Asi 50 km východně od Nilu v dnes extrémně suché oblasti centrálního Súdánu objevili čeští vědci zaniklé vodní prameny a u některých z nich důkazy o lidském osídlení. Geoarcheologický průzkum a jeho výsledky rekonstruují klimatické změny ve východním Sahelu během posledních 30 000 let a poskytují jedinečné informace o lidských aktivitách a vývoji přírody v oblastech vzdálených od tehdejších řek a jezer.

Rok 2024 se stal podle údajů Copernicus Climate Change Service (C3S) celosvětově nejteplejším rokem v historii měření a prvním kalendářním rokem, kdy průměrná globální teplota překročila 1,5 °C nad předindustriální úroveň. Službu C3S z pověření Evropské komise realizuje Evropské středisko pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF), jehož vědci sledují klíčové klimatické ukazatele a v roce 2024 zdokumentovali bezprecedentní denní, měsíční a roční teplotní rekordy. Hlavním faktorem extrémních teplot vzduchu a mořské hladiny zůstává změna klimatu způsobená člověkem. K neobvyklým teplotám pozorovaným v průběhu roku však přispěly i další faktory, jako je například jižní oscilace El Niño (ENSO).

Průměrné emise oxidu uhličitého (CO2) u nových osobních vozidel na českém trhu meziročně klesly o čtyři gramy na 133 g/km. K poklesu mimo jiné přispěl vyšší podíl jak bateriových elektromobilů, tak hybridních vozidel. Navzdory poklesu je celková bilance přibližně o 27 gramů vyšší, než byl před rokem průměr EU.

Průměrná roční teplota České republiky v roce 2024 dosáhla podle ČHMÚ rekordních 10,3 °C a poprvé překonala 10 °C. Předchozí rekord z roku 2023 byl překonán o celých 0,5 °C. Tento nárůst nelze považovat za anomálii, ale potvrzení dlouhodobého oteplování, které v ČR probíhá přibližně rychlostí 0,36 °C za dekádu, varují experti z organizace Fakta o klimatu. ČR se tak od roku 1961 oteplila o +2,3 °C.

Ztráta účinnosti antibiotik v důsledku rostoucí odolnosti patogenních bakterií představuje stále větší výzvu pro moderní medicínu a vědu. Výzkumníkům z Mikrobiologického ústavu AV ČR ve spolupráci s vědci z Tokijské univerzity se podařilo dešifrovat klíčový molekulární mechanismus, kterým příroda – konkrétně půdní mikroorganismy – vytváří antibiotika ze skupiny linkosamidů. Tento výzkum, publikovaný v prestižním časopise Nature Chemistry, přináší zásadní poznatky o přírodních mechanismech tvorby linkosamidů, jež lze využít i při návrhu antibiotik nové generace.

Počet skupin sdílejících elektřinu v České republice překonal v listopadu hranici pěti tisíc. Největší zastoupení má mezi nimi podle Elektroenergetického datového centra (EDC) sdílení v režimu tzv. aktivního zákazníka (5060), následuje 252 bytových domů a dvě energetická společenství sdružující až tisíc registrovaných subjektů. Celkový počet registrací u EDC přesáhl ke konci listopadu hranici třinácti tisíc.

Na stránkách Služby Copernicus pro monitorování atmosféry (CAMS) jsou běžně sledovány klíčové ukazatele složení atmosféry na celém světě, mimo jiné i kvalita přízemního ovzduší v Evropě, emise kouře z požárů a globální koncentrace látek znečišťujících ovzduší a skleníkových plynů. Stránky jsou založeny na jedinečném operačním modelovacím systému, který asimiluje data z pozorování Země a měření z in-situ sítí v rámci přísného zajištění kvality. Tento článek upozorňuje na některé významné události související se složením atmosféry, které se odehrály během boreálního podzimu (září-říjen-listopad) roku 2024.

Zábavní pyrotechnika je pro mnoho lidí stále neodmyslitelnou součástí silvestrovských oslav. Její nákup i používání však podléhají přísným pravidlům, jejichž porušení může vést nejen k pokutám, ale i k vážným zraněním. V letošním roce byla navíc Sněmovně předložena novela zákona, která by tato pravidla mohla v příštím roce ještě zpřísnit. Jaký druh pyrotechniky si tedy spotřebitelé možná letos pořídí naposledy?

V listopadu se konalo 10. pokračování mezinárodní konference Počítáme s vodou. Podtitulek konference tentokrát zněl Modro-zelená infrastruktura a kvalita vody. Za 10 let je vidět velký posun ve vnímání problematiky dešťové vody, která se z odborných témat stala běžnou součástí projektů a je vnímána i veřejností.

V posledních čtyřech letech zůstávala antarktická ozonová díra otevřená déle než obvykle a uzavírala se až v druhé polovině prosince. Letos ale data z programu Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS) ukazují změnu – ozonová díra se začala uzavírat už na začátku prosince, což odpovídá běžnému vývoji. I další sledované ukazatele, jako celková plocha ozonové díry, byly letos blíže dlouhodobému průměru.