Přerov, 29. 5. 2013. V sále klubu Teplo Přerov proběhla další masáž obyvatelstva o „důležitosti“ projektu výstavby zařízení pro energetické využití odpadu pod zkratkou ZEVO. Mezi lidmi se tomu říká Spalovna komunálního odpadu. Cena výstavby takového zařízení se pohybuje v miliardách Kč. Musíme si uvědomit, že finanční prostředky budou použity nejpravděpodobněji z veřejných zdrojů, tudíž z kapes daňových poplatníků (nás všech). Žádný investor nebude investovat své finance do něčeho tak nejistého jako jsou spalovny komunálního odpadu. Přítomní byli zástupci Arniky, kteří podrobně dokázali popsat negativa Spalovny z odborného hlediska a z praxe. Odpovědi druhé strany byly mlžící a nepřesné, tudíž nepravdivé. K projektu Spalovny chyběla odborná oponentura.

Elektřina z fotovoltaiky je dnes levnější než ze zásuvky. Co to může způsobit - zejména maloodběratelům? Někteří si díky vlastní elektrárně sníží výdaje za elektřinu, těm ostatním naúčtují energetické společnosti takto ušlý zisk. Cena elektřiny dále poroste.

Ta zpráva trochu zapadla. Je to ale rozhodnutí, které je důležité. Evropská komise od letošního prosince na dva roky zakázala používání pesticidů ze skupiny neonikotinoidů. Ty mohou být podle vědců příčinou úbytku včelstev v Evropě.

Osmdesáté narozeniny oslavil letošního 21. května významný český filozof a teolog, oceňovaný žel více v zahraničí než u nás doma, autor mnoha publikací, náš „ekologický sluníčkový dědeček“ Erazim Kohák. Zpráva o jeho životním jubileu, začínajícím osmičkou, tedy vzhůru mířícím nekonečnem, téměř zanikla v permanentní záplavě bulvárních zvěstí. My, kdo si připouštíme starost o trvale udržitelný život na naší planetě jsme ale nezapomněli a s obdivem registrujeme, že osmou desítku let završil pan profesor v pilné práci.

Působí to trochu jako takový výprodej před úplným zavřením krámu. Ministerstvo životního prostředí se nebrání přesunu 3,7 miliard z Operačního programu Životní prostředí do Operačního programu Doprava. Zjednodušeně řečeno: MŽP ze své kompetence přepustilo skoro čtyři miliardy resortu dopravy. Ten za ně zřejmě dostaví metro. Pražené asi zatleskají, vtírá se však otázka, jestli tento "výprodej" bude dál pokračovat a co nám z ministerstva životního prostředí zbude.

Reakce na rozhovor v Insider 29. 4. 2013 "Kuba: Temelín bude třeba až v roce 2030".

Na ČZU proběhlo národní kolo Biologické olympiády. Slavnostního předávání cen 25. dubna se zúčastnili představitelé několika univerzit, ministerstev a také jeden z prvních účastníků, odborný garant olympiády a zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitelů Evropské komise doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D.

V rozhovoru AOPK vzpomíná bývalý ředitel Správy CHKO Jizerské hory a zakladatel Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor, František Pelc, na obnovu Jizerských hor po imisní zátěži i ekologicky nevhodnému lesnímu hospodaření.

„Na Šumavu přichází Doba jasných pravidel,“ říká Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava. Skončí zmatky, zkreslené výklady a chaos. Péče o lesy národního parku získá jasná pravidla. Ty už pak nikdo nebude moci svévolně a účelově změnit. Zákon také stanoví velikosti prvních zón, kde platí ta nejpřísnější předpisy ochrany přírody. „První zóna i rozsah bezzásahových území budou de facto největší za dvacet let fungování Národního parku Šumava. Zákon o Šumavě v žádném případě neotevře dveře developerům ani dřevařské lobby,“ uvádí Jiří Mánek v rozhovoru, jehož autorem je tiskové oddělení správy parku Šumava.

Chytrá klimatická politika není o tom, dělat teď „něco“, ale dělat něco, co má smysl. Co má výsledky. Co je udržitelné a co nás v dlouhodobé perspektivě zbaví podstatného množství CO2.

Aby bylo jasno: považuji globální oteplování za skutečný proces a nepochybuji, že je z převážné části opravdu způsobený člověkem. Problém je jinde: bojujeme s ním způsobem, který přináší velmi výrazná – a velmi předvídatelná –selhání.

Záplava slunečních panelů a větrných elektráren rozesetých po celé Evropě nepřinesla žádný efekt. Vlastně jeden ano: zdražila elektřinu a zohyzdila krajinu.

Bjørn Lomborg: „Špatný obchod s teplým vzduchem“