Národní program Českého svazu ochránců přírody Ochrana biodiverzity již téměř 30 let podporuje drobné projekty na mapování a ochranu přírody a její propagaci. Pomáhá spolkům, kteří nechtějí (nemohou, neumějí) jít do „velkých“ projektů za statisíce či milióny, přesto mají zajímavé nápady, zajímavé cíle a nějakou tu korunu na jejich realizaci by potřebovali. Každoročně takto Česká svaz ochránců přírody díky několika donátorům podpoří přes stovku různorodých projektů v hodnotě kolem 4 miliónů korun. Bude mezi nimi letos u ten váš? To záleží jen na Vás. Na podání projektů je ještě čas do 2. března.

Správa Krkonošského národního parku realizuje projekt zaměřený na uchování a posílení genetické variability jedle bělokoré. Ta patří mezi klíčové dřeviny s meliorační a stabilizační funkcí v ekosystémech. V minulosti byla jednou z nejvýznamnějších dřevin na našem území, avšak její zastoupení výrazně pokleslo v důsledku kombinace negativních faktorů, jako je acidifikace půdy, znečištění ovzduší imisemi, klimatická změna, působení škůdců a houbových patogenů. Zajištění její ochrany a zachování genetické diverzity je proto nezbytné pro budoucnost krkonošských lesů.

Počet netopýrů přezimujících v přirozených jeskyních v kaňonu Labe se na vybraných stanovištích od roku 2020 až ztrojnásobil. Potvrdil to dlouhodobý zoologický monitoring, prováděný v Labských pískovcích již od poloviny devadesátých let. Dnes je prováděn pracovníky Správy Národního parku České Švýcarsko.

Správa Národního parku Šumava v roce 2024 vytěžila skoro 130 tisíc m3 dřevní hmoty napadené kůrovcem. Oproti roku 2023 se takzvané kůrovcové těžby snížily skoro o polovinu. Vedle toho se také meziročně snížil počet nových souší v bezzásahových oblastech.

Přírodní památka Na Plachtě 3 na jižním okraji Hradce Králové je na ploše deseti hektarů znečištěna odpadem, který sem byl navezen v 80. a 90. letech minulého století. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) ČR chce ekologickou zátěž stavební sutí, asfaltem či lepenkou odstranit a postupně zde obnovit mozaiku mokřadů, luk a písčin.

Zoologické zahrady mají otevřené své brány po celý rok. Jak to uvnitř vypadá během nejchladnějších měsíců v roce? Jak zvládají naši zimu zvířata z teplých oblastí? Oslovené zoologické zahrady napříč republikou boří představy mnoha lidí, že během zimy nejsou zvířata v zoo vidět, protože jsou schovaná v teple. I v zimě vychází ven velká část zvířat, některé druhy zimu zvládají mnohem lépe než vysoké letní teploty.

Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlásila ptákem roku 2025 konipasa horského (Motacilla cinerea). Tento elegantní pěvec s dlouhým ocasem je neodmyslitelně spjatý s vodními toky, včetně těch horských. V Krkonoších patří mezi běžné druhy a hnízdí od podhůří až po nejvyšší vrcholy, včetně svahů Sněžky ve výšce 1500 m n. m.

Péče o přírodu a zemědělství nemusí být v žádném případě protiklady. Skvělou ukázkou toho je program Pestrá krajina. Letos již posedmé ocenila Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) hospodářství, která jdou v tomto ohledu příkladem. Šest vítězů si cenu převzalo 6. února v aule České zemědělské univerzity v Praze. Stalo se tak v rámci konference, nad níž převzali záštitu manželka prezidenta republiky paní Eva Pavlová, předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil, ministr zemědělství Marek Výborný a ministr životního prostředí Petr Hladík, přičemž první tři jmenovaní se akce zúčastnili osobně a promluvili k přítomným.

Prvním mládětem letošního roku v milovické rezervaci velkých kopytníků je tele zpětně šlechtěného pratura. Na svět přišlo před několika dny. Až nyní se podařilo potvrdit, že jde o býčka.

Endemické husice modrokřídlé nebo vodušky abok bude možné efektivněji chránit díky projektům rozvíjeným Safari parkem v Etiopii. Představitelé Safari parku a Etiopie podepsali důležité memorandum o spolupráci na ochraně druhů.