Průměrná roční spotřeba pitné vody v Praze byla v loňském roce 41,2 metru krychlového na jednoho obyvatele, denně to bylo 113 litrů. Pitnou vodu do Prahy podle údajů Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) dodává z 63 procent úpravna vody Želivka. Zhruba čtvrtina pochází z úpravny vody Káraný a 12 procent z podolské vodárny. Vodní dílo Želivka zahájilo provoz před 50 lety.

Téměř na čtyřnásobek vzrostl meziročně zájem domácností o dotace na obnovitelné zdroje. Ukazují to data o počtu podaných žádostí do Nové zelené úsporám za první čtvrtletí let 2021 a 2022. Státní fond životního prostředí eviduje 12 200 žádostí o dotace, loni to ve stejném období bylo 3200 žádostí, uvedla Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE).

Zlepšení energetické náročnosti budov v kombinaci s efektivním využitím peněz z prodeje emisních povolenek by mohlo domácnostem s nízkými příjmy snížit výdaje za energie až o třetinu. Uvádí to studie nevládní organizace Institut pro evropskou energetickou a klimatickou politiku (IEECP), která se zaměřila na deset zemí EU s nejvyšší energetickou chudobou, mezi něž patří i Česko. Zmíněná opatření, s nimiž počítá unijní klimatický plán známý jako Evropská zelená dohoda, mohou podle studie zvýšit disponibilní příjem domácností řádově o jednotky procent.

Ministerstvo životního prostředí z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) do konce loňského roku proplatilo 58 712 žádostí za 13,48 miliardy korun. V programu, který byl spuštěn v roce 2014, přispívá lidem například na projekty snižování energetické náročnosti budov a pořízení obnovitelných zdrojů energie. Program administruje Státní fond životního prostředí ČR.

Kraj Vysočina dostal od března 22 žádostí o změnu dotovaného kotle v domácnostech. Místo plynového kotle, na který původně dostaly dotaci, chtějí domácnosti raději pořídit tepelné čerpadlo nebo kotel na biomasu. Podle hejtmana Vítězslava Schreka (ODS a STO) jde ale o malou část z celkového počtu žadatelů, kteří dostali dotaci na plynový kotel.

Na nákup nového oblečení má podle průzkumu portálu Glami u 47 procent Čechů vliv udržitelnost. Před třemi roky rozhodování tomuto trendu přizpůsobovala čtvrtina českých zákazníků. Konkrétní jména značek, které podporují produkci oděvů či obuvi s ohledem na životní prostředí si vybaví 55 procent. Většinou jmenují velké nadnárodní společnosti, které v poslední době investují do udržitelných kolekcí. Vyplývá to z průzkumu vyhledávače módy Glami.

Obyvatelé Olomouce budou moci od května odnášet na sběrové místo v Andělské ulici na Nových Sadech zbytečné věci ze svých domácností, které ještě někdo jiný může využít. Například nádobí, sportovní potřeby či staré hudební nástroje díky tomu neskončí na skládce. Tuto novou službu si lidé mohou vyzkoušet v sobotu při dni otevřených dveří v areálu technických služeb v Libušině ulici. ČTK to sdělil primátorů náměstek Otakar Bačák (spOLečně).

Desetina Čechů preferuje stravu s omezením či vyloučením masa a čtvrtina plánuje konzumovat více rostlinných produktů a méně masa a živočišných produktů. Pro téměř tři čtvrtiny lidí jsou však vegetariánské a veganské alternativy dražší než klasické produkty a nepovažují je za zdravější než masové výrobky. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos a Asociace společenské odpovědnosti.

Většina českých domácností označuje instalaci vlastní fotovoltaiky, zateplení domu a výměnu systému topení za způsob, jak zlepšit životní prostředí a přispět k řešení dopadů klimatických změn. Vyplývá to z internetové ankety na stránce Komoraplus.cz, v níž se Hospodářská komora (HK) dotazovala náhodně téměř 4000 lidí, které kroky pro ochranu klimatu mají podle nich smysl a které jsou ochotni realizovat.

Více než tři čtvrtiny lidí si české zemědělství nejčastěji spojují s produkcí kvalitních potravin a dávají přednost domácím potravinám před zahraničními. O původ potravin se zajímají více než dvě třetiny populace, pro nejvíce lidí ale je důležitá cena. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Zemědělský svaz ČR z prosince loňského roku.