Ještě před pár lety se architekti a projektanti s dešťovou vodou vypořádali prostě a jednoduše: nejkratší cestou ji poslali do kanálu. Už roky se odborníci, úředníci a ochránci přírody snaží prosadit zcela jiný přístup. Podle nich je nejlepší dešťovou vodu nechat zasáknout do země co nejblíže místu, kde napršela. A není-li to možné, pak je dobré dešťovou vodu zachytit a využít a do kanálu ji pouštět jen v krajním případě. Tématu dešťové vody se na konci března věnovala mezinárodní konference Počítáme s vodou. Na ní mimo jiné zaznělo, že příklady dobré praxe u nás jsou, nicméně státní správa se k tématu dešťové vody ve městech staví zatím spíš vlažně.

Podle průzkumu společnosti E.ON se snaží snížit spotřebu energií 95 % českých domácností. V drtivé většině je k tomu motivuje finanční úspora, ochrana životního prostředí je až na druhém místě. Pokud Češi šetří, nejvíce tak činí formou nákupu úsporných spotřebičů a svítidel.

V roce 2014 odhalila Státní energetická inspekce při kontrolách mnoho nekvalitně zpracovaných průkazů energetické náročnosti budov. Během 3774 kontrol našla celkem 170 špatných průkazů. Nejčastějším prohřeškem byly některé chybějící zákonné náležitosti nebo byl průkaz špatně spočítán.

Trend energetických úspor v bydlení může mít nepříjemné dopady na lidské zdraví. V zateplených domech s dobře těsnícími okny se drží vyšší vlhkost, která ve spojení s teplem vede ke vzniku plísní. A to je prostředí, ve kterém se může rozvinout astma či jiné dýchací potíže.

Když se bourá dům, nikdo nepočítá třísky. Radiátory, dřevěné podlahy, střešní krytiny, obklady nebo okna – staré, ale zachovalé stavební díly by mohly často ještě dlouhá léta někomu posloužit, demoliční četa na ně ale žádný ohled nebere. Jejich opětovné využití by přitom ušetřilo energii, suroviny a mohlo by se vyplatit i finančně.

V pasivním standardu bylo v České republice postaveno už více než tisíc domů. Osmdesát z nich o víkendu otevře své dveře veřejnosti. Budou mezi nimi rodinné domy, administrativní a školicí centra, ale i několik bytových domů a první pasivní základní umělecká škola. Od pátku do neděle 7. listopadu až 9. listopadu se totiž koná 11. ročník mezinárodních Dní otevřených pasivních domů.

Zelené střechy jsou oblíbeným doplňkem moderního města. Přinášejí do měst kus přírody a pomáhají chladit vzduch. Pokud jde ale o zmírňování dopadů změny klimatu, investice do střešních zahrad se nevyplatí, tvrdí studie laboratoře Berkley. Ta zkoumala dlouhodobé přínosy a náklady u tří typů plochých střech: běžných tmavých, bílých a střech se zeleným porostem.

Výstavba energeticky účinných domů je podle některých developerů moc drahá, a zvyšuje tak cenu bytů. Jiné firmy ale tvrdí, že se zkušenostmi je možné stavět levně i pasivní domy, ve kterých navíc lidé ušetří za energie. Podle odborníků leží klíč v dobře rozmyšleném projektu a kvalitním provedení stavby.

Firmy z oboru šetrného stavebnictví kritizují ministerstvo pro místní rozvoj, že špatně nastavilo operační program, ze kterého se mají mimo jiné financovat energeticky úsporné renovace bytovek. Žádají například, aby ministerstvo pro zateplování vyčlenilo vyšší částku. To prý ale nejde, protože peníze by pak nezbyly na další oblasti. Resort se brání i dalším výtkám.

Majitelé rodinných domů mohou podávat o dotaci na zateplení domu či na výměnu topného systému za efektivnější a ekologičtější. O podporu mohou požádat i lidé, kteří si chtějí postavit energeticky úsporný dům. Informovalo o tom ministerstvo životního prostředí, které dotační program Nová zelená úsporám řídí. Ekologické organizace spuštění programu vítají, upozorňují však, že není plně využit potenciál možných úspor.