V lesích a horách karpatského oblouku žijí tři z nejikoničtějších evropských druhů – vlk, rys a medvěd hnědý. Tyto velké šelmy se pohybují na rozsáhlých územích, která dalece přesahují hranice jednotlivých států. Zatímco šelmy hranice neznají, ochrana přírody se jimi dosud často řídí. Dlouhodobé přežití velkých šelem v Karpatech proto závisí na úzké spolupráci napříč celým regionem.

Dva inkubační boxy s jikrami pstruha potočního instalovali v únoru vodohospodáři z Lesů České republiky se zástupci libereckého pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR do Ludvíkovského potoka a pravostranného přítoku řeky Smědé poblíž Černous. Chtějí tak podpořit populaci původního živočišného druhu.

Období od března do poloviny dubna je zásadní pro ochranu vzácných hořečků. Zatímco dříve péči o lokality s jejich výskytem zajišťovala pastva, dnes nastupují na mnoha místech ochránci přírody s železnými hráběmi nebo vertikutátory. Právě na nutnost ochrany těchto ohrožených druhů rostlin a míst, která obývají, upozorňuje letos Český svaz ochránců přírody svou kampaní Rok hořců. Veřejnost se může zapojit dobrovolnou pomocí přímo v terénu.

Výskyt a šíření nepůvodních, potažmo invazních druhů rostlin i živočichů má neblahé dopady na původní druhy a představuje globální problém. Vedle přeměny a úbytku přirozeného prostředí patří k hlavním faktorům ohrožujícím stávající biologickou rozmanitost původních ekosystémů. Invazního mývala severního zaznamenali nedávno v přírodním areálu Zoo Ostrava, který je útočištěm pro řadu volně žijících organismů, kde plení vzácné vodní živočichy, a páchá tak nezvratné změny.

Dnešní krajina, výrazně pozměněná člověkem, čelí tiché hrozbě. Jsou to nepůvodní invazní rostliny, které jsme si sami přivezli ze světa jako okrasné a hospodářské druhy. Mezi ně patří i invazní dřeviny, které představují vážné riziko pro naši přírodu – vytlačují původní druhy a narušují křehké ekosystémy.

Jihočeská krajina a Horní Rakousko ukrývají jedny z nejcennějších přírodních klenotů střední Evropy – mozaiku luk, lesů a mokřadů, kde po staletí nacházely domov stovky druhů rostlin. Jenže toto bohatství tiše mizí. V posledních desetiletích zde druhová rozmanitost rostlin alarmujícím tempem klesá a s ní se vytrácí i tvář krajiny, kterou znaly generace před námi. Právě proto vznikl přeshraniční projekt „Rostliny podél hranice" s ambicí tento znepokojivý trend zastavit.

Řízené vypalování Správy NP Podyjí, které proběhlo u Hnanic a Havraníků počátkem března, vyvolalo na sociálních sítích značně rozporuplné reakce. Je až s podivem, jaké nepochopení ze strany veřejnosti naše práce občas přináší. Na druhou stranu je přirozené, že lidem při spatření ohně v přísně chráněné přírodě vyvstanou na mysli velké otazníky. S řízeným vypalováním se totiž běžně nesetkáte. Asi největší obavu má běžný laik o život drobných tvorů. Spousta kritiky a obav vzniká z pouhé neznalosti. Zatímco laici pláčou, entomologové i botanici jsou nadšeni. Kdo se chce nad problematikou ohně více zamyslet, ať si přečte následující řádky, kde jsme vybrali a pokusili se osvětlit několik nejvýraznějších mýtů a otázek ohledně řízeného vypalování.

Nová rezervace divokých koní, sedmnáctá rezervace velkých kopytníků v České republice a druhá v Libereckém kraji, vznikla v Českém ráji. Zvířata pro ni poskytla rezervace velkých kopytníků ve středočeských Milovicích. Tak jako v jiných částech České republiky, i v nové rezervaci budou divocí koně odstraňovat expanzivní druhy trav a dalších rostlin, aby tak uvolnili prostor pro vzácnější druhy vegetace. Rezervaci v Českém ráji založila ochranářská organizace ČSOP Bukovina.

Svědectví o pohybu rysa ostrovida na hranici chráněné krajinné oblasti Lužické hory a národního parku České Švýcarsko přinesli obyvatelé jedné z obcí. Se šelmou se setkali v pátek 13. března před desátou hodinou večer při své cestě do Doubice, která leží na pomezí obou chráněných území. Zastavili automobil, aby zvíře mohlo přejít silnici a ve vzniklé situaci se jim je ve světle reflektorů podařilo zachytit fotoaparátem mobilního telefonu.

Každé jaro se tisíce žab a čolků vydávají na riskantní cestu ze svých zimovišť k vodě. Do cesty se jim ale staví nebezpečné silnice. U příležitosti Světového dne žab (20. března) spustil Český svaz ochránců přírody kampaň na platformě Darujme.cz. Cílem je vybrat prostředky na stavbu ochranných bariér, které obojživelníkům zajistí bezpečnou cestu k rozmnožištím.