Zákaz plošného používání totálních herbicidů na základě glyfosátu se legislativně stále nedaří prosadit. Proto se na developerských projektech novostaveb, které se rozhodnou cílit certifikát udržitelnosti, pořád setkáváme s technickými zprávami, v nichž bylo použití totálních herbicidů na základě glyfosátu na začátku projektu předepsáno plošně pro celý rozsah budoucích krajinářských úprav.

Velkoplošné přemnožení podkorního hmyzu na smrku v roce 2023 v regionu střední Evropy (Rakousko, Česko, Německo, Polsko, Slovensko) „nevyrovnaně stagnovalo“ a celkově bylo evidováno přibližně stejné množství napadené hmoty jako v roce 2022, kolem 30 mil. m3.

Ministerstvo životního prostředí podporuje domácí projekty, aby se více zapojily do evropského programu LIFE. Ten financuje především rozsáhlé inovační akce, které vyžadují spolupráci vědy, průmyslu a veřejné správy. Díky podpoře MŽP tak roste počet zapojených odborníků i samotných projektů celoevropského významu zaměřených na obnovu přírody, oběhové hospodářství nebo ochranu klimatu. Do národních výzev vypsaných v letošním roce se přihlásilo více než 50 projektů.

Trvalou součástí Českých Budějovic se již staly mozaikově sečené městské trávníky. Protože se sečou po částech a ne plošně, celou sezónu na nich kvetou byliny a nabízejí potravu motýlům, včelám a dalšímu hmyzu.

Ostrava pokračuje v likvidaci jmelí, nepříjemného stromového parazita, poškozujícího městskou zeleň. V rámci již třetí etapy projektu s názvem „omezení nadměrného šíření jmelí bílého“ bude odborně ošetřeno dalších 599 stromů na území města. Společnost Ostravské městské lesy a zeleň, s níž byla uzavřena příslušná smlouva o dílo, se tentokrát zaměří na ošetření stromoví v městských obvodech Poruba a Radvanice a Bartovice.

V brněnské zoo utekl tygr. Naštěstí ale jen v rámci jednoho z pravidelných nácviků, který má za úkol zajistit bezpečí návštěvníků i zvířat co nejefektivnějším způsobem a odzkoušet systém informování a koordinaci se záchrannými složkami. Ty Zoo Brno tentokrát poprvé zapojila do nácviku. Uniklé zvíře představoval zaměstnanec v kostýmu tygra.

V neobvyklé situaci se ocitl řidič osobního automobilu v Českém Švýcarsku. Když dvacátého listopadu kolem osmé hodiny ranní jel po rušné silnici z Děčína směrem na Českou Kamenici, bezprostředně před jeho vůz vběhl vlk, který se silnici snažil překonat. Ze situace, která zprvu vypadala naprosto beznadějně a při které došlo i k nárazu zvířete do protijedoucího automobilu, vlk vyvázl nakonec živý. Vypovídají o tom jedinečná data z obojku pro telemetrické sledování, který se vlkovi letos na jaře podařilo nasadit vědcům z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) v rámci prováděného výzkumného projektu.

Dva měsíce po katastrofických povodních zjišťovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR stav rybí populace v řekách chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

Jednou z efektivních cest, jak podpořit nejen opylovače, ale i další bezobratlé živočichy žijící v zemědělské krajině, je zakládání nektarodárných biopásů. Entomologové z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze se společně se zemědělci z firmy VIN AGRO, s.r.o., problematice biopásů věnují dlouhodobě a v květnu letošního roku zahájili nový projekt.

Dvě třetiny návštěvníků Šumavy cítí smutek při pohledu na odumřelé dřevo. Přitom 94 procent návštěvníků souhlasí s tím, že odumřelé dřevo je klíčovou složkou biologické rozmanitosti. Takové jsou dílčí výsledky ankety, do které se zapojilo na 400 respondentů.