Draci neexistují, pochopitelně. Patří do říše bájí, ožívají jen ve fantazii konzumentů fantasy literatury a filmů. Ale to neznamená, že by se o nich jako o skutečných tvorech občas přemýšlet nedalo. Alespoň na chvilku.

Rytí do kůry stromů, ať už srdíček anebo různých geometrických obrazců, u nás považujeme spíš za projev nedůmyslného vandalství než nějaké umění. Ve Státech ale hledí na podobné nepřístojnosti jinak. Rytiny na kmenech stromů tu totiž dokumentují historii jedné zapomenuté přistěhovalecké vlny.

Jak souvisí desetitisíce otroků, kteří za práskání biče posunují mohutné kvádry na stavbu pyramid a přelidnění s devastací přírodních zdrojů na Velikonočním ostrově? Velmi úzce. Oba tyhle tradované příběhy z historie se nikdy neodehrály. Dokazují to například obdělávané zahrádky z Rapa Nui.

S požáry lesů v Severní Americe se to často má úplně jinak, než by člověk laickým rozumem posuzoval. Hoří často proto, že se dříve tolik hasilo. A čím lepší jsou hasiči v kontrolování požárů, tím se rozloha vypálené plochy zvětšuje. Klimatické změny to pochopitelně jen zhoršují.

Jak ostatní lidé vnímají klimatickou změnu? Jak dobře jsme schopni to rozpoznat? Na základě nedávného článku od Our World in Data si ukážeme, co je to mezera ve vnímání, jaké může mít důvody a důsledky.

Ekologie se zabývá popisem, analýzou a studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím. Zní to trochu suchopárně, nicméně jako obor se dá provozovat na různé způsoby. Například Robert Paine ji dělal páčidlem. A přestože od jeho experimentů s mořskými hvězdicemi uplynulo bezmála šedesát let, učíme se o něm pořád. Celou ekologii totiž obrátil vzhůru nohama.

Sršeň asijská (Vespa velutina) se přirozeně vyskytuje v jihovýchodní Asii. S největší pravděpodobností se do Evropy dostala prostřednictvím lodní přepravy z čínské oblasti (Arca et al., 2015). Jako nepůvodní druh se šíří také Jižní Koreou a Japonskem. Rychlé šíření mimo místa jejího přirozeného výskytu vzbuzuje značné obavy. Dosud však nejsou známy všechny dopady toho, jak velké škody může její šíření v Evropě způsobit. Výzkumnou otázkou této práce je: Jaký vliv nejspíše bude mít sršeň asijská na životní prostředí Evropy? A jak se s ní vypořádat?

Kvalita pitné vody i čistota řek a vodních nádrží, čistší ovzduší ve městech a obcích nebo větší podíl chráněné přírody na území České republiky. Ochrana životního prostředí prošla v posledních dekádách skokovým zlepšením. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem.

Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, a v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti. Evropská unie (EU) se snaží situaci sledovat a částečně řešit pomocí tzv. greendealu, jehož součástí je „zelený“ reporting, v rámci kterého musí již od roku 2018 přes šest tisíc podniků v EU vykazovat svůj „zelený“ přístup. Od prosince 2022 se pak díky novým pravidlům nefinančního reportingu číslo takto povinně reportujících, a tedy i hodnocených, podniků v EU zvýšilo na více než 50 tisíc. A další tisícovky až desetitisíce podniků do systému hodnocení zapadnou díky svým obchodním vztahům. Je proto nejvyšší čas se podívat, co se od těchto podniků skutečně očekává, aby nejen přežily, ale zajistily i svůj rozvoj. Proto byl připraven tento článek, který shrnuje vybrané části evropského nařízení o taxonomii EU a standardů pro reporting o udržitelnosti dle směrnice CSRD, z pohledu environmentálních otázek v oblasti hospodaření s vodou.

Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti.