V Jihlavě mohou lidé odložit věci, které ještě mohou posloužit někomu jinému, i do venkovní samoobslužné skříně na sídlišti Březinova. Od minulého týdne tam je mezi nákupním a zdravotním střediskem. Dát do této skříně mohou například nádobí, vázy, květináče, knihy, CD nebo hračky, uvedla radnice na webu. První tzv. re-use centrum v tomto krajském městě funguje od loňska ve sběrném dvoře v Brtnické ulici, podle Služeb města Jihlavy se osvědčilo.

Obyvatelé Šumperku za první rok pilotního projektu v třídění gastroodpadu umístili do speciálních nádob 90 tun odpadu, který pak skončil v rapotínské bioplynové stanici. Šumperk se stal prvním městem v Česku, které začalo celoplošně tuto komoditu třídit. V současné době je ve městě rozmístěno již osm desítek nádob na třídění zbytků z kuchyně, do budoucna jich chce město na svém území mít až na 300. Tento způsob třídění již začala testovat také Olomouc, ale i Šternberk či Litovel.

Evropský parlament učinil jeden z posledních kroků na cestě EU k zavedení jednotného nabíjecího řešení pro chytré telefony, tablety a další přenosná zařízení. Europoslanci podle očekávání schválili finální verzi směrnice, podle níž budou muset výrobci od podzimu 2024 používat výhradně kabely a zdířky typu USB-C. Návrh se týká také laptopů, na které se však sjednocení nabíječek začne vztahovat až na konci roku 2026.

Průzkum mezi dvěma tisíci dospělými v Británii zjistil, že 81 procent z nich vyhazuje nesnědené potraviny alespoň jednou týdně. Mezi nejčastější jídlo, kterým plýtvají, patří kromě chleba, banánů a salátu i mléko, okurky či brambory. Tento zlozvyk může vyjít na více než 25 liber měsíčně (přes 700 Kč), napsal web Independent.

Stanovení maximálních cen energií nebude u domácností v Česku limitováno spotřebou. U malých a středních firem budou v pátek jednat evropští ministři zodpovědní za energetiku o návrhu, který by jim pomohl zavedením cenového stropu do výše 80 procent nejvyšší spotřeby za posledních pět let, řekl ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN).

Organizace ProVeg Česko, která má za cíl zvyšování povědomí o rostlinných alternativách potravin, se ohradila proti některým tvrzením Potravinářské komory ČR o propagaci rostlinných alternativ. Komora minulý týden uvedla, že názvy jako veganský steak diskriminují potraviny živočišného původu. ProVeg v tom vidí hlavně lobby například výrobců mléka k přechodu na udržitelnější způsob stravování. Pro ČTK to uvedla mluvčí organizace Eva Hemmerová.

Díky novému systému svozu komunálního odpadu a třídění snížilo loni Mnichovo Hradiště na Mladoboleslavsku meziročně objem směsného komunálního odpadu o 21 procent. Od června 2020 ve městě funguje svoz tříděného odpadu přímo od jednotlivých domů, takzvaný door-to-door systém. Město navíc získalo od obalové společnosti EKO-KOM 1,6 milion korun na podporu třídění, řekl ČTK za Mnichovo Hradiště Martin Weiss.

Podprogram Nová zelená úsporám Light (NZÚ Light), který má přispět chudším domácnostem na úpravy domů vedoucí k úspoře energie, by mohl začít v říjnu. Na dnešním setkání s médii v Praze to sdělili zástupci ministerstva životního prostředí (MŽP) a Státního fondu životního prostředí (SFŽP). NZÚ Light bude součástí programu Nová zelená úsporám, na který by v letech 2023 až 2025 mělo jít 55 miliard korun z Modernizačního fondu. O částce nyní ministerstvo vyjednává s Evropskou investiční bankou.

Téměř polovina lidí z Česka se obává toho, že přechod k udržitelné ekonomice povede ke zchudnutí země. Jen 11 procent si myslí, že ví dost o plánu na ekologické a udržitelné unijní hospodářství, takzvané Zelené dohodě pro Evropu. Třetina lidí o ní neví skoro nic. Stejný podíl dotázaných míní, že Zelená dohoda bude pro Česko přínosem. Vyplývá to z průzkumu, který provedly Ústav empirických výzkumů STEM a agentura Institut 2050.

Návrh na zastropování cen energií pro maloodběratele a obce, který v pondělí schválila vláda, je podle ekologických organizací přiměřený. Limity šest korun korun za kWh silové elektřiny a tři koruny u zemního plynu zajistí nižší ceny pro koncové spotřebitele a zároveň neodradí od úsporných opatření, uvedly Hnutí Duha a Greenpeace. Řešení ale podle nich nepomůže zvláště nízkopříjmovým domácnostem.