K péči o rezervaci velkých kopytníků, její údržbě a pravidelným kontrolám, začal v rezervaci velkých kopytníků sloužit elektromobil určený pro práci v těžkém terénu. V blízké budoucnosti by chtěla ochranářská společnost zcela přejít na bezemisní, bateriovou techniku.

Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (Czech BCSD) vydala oficiální český překlad „Protokolu o skleníkových plynech - standard pro korporátní účetnictví a výkaznictví“ (Korporátní standard GHG Protokolu). Tento základní dokument pro kontrolu emisní stopy a měření emisí skleníkových plynů byl přeložen do českého jazyka na základě licenční smlouvy se Světovým institutem zdrojů (WRI) a Světovou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj (WBCSD). Jedná se o první oficiální překlad tohoto standardu vydaného již před více než dvaceti lety do češtiny – dokumentu, který má zásadní význam pro podporu dekarbonizačních aktivit českých firem a organizací.

Ženy a dívky nesou hlavní tíhu klimatické krize a často navrhují řešení, přesto na COP29 zasedá mezi 78 světovými lídry pouze 8 žen. Ačkoli se konference COP snaží být inkluzivním summitem, jednací stůl zůstává daleko od rozmanitosti.

Místo demolice a nové výstavby raději rekonstrukce, řekli si v Paskově. Výsledkem je úsporná a ekologická administrativní budova.

V úterý 12. 11. 2024 proběhla městská konference s názvem Cirkulární města a byznys 3: Města jako šatníky, co praskají ve švech, kterou připravil Pražský inovační institut. Zde odborníci z firem, nevládních organizací i města diskutovali způsoby, jak textil ve městě využít co nejlépe. Prahu a další obce čekají od 2025 nové povinnosti ohledně jeho sběru. Může se inspirovat u měst, která jsou v oblasti cirkulárního využití textilu mnohem dál – třeba v Nizozemsku nebo Francii.

Udržitelné stavitelství je dnes jedním z hlavních témat v oblasti ochrany klimatu. Budovy jsou v Evropské unii zodpovědné za 36 procent emisí skleníkových plynů a spotřebují až 40 procent veškeré energie. Zároveň, protože setrvačnost emisemi způsobených změn dosahuje desetiletí, je potřeba se také připravit na jejich dopady. V budovách totiž trávíme většinu svého života a je důležité mít zdravé vnitřní prostředí a klimatický komfort. Jak se snižováním emisí, tak s adaptacemi na budovách radí projekt LIFE ClimArchiBase.

Stále zelené kolejové a dálniční pásy i násypky, kvetoucí byliny v suchých městských zákoutích. Nové unikátní směsi odolných rostlin, prosperujících i v extrémních podmínkách městského provozu a husté zástavby vyvinuli odborníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV) ve spolupráci s firmami OSEVA PRO Výzkum a vývoj, Zemědělský výzkum a Seed Service. Aplikačním partnerem projektu byl Dopravní podnik hl. m. Prahy.

Malá zelená oáza na parkovacím místě přímo před domovními dveřmi, místo k odpočinku na venkovním vzduchu, prostor na setkávání nebo pro hry – to vše může být takzvaný parklet. V ulicích Vídně jich najdete už více než stovku a obyvatelé se nyní mohou hlásit o další. Informuje o tom Zahraniční kancelář města Vídně.

Příští týden začne filmový festival Ekofilm. Co si nenechat ujít na letošním ročníku? Vezmeme to odzadu, totiž od akcí, které nejsou přímo filmové.

Milion ptáků ročně přijde v Česku o život poté, co narazí do prosklené překážky, odhadují ornitologové. Aby zmapovali nebezpečná místa, organizují 23.–29. září akci Týden skleněného zabijáka, ve které budou odborníci i veřejnost pátrat po místech, kde ptáci narážejí do skel. Nejčastěji jde o zrcadlící pláště obchodních center či moderních výškových domů, průhledné spojovací krčky budov, ale i prosklené stěny zastávek . Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o sklo poskytnou České společnosti ornitologické (ČSO) přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů.