Královnou alejí České republiky v roce 2025 se podle ankety Alej roku stala Lemberská lipová alej ve Lvové – místní části města Jablonné v Podještědí v Libereckém kraji. Od lidí získala 1 179 hlasů z celé republiky. Pořadatel ankety, ekologická organizace Arnika, zároveň na Alejové slavnosti u Bredovského letohrádku zahájil nový, už šestnáctý ročník ankety.

K Jeskyni Na Špičáku na Jesenicku vede nově naučná stezka Po stopách doby ledové. Hlavní roli v nové stezce hraje ledovec, který před zhruba půl milionem let ovlivnil podobu místní krajiny, a řeka Bělá. Šestikilometrová trasa vede přes údolí, skalní útvary, morénové valy a prameniště.

Mezinárodní tým vědců zjistil, že kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části. Tento proces byl dosud u bahenních sopek přehlížen.

Bahňáci. Rozmanitá skupina ptáků, kteří jsou zpravidla vázaní na vodu, mokřady a podmáčené louky a kteří vlivem intenzivního způsobu hospodaření z české krajiny ubývají. Česká společnost ornitologická (ČSO) se během tří let zaměří na podporu hnízdních i potravních biotopů pro vzácné ptáky jakými jsou čejka chocholatá, vodouš rudonohý, bekasina otavní, kulík říční, břehouš černoocasý či pisila čáponohá.

Památný strom spojený s legendou o narození svatého Václava dostává novou budoucnost. Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK) se podílí na záchraně jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších dubů v České republice prostřednictvím roubování a pěstování nových sazenic. Ty mají v dalších letech zamířit na místa spojená s přemyslovskou tradicí, do soukromých zahrad i veřejných prostor.

Méně časté sečení městských trávníků v Českých Budějovicích se už stalo tradicí. Po celou sezónu na nich kvetou byliny a nabízejí potravu opylovačům, včetně řady ohrožených druhů.

Mezi invazní organismy neřadíme jen zástupce rostlin a živočichů, ale i další, méně nápadné a méně známé skupiny organismů, například houby*. Vesměs se jedná o vláknité, často mikroskopické organismy se saprotrofním, mykorhizním, nebo – a to nejčastěji – parazitickým způsobem výživy. Jejich skrytý způsob života doprovázený masivní tvorbou spor a častá schopnost parazitace na původních hostitelích z nich dělají nenápadné, ale o to nebezpečnější kandidáty invazí.

Návštěvníci Rýchor nebo Dvoraček si mohou podél turistických cest všimnout ochranných klícek a menších oplocenek. Nejde o náhodné prvky v krajině, ale o cílená opatření na ochranu sasanky narcisokvěté (Anemone narcissiflora), jedné z nejvzácnějších a nejohroženějších rostlin krkonošské květeny.

Je to zatím otázka bez odpovědi, učiněná záhada. A vědci si marně lámou hlavu nad tím, jak by svá pozorování z terénu nějak vysvětlili. Protože ten malý ptačí zádrhel, který nyní řeší, by mohl mít dost zásadní dopad na všechny behaviorální a etologické studie. Že je to trochu moc informací najednou?

Studie publikovaná v časopise Current Biology přináší nový pohled na jednu ze základních otázek evoluce rostlin: Co umožnilo vznik stromů? Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR, Cal Poly Humboldt, Yaleovy univerzity a Univerzity v Hohenheimu se zaměřili na to, jak se stromy vyvinuly a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi.