Teplárenství v České republice je díky historickému vývoji velmi rozvinutým oborem podnikání. V posledních dvaceti letech však v něm došlo k velkým změnám. Lze říci, že jejich hlavními důvody byly finanční náklady a také ohledy na životní prostředí, což je jeden z klíčových fenoménů polistopadového vývoje, nejen v oblasti teplárenství.

Teplárenské sdružení využívá podobného nátlakového prostředku jako v nedávné době lékaři, a sice že drží několik milionů rukojmí, u nichž přiživuje obavy z nejisté budoucnosti. Výhodou lékařů bylo, že jejich práci je možno nahradit jedině prací jiných lékařů. Ve výsledku jsou pouze dvě možnosti – udržet stávající lékaře, nebo najmout lékaře jiné, pokud by ovšem byli k dispozici v potřebném počtu, čase a kvalitě.

V Hospodářských novinách dne 17.5.2011 vyšel článek Lidé vyhráli boj o ticho, limity hluku se nezvýší. Ředitelství silnic a dálnic varuje, že stát vydá na protihluková opatření stamilióny.

Počátkem března 2011 se konala jako každoročně v hornorakouském Welsu již po devatenácté konference Světové dny úspor energií. V jejím rámci proběhly v několika paralelních sekcích tyto akce: Evropská konference o peletách, konference „Solární technologické teplo“ a konference „Přehled energetické účinnosti - Modernizace budov a prezentace úspěšných projektů z oblasti OZE“.

„Analýza“ financování českých nevládních organizací, a Hnutí DUHA zvlášť, od paní Jitky Markové má několik podstatných vad na kráse. Především autorka zcela evidentně neví, jakým způsobem se granty rozdělují.

Tzv. „Územní ekologické limity těžby v SHP“ byly vyhlášeny usnesením vlády ČR č. 444 v roce 1991 jako povrchovou těžbou nepřekročitelné linie chránící zbytky osídlení, památek, přírody, krajiny, dopravní a technické infrastruktury a obyvatel pánevních okresů tehdejšího Severočeského kraje před pokračováním několik desítiletí trvající bezprecedentní devastace povrchovou těžbou uhlí a jejími důsledky na lidské zdraví a krajinné ekosystémy, vč. lesů Krušných hor.

„Podpora veřejných statků by měla mít přednost před soukromými,“ říká europoslanec a předseda Svazu měst a obcí ČR Oldřich Vlasák v reakci na krok ministerstva životního prostředí, které z nedostatku financí zastavilo přístup obcí k programu Zelená úsporám. Pro projekty zateplení veřejných budov otevře ministerstvo na podzim program nový, který alokuje dvě miliardy korun, obce ale přesto v součtu o dvě miliardy přijdou.

Já a moje rodina patříme k těm stovkám tisíců obyvatel České republiky, jejichž životy a zdraví jsou trvale poškozovány hlukem a emisemi v hodnotách, jež výrazně přesahují hygienické normy platné v ČR a rovněž veškerá doporučení Evropské unie a Mezinárodní zdravotnické organizace WHO.

Vážení přátelé,

dovolte mi reagovat na článek Pavla Sekerky z pohledu druhé strany, tedy občanů Troje a Bohnic. Rád bych úvodem předeslal, že si pana Sekerky i přes jeho rozdílný názor na celou věc velmi vážíme. Je to jediný člověk, který po několika měsících protichůdných a zmatených prohlášení PR a ředitele Botanické zahrady konečně jasně a srozumitelně celou věc z pohledu Botanické zahrady objasnil.