Rok 2024 byl z hlediska kvality ovzduší vyhovující. Prodloužil tak období od roku 2020, kdy lze konstatovat, že koncentrace látek znečišťujících ovzduší byly výrazně nižší než v předchozím období.

Vídeň na konci loňského roku dokončila svou první cykloulici inspirovanou nizozemským vzorem. Projekt přinesl na ulici Argentinierstraße bezpečné sdílení vozovky mezi cyklisty, auty i pěšími, zároveň vylepšil veřejný prostor díky nové zeleni a prvkům pro ochlazování okolí.

Plasty. Všudypřítomný materiál, který má negativní dopad na životní prostředí během celé své existence. Při výrobě, během používání i při likvidaci nebo rozpadu. Mezinárodní plastová úmluva by mohla podle ekologické organizace Arnika zásadně pomoci k řešení těchto problémů. Jenže dohoda naráží na nechuť několika zemí těžících ropu regulovat výrobu plastů.

Říká se mu velbloud rostlinné říše, protože je odolný vůči suchu, což je při současných klimatických změnách u plodin nedocenitelnou vlastností. Čirok v naší zemi zatím málo známe, ale je pátou nejpěstovanější obilninou světa.

Jak generace Z přistupuje k problematice plýtvání potravinami a jaké kroky mohou pomoci tuto situaci zlepšit? Na tyto otázky odpovídá výzkumný projekt Wasteful generation, jehož cílem je šířit povědomí o problematice plýtvání potravinami prostřednictvím inovativních metod a digitálních nástrojů. Výzkumný tým využívá kvalitativního výzkumu přístupů mladé generace, rozsáhlou kampaň i interaktivní aplikaci Nebuď Trash. Projekt, který odstartoval v září 2023 a potrvá do června 2026, zastřešuje Mendelova univerzita v Brně a zahrnuje spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze, Univerzitou Karlovou, společností GREEN Solution a výzkumnou organizací INESAN. Je financovaný programem Sigma Technologické agentury ČR.

Vídeňský start-up pracuje na nové aplikaci, která má pomocí interaktivní mapy odhalit ideální místa pro výsadbu stromů ve městě. Nový nástroj propojí data o podzemní infrastruktuře, tepelných ostrovech i potřebách obyvatel a zapojí do plánování výsadby nejen městské části, ale i samotné Vídeňany.

Asi 50 km východně od Nilu v dnes extrémně suché oblasti centrálního Súdánu objevili čeští vědci zaniklé vodní prameny a u některých z nich důkazy o lidském osídlení. Geoarcheologický průzkum a jeho výsledky rekonstruují klimatické změny ve východním Sahelu během posledních 30 000 let a poskytují jedinečné informace o lidských aktivitách a vývoji přírody v oblastech vzdálených od tehdejších řek a jezer.

Rok 2024 se stal podle údajů Copernicus Climate Change Service (C3S) celosvětově nejteplejším rokem v historii měření a prvním kalendářním rokem, kdy průměrná globální teplota překročila 1,5 °C nad předindustriální úroveň. Službu C3S z pověření Evropské komise realizuje Evropské středisko pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF), jehož vědci sledují klíčové klimatické ukazatele a v roce 2024 zdokumentovali bezprecedentní denní, měsíční a roční teplotní rekordy. Hlavním faktorem extrémních teplot vzduchu a mořské hladiny zůstává změna klimatu způsobená člověkem. K neobvyklým teplotám pozorovaným v průběhu roku však přispěly i další faktory, jako je například jižní oscilace El Niño (ENSO).

Průměrné emise oxidu uhličitého (CO2) u nových osobních vozidel na českém trhu meziročně klesly o čtyři gramy na 133 g/km. K poklesu mimo jiné přispěl vyšší podíl jak bateriových elektromobilů, tak hybridních vozidel. Navzdory poklesu je celková bilance přibližně o 27 gramů vyšší, než byl před rokem průměr EU.

Průměrná roční teplota České republiky v roce 2024 dosáhla podle ČHMÚ rekordních 10,3 °C a poprvé překonala 10 °C. Předchozí rekord z roku 2023 byl překonán o celých 0,5 °C. Tento nárůst nelze považovat za anomálii, ale potvrzení dlouhodobého oteplování, které v ČR probíhá přibližně rychlostí 0,36 °C za dekádu, varují experti z organizace Fakta o klimatu. ČR se tak od roku 1961 oteplila o +2,3 °C.