V souvislosti se změnami klimatu jsou lesní ekosystémy vystaveny novým podmínkám, které na ně mají různé dopady. Až doposud chyběl expertní systém, který by dokázal sledovat tyto dynamické změny vývoje lesů v dostatečném časovém a prostorovém rozlišení, a umožnil tak rychle přijímat opatření k minimalizaci škod pomocí adekvátního lesnického managementu.

Nepřibližovat se k pasoucím se stádům krav a ovcí, neprocházet pastvinami, nesnažit se o kontakt s hospodářskými zvířaty pasoucími se na šumavských loukách. Právě taková jednoduchá opatření by v současné době, kdy hrozí vysoká míra nákazy slintavkou a kulhavkou i v České republice, měli dodržovat všichni návštěvníci Šumavy.

Nová studie pod vedením vědců z utrechtské univerzity odhalila významné změny v globálním koloběhu kyslíku ve sladkých vodách. Výzkum, který byl minulý týden zveřejněn v časopise Science Advances, odhaluje, že způsob produkce a využívání kyslíku ve vnitrozemských vodách se od roku 1900 dramaticky změnil. A na vině je lidská činnost.

Invazní ryba sumeček černý je v České republice stále vážnější hrozbou pro místní ekosystémy a působí ekologické i ekonomické problémy. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR proto sumečka černého monitorují a spolupracují s místními rybářskými podniky a rybářskými svazy na účinných metodách regulace. Cílem je chránit původní biodiverzitu vodních ekosystémů a zároveň minimalizovat ekonomické ztráty, které tento invazní druh způsobuje. Zapojit se může i veřejnost.

Poslední kalamita podkorního hmyzu, které Česká republika i okolní státy čelily v letech 2018–2023, zřejmě odeznívá. Před lesníky a vlastníky lesů stojí nové výzvy v podobě zalesňování vytěžených ploch, péče o kultury vzniklé umělou obnovou i o nárosty vzniklé přirozenou obnovou a velkou výzvou je výchova nových mlazin, které na kalamitních plochách postupně vznikají.

Staré stromy jsou důležitými prvky v naší krajině. Jsou krásné, obdivované a milované. Některé pohledy do krajiny si bez nich téměř ani neumíme představit. Loni provedené biologické hodnocení starých krkonošských velikánů chráněných jako památné stromy navíc nade vší pochybnost prokázalo, jak důležité jsou pro pestrost živé přírody – pro biodiverzitu.

Začátkem března 2025 proběhlo první řízené vypalování v Národním parku (NP) Podyjí. I přes malou plochu ošetřených trávníků věříme, že šlo o zásadní krok ke znovuzavedení ohně do ochranářské praxe. Článek popisuje průběh a přípravy této konkrétní akce. O působení ohně v přírodním prostředí (ať již pozitivním nebo negativním) existuje celá řada studií a zájemce o tuto problematiku tedy odkazujeme na početné internetové zdroje.

Italsko-rakousko-český tým zveřejnil popis úplně nového druhu lišejníku, který je zatím znám pouze ze severní Itálie. Zde roste nejčastěji na dubech ve světlých lužních lesích. Za tento objev sice nejspíš nebude udělena Nobelova cena, nicméně okolnosti vedoucí k popisu druhu byly plné překvapení.

V letošním roce byl zahájen tříletý projekt Ovocná krajina pro klimatickou změnu a biodiverzitu (OKliBio). Jde o společný česko-saský projekt, financovaný v rámci programu Interreg. Spolu s Českým svazem ochránců přírody se na projektu podílí Univerzita Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) a na saské straně Sdružení pro ochranu krajiny - Landschaftspflegeverband (LPV) a vedoucí partner projektu Leibnizův institut ekologického rozvoje měst a regionů (IOER). V tomto projektu proběhne řada akcí otevřených pro veřejnost.

Oteplování a sucho způsobují rapidní úbytek stromového patra v jižní oblasti boreálních lesů (tajgy). Druhy mírného pásma zároveň nejsou schopny dostatečně rychle migrovat na sever a obsadit uvolněný prostor. Výsledkem je degradace a zánik těchto ekosystémů. Vědci z Botanického ústavu AV ČR zjistili, že pozitivní vliv na zasažené oblasti mohou mít překvapivě tropické cyklóny.