Lesy pokrývají třetinu území České republiky. Z celkové plochy lesů v ČR patří 46 % nestátním vlastníkům, přičemž téměř 300 tisíc vlastníků vlastní les od výměry několika arů do 50 hektarů. Tyto tzv. drobné lesní majetky zaujímají plochu 385 tisíc hektarů. Převážná část vlastníků svůj les zdědila po předcích, často však nemá potřebné znalosti, techniku a možnosti pro jeho efektivní správu. Novela lesního zákona, která má české lesnictví přiblížit evropským standardům, zatím přehlíží zásadní potřebu státní podpory sdružování malých vlastníků. V zemích jako například Rakousko a Německo se službové spolky osvědčily jako cesta k nižším nákladům a udržitelné správě lesa. Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) proto vyzývá k úpravám novely, které by umožnily chránit české lesy jako „rodinné stříbro“.

Na základě průběžných dat z monitoringu Hnutí DUHA Šelmy se vlci úspěšně rozmnožují ve většině vybraných oblastí ČR, které Hnutí DUHA Šelmy dlouhodobě sleduje. Narození vlčat bylo potvrzeno od Krušných hor přes Lužické hory, Jesenicko až po Beskydy a Javorníky. Naopak v oblasti Kokořínska a Máchova kraje se v minulém ani letošní roce reprodukci prokázat nepodařilo.

Aneb těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Máme za sebou podzimní trénink na ostrou jarní ochranu sympatických pankáčů čejek chocholatých.

V soumračném pološeru Martin Edwards sleduje z posedu stíny prastarého lesa kolem sebe a čeká. Sedí bez pohnutí a pozoruje okolí pomocí termokamery. Ani zajíci jako by nevnímali jeho přítomnost, dokud nezamíří. Výstřel pušky roztříští ticho. K zemi padá srnec; jeden z mnoha kusů vysoké zvěře, která se volně prohání v této části lesa v jihoanglickém Hampshire, napsala agentura AP.

Rybníky a štěrkovny u Tovačova patří mezi nejvýznamnější ornitologické lokality v České republice. Každoročně zde pozorovatelé ptáků objevují vzácné nebo ojediněle se vyskytující druhy.

Komplexní přístup k plánování a péči o zeleň dělá z Úval město budoucnosti - připravené na klimatické výzvy i inspirativní pro další radnice.

Narůstající četnost období sucha s extrémními teplotami vzduchu ztěžuje zajištění nových lesních kultur. Proto lesníci hledají možnosti, jak zabránit vyschnutí rostlin, a to v průběhu manipulace se sadebním materiálem i během jeho výsadby, a zároveň jak prodloužit následné období s vodou dostupnou pro stromečky.

Jedle bělokorá představuje nejvýznamnější jehličnatou dřevinu přirozené druhové skladby středoevropských lesů a zároveň druh řazený k nejvýznamnějším dřevinám melioračním a zpevňujícím. Je zároveň stromem, který vykazuje ve vhodných podmínkách nejvyšší produkční potenciál mezi domácími jehličnany, včetně modřínu a smrku.

Osmiletou samici kriticky ohroženého luňáka červeného zastřelil neznámý pachatel na Hodonínsku. Ornitology k ní dovedla vysílačka, kterou byla samice vybavená a signalizovala, že se pták nehýbe. Střelec ji usmrtil několika broky do hlavy, křídel i ocasu. Patřila mezi nejstarší a nejproduktivnější označené luňáky červené v Česku, za svůj život vyvedla 18 mláďat. Pro populaci luňáků červených je to obrovská ztráta. Kriminální policie případ šetří jako jako trestný čin neoprávněného nakládání s chráněnými druhy volně žijících živočichů. Česká společnost ornitologická (ČSO) letos eviduje již tři luňáky červené zabité pytláky či traviči, loni to bylo osm.

Vědci z Botanického ústavu AV ČR, ve spolupráci s dalšími výzkumnými institucemi, odhalili původ mimořádné druhové bohatosti luk v rumunské Transylvánii, které patří mezi nejbohatší na světě. Výzkum, publikovaný v časopise The Holocene, ukázal, že zdrojem této rozmanitosti jsou světlé lesy z doby ledové, ve kterých se mohla vyskytovat řada druhů dnešních luk.