Jak se z médií opakované dozvídáme, aktivisté, členové Duhy a někteří vědci, např. předseda stínové vědecké sekce Rady NPŠ doc. Hruška, zjistili v místě blokády Na ztraceném vysokou mortalitu kůrovce a spekulují o „přirozeném konci gradace na Šumavě“.

Několik autorů již blíže rozebíralo okolnosti blokády nelegálního kácení u Ptačího potoka a některé pověry, které se kolem akce objevují. Shrnuji a doplňuji důvody, proč je zásah nesmyslný zejména z důvodu regulace šíření kůrovce. Považuji to za důležité zejména z ohledem na fakt, že těžba dřeva v národním parku je ze zákona možná pouze v případě, že se jedná o kůrovcem napadené stromy.

„Město, nad nímž se vlní jeden prales, zatímco jiný tlí pod ním, je schopné si vypěstovat nejen kukuřici a brambory, ale i básníky a filosofy pro nadcházející věky.“ (Henry David Thoreau – Chůze)

„…co však nejnerozumnějším činem lidským zůstává, je zasahování do vlastní činnosti přírodní tam, kde živelná dění, málo posud a částečně jen člověkem ovládaná, samy prospěšný nakonec stav zemi vytvářejí, třeba spočátku působení jich zhoubným býti se zdálo.“ (Josef Váchal – Šumava umírající a romantická)

„Vždyť vy vůbec nevíte, proč tu jste. A kdo vás vlastně platí?“ Tak lze v kostce charakterizovat do slušné mluvy převedené výčitky mnoha rozhořčených „spořádaných občanů“ vůči účastníkům blokády kácení smrčin v oblasti Ptačího potoka na Šumavě. Nejen politický systém jako takový, ale i jeho udivení příslušníci jsou tváří v tvář nenásilnému protestu proti devastaci unikátního ekosystému v rozpacích a prožívají, slovy Jana Kellera, „šok z ekologie“ – dnes bychom řekli spíše z environmentalismu. Pro mnoho z nich je obtížné pochopit, co může někoho vést k tomu, aby ve svém volném čase bez nároku na jakoukoliv materiální odměnu vlastním tělem bránil nezákonně kácené stromy a nechal se vyvádět z lesa policií. Za ostatní mluvit nemohu, a tak se zde pokusím vysvětlit motivaci, která vedla k účasti na blokádě mne osobně.

Ten bílý hadr pověšený na domě v Modravě s výzvou k odchodu Hnutí duha ze Šumavy, protože „chceme Šumavu zelenou“, má stejnou logiku jako heslo: Zrušte mobilní operátory, my chceme telefonovat!

"Moc nám do všeho bublal, tak jsme ho zatrubnili." Vladimír Jiránek

Máme-li věřit archeologům a paleontologům, neandertálec v soutěži s Homo sampiens sapiens neuspěl především kvůli inferiorní dispozici k jazykové komunikaci. Z hlediska evoluční teorie se tedy patrně jednalo o jeden z prvních selekčních tlaků kulturního původu. Napříště pak měla být taková situace docela typická: O přežití či zániku jednotlivých společenství a kultur nerozhodoval ani tak stupeň adaptace na prostředí jako spíše relativně samostatné kulturní faktory. Tato tendence navíc s postupujícím historickým časem dále zesilovala, až nakonec vyvrcholila v moderní průmyslové společnosti. Čeká-li nás však nyní kvůli vyčerpávání neobnovitelných zdrojů vývojový zlom, s největší pravděpodobností se zlomí také výše zmíněný trend generování stále většího podílu selekčních tlaků uvnitř kultury samé. Podívejme se na věc blíže.

O půlnoci jsem se vrátil ze tří dnů trochu zvláštní dovolené na Šumavě - na místě, které se jmenuje „Na Ztraceném“, ale které je v tuto chvíli centrem dění, hýbajícího Českou republikou. Není pochyb, že na 280 hektarech probíhá jakýsi boj, těžší už je zorientovat, oč v tom boji komu vlastně běží – o boj s kůrovcem, o boj za šumavské lesy, boj o ochranu přírody nebo proti ochraně přírody?

Dlouho jsem přemýšlel, jestli vůbec začnu psát na téma blokád a dalších přímých akcí a jejich legitimity, nakonec jsem se rozhodl, že ano: hlavně proto, že mi vadí „spasitelská role“ aktivistů, vytvářená mnoha médii. O co jde? Někdy možná o ideu, někdy také o věc samotnou, ale především o peníze – a tady je jakýkoliv prostředek dobrý. Proto si myslím, že se stěží nalezne oprávnění takové legitimity, a už vůbec ne v NPŠ.

Nikdy neměla Česká republika tolik znalců lesnictví, krajinné ekologie a evoluce jako v posledních několika dnech sporů v Národním parku Šumava. Ekonom a prezident Václav Klaus, bývalý ministr dopravy, bývalý ministr zdravotnictví a turista Jan Stráský, právník Tomáš Chalupa, novinář Martin Komárek – ti všichni se cítí být tak trochu lesníky, krajinnými ekology a ochranáři. Jelikož já sám odborníkem na les nejsem a navíc bych své jméno viděl v uvedeném seznamu expertů na Šumavu jen velmi nerad, podívám se na smysl současné blokády trochu jinak.

Byl jsem včera podpořit blokádu na Šumavě. Bylo tam asi jen 40 lidí, což je málo. Kácení na Ptačím potoce je opravdu lumpárna. Kácejí i naturový biotop podmáčené smrčiny, některé ostatní polopřirozené smrčiny s dobrým zmlazením, navíc tam, kde to i z hlediska gradace kůrovce nemá smysl.

Bojovníci za neregulace kůrovce v Národním parku Šumava argumentují velmi často nesolidně. K jejich základním nepravdám patří, že zásahy proti kůrovci v Národním parku Šumava a zejména v jeho první zóně jsou nezákonné. Co tomu říká zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění?