Tvář naší země - Krajina domova. Pod tímto názvem se letos v únoru konala v Praze a Průhonicích pod záštitou prezidenta Havla velká konference. Byl k ní také vydán velmi zajímavý a obsažný sborník desítek příspěvků.

Šimpanzi jsou v zásadě lidé. Tak by se nadneseně dala shrnout základní myšlenka knihy psychologa Rogera Foutse "Nejbližší příbuzní". Tento autor získal své bohaté zkušenosti třicetiletou výukou, či spíše spoluprací se slavnou šimpanzicí Washoe a jejími příbuznými, které učil znakový jazyk pro hluchoněmé. Kniha však není pouze o tomto výzkumu a schopnostech šimpanzů komunikovat s lidmi či mezi sebou. Je také o současné vědě, dopouštějící mnohdy zbytečných krutostí na pokusných zvířatech.

Není to tak dávno, co jsem v pražské kanceláři jedné nejmenované velké ekologické organizace učinil smutnou, ale hlavně velmi zvláštní zkušenost. V jakési debatě padlo jméno Erazima Koháka, jen velmi těžko přehlédnutelné osobnosti českého ekologického a filozofického myšlení. A slečny, které v této organizaci snad vypomáhaly, snad byly řadovými aktivistkami, nevěděly, o kom se hovoří.

Nová kniha Miloše Urbana Hastrman má příhodný podtitul Zelený román. Nejen pro svou grafickou úpravu, ale i díky tématům, jimž se věnuje. Pojednává o vztahu člověka k přírodě, o respektování a nerespektování krajiny, zamýšlí se nad různými způsoby ochrany životního prostředí.

Před několika lety u nás vyšla kniha Grahama Pikea a Davida Selbyho Globální výchova. Tento pedagogický projekt jako jeden z prvních u nás názorně ukazoval, že výchova a vzdělávání dětí nemusí být jen pouhé "nalévání" vědomostí. Pojímal vyučování jako program, který pomocí rozmanitých činností seznámí děti s tím, jak je navzájem propojen svět kolem nás s tím vzdálenějším, jaké zákonitosti v něm platí. Orientoval se však také na sebepoznání a respektování osobnosti druhých.

V letošním roce vydalo nakladatelství SLON jako svou stou publikaci knihu Jana Kellera "Vzestup a pád středních vrstev". Tyto vrstvy se v posledních letech staly zajímavým fenoménem. Sociologové i politici do nich vkládají své naděje. Jsou podle nich nositeli pokroku, motorem demokracie i zárukou ekonomického růstu. Kdo je však touto opěvovanou střední třídou?

Pražský Ústav pro ekopolitiku zpracoval ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí studii, týkající se některých negativních důsledků přelidnění planety Země na kvalitu životního prostředí a života člověka. První část studie rozpracovává u nás dosud poměrně neznámý fenomén "environmentální migrace", tedy migrace v důsledku destabilizace životního prostředí, druhá potom navazuje novou metodou měření vlivu a dopadů antropogenních činností na přírodu, nazvanou "ekologická stopa".