiálu to, že zužitkovává plastový odpad, kterého je dostatek. “V České republice se ročně vyprodukuje přes jednu miliardu PET lahví, přibližně tři miliony denně,“ říká autorka projektu PETMAT Kateřina Nováková z Fakulty architektury Českého vysokého učení technického (ČVUT).

Program Nová zelená úsporám (NZÚ) začíná přijímat žádosti o dotaci na výstavbu nízkoenergetických domů. Vedle dotací se pro rodinné a bytové domy nabídka rozšíří i o teplo z odpadní vody a budování zelených střech. Podmínky jsou upraveny i pro podporu na solární systémy. Za tři roky fungování Nové zelené úsporám lidé podali přes 21 tisíc žádostí o dotaci a podle ministerstva životního prostředí získali přes 1,2 miliardy korun.

Státní energetická inspekce (SEI) zkontrolovala od loňského roku přes tisíc průkazů energetické náročnosti budov. Chyby odhalila asi u 40 procent z nich, informuje aliance Šance pro budovy. Nejvyšší pokuta byla podle jejích informací zatím uložena ve výši 36 000 korun.

V nejnovější výzvě programu Nová zelená úsporám přijalo ministerstvo životního prostředí (MŽP) téměř 8000 žádostí za 1,7 miliardy korun. Na zahájení stavebního veletrhu For Arch to uvedl ministr Richard Brabec (ANO). Výzvu ministerstvo vypsalo v říjnu loňského roku. Podle Brabce má MŽP na program do roku 2020 připraveno 20 až 25 miliard korun v závislosti na výnosech z emisních povolenek. Nově chce podporovat například pasivní bytové domy nebo malé fotovoltaické provozy.

Úhyn ptáků po nárazu do skleněných staveb se stane jedním z hlavních témat letošního ročníku Evropského festivalu ptáků, který bude na přelomu září a října v Olomouci. Na problematiku upozorní odborníci olomoucké přírodovědecké fakulty, která se musela sama s tímto problémem vyrovnat kvůli své budově. Na festivalu se budou moci zájemci podívat na svět ptačíma očima, vydat se s odborníky na exkurze nebo se účastnit sčítání ptáků. ČTK to sdělili zástupci univerzity.

O dotace na zateplení v rámci programu Nová zelená úsporám (NZÚ) loni požádalo skoro 6700 majitelů rodinných domů z celé České republiky a pražských bytových domů. Největší zájem o podporu měli lidé v Moravskoslezském, Středočeském a Jihomoravském kraji. Vyplývá to ze závěrečné zprávy o NZÚ, kterou na středeční jednání vlády předloží ministerstvo životního prostředí.

Rodiny žijící v takzvané dobrovolné skromnosti označila socioložka Hana Librová před 24 roky za pestré a zelené. A pojmenovala tak i svou publikaci. Znovu se jim věnovala v roce 2002, kdy vznikla kniha Vlažní a váhaví. A naposledy se jim spolu se svými kolegy Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity věnovala loni. První výstup z poslední fáze výzkumu představuje výstava ve foyer Sálu Břetislava Bakaly s názvem Pestří: skromné domácnosti pod tlakem doby. Výstava je otevřena do 11. května. Dvanáct fotografických panelů mapuje osudy lidí, kteří se dobrovolně zřekli některých výdobytků moderní společnosti.

Praha začne v pondělí přijímat žádosti o dotace na výměnu starých kotlů na uhlí či dřevo v domech s nejvýše třemi byty. Lidem rozdělí 23,7 milionů, dostane se asi na 160 z nich. Kotlů, které splňují podmínky výměny, je v Praze asi 4000 hlavně v okrajových městských částech. Jde například o Řeporyje, Suchdol nebo Slivenec.

Vlastníci pražských bytových domů mohou ode dneška žádat o dotace v programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Podle ministerstva životního prostředí bude pro žadatele nyní připraveno čtvrt miliardy korun, další peníze přibudou podle úřadu s prodejem emisních povolenek.

Pouze 14 procent inzerátů na pronájem obsahuje relevantní údaj o energetické náročnosti nabízené nemovitosti. V 59 procentech případů realitní kanceláře sice tento povinný údaj zveřejňují, ale uvádějí mimořádně nehospodárnou třídu G. Téměř ve třetině inzerátů informace chybí. Rozdíl v nákladech na energie mezi třídou A a G přitom může dosáhnout až 90 procent ročně, informuje Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).