Nejlepší středoevropský vzdělávací projekt na omezení plýtvání s jídlem za loňský rok představili v sobotu zástupci Polska v Praze. Jejich projekt Jak dobře využít jídlo získal v internetovém hlasování a u odborné poroty nejvíce bodů. Studenti gastronomie se v něm nejdříve učili uvařit jídlo například z okoralého chleba, dále vytiskli brožurku s recepty a distribuovali ji lidem, kteří využívají jídlo z potravinové banky. Projekt začal už v roce 2015, ale díky ohlasu pokračuje rozdávání kuchařek až do současnosti.

Hasiči varují před nebezpečným bahnem v rybnících a dalších vodních nádržích. Za posledních několik dnů z jeho sevření vyprošťovali už dva lidi. Geodetku, která zapadla při vyměřování chystané rekonstrukce nádrže na Novojičínsku, a včera i seniora v Orlové. V bahně uvízl, když se v rybníčku pokusil nainstalovat sochu vodníka. Informoval o tom mluvčí moravskoslezských hasičů Petr Kůdela.

Jestli jsou v něčem statistici pojišťoven dobří, tak v počtech a odhadech pravděpodobnosti. Proto nepřekvapí jejich reakce na události z let posledních: více požárů, povodní, ničivého sucha je stálo už tolik, že teď chtějí zvýšit cenu za pojištění. O hodně. Globální trend zvyšování cen by ale mohl efektivně vyřadit nižší a střední ekonomickou třídu ze systému pojištění. Píše o tom Guardian.

Krajská města jako Pardubice, Jihlava, Hradec Králové a některé části Prahy svými projekty podporují občany v třídění biologicky rozložitelného odpadu a v kompostování. Někteří lidé ale stále nevědí, co do bioodpadu patří. Vyplývá to ze zjištění ČTK. Od začátku dubna budou mít obce povinnost zajišťovat svoz rostlinné biomasy celoročně. Města jako Hradec Králové, Ostrava nebo Rožnov pod Radhoštěm pro zájem lidí už celoroční svoz zavedla dříve.

Češi loni odevzdali k recyklaci 1645 tun použitých baterií, je to o 45 tun méně než v roce 2017. V tiskové zprávě o tom informovala nezisková společnost Ecobat, která v Česku zajišťuje zpětný sběr. Na recyklaci končí 45 procent všech baterií, které byly dány do oběhu. Nejvíce se vybralo, stejně jako v předchozím roce, v Jihomoravském kraji.

Lidé jsou výrazným hybatelem v současnosti probíhajících klimatických změn. A někteří se to snaží změnit. Dost často ale přitom napáchají svými dobrými úmysly víc škod, než užitku, přesněji, než kdyby nedělali nic. Švédští badatelé se pokusili na tento jev pohlédnout optikou psychologie a jejich podnětné závěry uveřejnil žurnál Frontiers of Psychology.

Kdo jezdí v SUV s věčně hladovou nádrží, pije z plastového kelímku plastovým brčkem nebo si třikrát týdně dopřeje propečený stejk, je dnes v USA často environmentálně uvědomělými spotřebiteli označován za neuvědomělého ignoranta. Hranice mezi šetrným přístupem k životnímu prostředí se však mezi méně či více uvědomělými jedinci stírá v jednom bodě. Na toaletě. Nikdo se tu totiž neobejde bez toaletního papíru. Píše o tom Inhabitat.

Siemens bude od poloviny roky nabízet Junelight Smart Battery, akumulátorový lithium-iontový systém určený pro rodinné domy s vlastní výrobou z obnovitelných zdrojů. Díky systému mohou majitelé domů, které jsou vybavené například fotovoltaickými panely, hospodařit s vyrobenou energií, minimalizovat vlastní náklady na elektřinu a dlouhodobě přispívat ke snižování emisí CO2.

Téměř pětinu komunálního odpadu v Praze tvoří biologicky rozložitelný odpad. Tento odpad, který by bylo možné využít k výrobě kompostu, tak končí ve spalovně. Informovaly o tom Pražské služby (PSAS), které zajišťují v hlavním městě svoz odpadu. V loňském roce svozové firmy odvezly z kontejnerů a popelnic na směsný odpad 264.234 tun odpadu.

Norská společnost Infinitum prosadila v Norsku zavedení zálohového systému na PET láhve. Zprvu nejistý krok, který si vyžádal finanční injekci do začátku, ale záhy nastartoval velký recyklační byznys. Nyní tu recyklují 97 % plastových lahví, píše ScienceAlert.