V Českých Budějovicích objevili loni biologové kriticky ohroženého čmeláka klamavého. Letos byl jeho výskyt potvrzen na dalších budějovických lokalitách.

Jak klimatická změna promění naše města? O kolik teplejší v nich budou léta za 60 let? A jaké budou zimy? Stroj času nemáme. Přesto můžeme získat konkrétnější představu o tom, jaké bude asi panovat podnebí v roce 2080 v jednotlivých částech světa.

Ekologickou síť v České republice tvoří soustava velkých jádrových území (chráněných území, biocenter) vzájemně propojených cestami (biokoridory) či nášlapnými kameny. Je to tedy prostorově propojená síť krajinných prvků, která zajišťuje uchování nebo zlepšení stavu populací druhů a biotopů, a tím i zdraví ekosystémů a v nich probíhajících procesů, zásadně posiluje rezistenci a rezilienci krajinné struktury a udržitelnost obnovitelných přírodních zdrojů v době probíhající klimatické změny.

Česká republika nabízí mnoho krásných a zajímavých lokalit, která stojí za vidění. Pro většinu z nás nepředstavuje návštěva takových míst problém, ale jaké to je pro osoby se zrakovým či sluchovým postiženým nebo pro osoby se sníženou pohyblivostí? Na co nesmí zapomenout při plánování výletních tras? Jaké překážky je mohou čekat přímo v terénu? Je možné jim poznávání přírodních a kulturních krás usnadnit?

Dva nové druhy sinic objevili odborníci z olomoucké přírodovědecké fakulty v kaluži, která se po vydatném dešti vytvořila v jedné z ulic ve městě. Nové druhy vědci pojmenovali Laspinemapalackyanum a Laspinemaolomoucense. Učinili tak na počest Františka Palackého, k 450. výročí založení Univerzity Palackého v Olomouci a také jako připomínku města Olomouce, na jehož území nové druhy sinic objevili, informoval ČTK mluvčí Univerzity Palackého Egon Havrlant.

Poloostrov zeleně uprostřed dovolenkového ráje na ostrově Mallorca. To je přírodní rezervace Sa Punta de n'Amer mezi městy Cala Millor a Sa Coma. Biodiverzita rostlin i živočichů je tam velmi pestrá.

Byly doby, kdy železnice a majitelé lesů úzce spolupracovali na tom, aby se v okolí dráhy nemohlo nic stát. Se zánikem parních lokomotiv ale tato spolupráce zanikla – a ze zákonů vypadla i povinnost udržovat podél tratí protipožární pásy. Dnes jsou v bezprostředním okolí vzrostlé stromy, které mohou ohrozit bezpečnost dopravy. Tématu se 6. června věnoval seminář Bezpečná krajina z pohledu složek IZS ČR, správců liniových staveb a dopravy v kontextu negativních dopadů klimatické změny, který se konal v Poslanecké sněmovně.

Území Krkonošského národního parku se v tuto dobu na mnoha místech doslova modrá. Může za to lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus), známá též jako vlčí bob mnoholistý. V České republice je zařazena na seznam invazních druhů rostlin, jež mají rozsáhlé dopady na ekosystémy. Laici se tedy těší její krásou a odborníci mají těžkou hlavu, jak zdlouhavý boj nad ní vyhrát.

Hasiči se potýkají se špatnou průjezdností krajinou. Zmínila to Iva Brejzová z Generálního ředitelství Hasičského záchranné sboru. Tématu se 6. června věnoval seminář Bezpečná krajina z pohledu složek IZS ČR, správců liniových staveb a dopravy v kontextu negativních dopadů klimatické změny, který se konal v Poslanecké sněmovně.

Stromy podél cest. Na jedné straně nebezpečné pevné překážky pro cestující v autě. Na druhé straně významný krajinný prvek, který přináší i lidem na cestách řadu pozitiv. Zamezit střetům se stojícími i spadlými stromy mohou pomoci i kvalitní dostupná data přímo z terénu. Tématu se 6. června věnoval seminář Bezpečná krajina z pohledu složek IZS ČR, správců liniových staveb a dopravy v kontextu negativních dopadů klimatické změny, který se konal v Poslanecké sněmovně.