Nové znění zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, odsouhlaseného drtivou většinou Poslanecké sněmovny (poměrem 150 : 9) dne 8. prosince 2000, představuje negativní posun oproti stávajícímu stavu. Nový zákon po zásahu poslanců ODS a ČSSD výrazně omezuje možnost veřejnosti do procesu vstupovat. Dá se tak říci, že se tento zákon stal obětí opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD.

Pravda časem vyjde najevo - pod tímto názvem byl 25.11.2000 uveřejněn v Klatovském deníku článek Jaromíra Bláhy, vedoucího programu Lesy Hnutí DUHA. Autor příspěvku se zde zamýšlí nad tím, jaké okolnosti vedly ředitele Správy NP Šumava ing. Ivana Žlábka k zamítnutí oficiální žádosti p. Tomislava Vodičky o poskytnutí informací týkající se hospodaření Správy šumavského parku. Nenachází však žádnou smysluplnou příčinu, jak o tom svědčí následující řádky:

Ráda bych reagovala na článek Jana Beránka v Mladé frontě DNES z 27. listopadu 2000 "Nedohoda o klimatu", lépe řečeno k němu dodala pár zajímavých informací ohledně USA a jejich "ochoty" aktivně bojovat proti tomu, aby se naše planeta nestala brzy peklem pro všechny živé tvory.

Do článku z 27. 11. 2000 o supermarketu v Kladně - Kročehlavech se vloudilo tolik nepřesností, zavádějících informací a vyložených nepravd, že mi nezbývá než reagovat.

Haagská konference o změnách klimatu, nejdůležitější mezinárodní ekologické jednání posledních let, bezpochyby selhala na plné čáře. Zatímco evropští politici si vzájemně předhazují špatnou fyzičku (britský ministr životního prostředí Prescott o francouzské kolegyni Voyetové) a sexismus (Voynetová o Prescottovi), viníc se z krachu jednání, za který přitom mohou Američané, podívejme se na hlavní témata, ve kterých obě strany Atlantiku nenacházejí společnou řeč.

Vzpomínám si, že rozsáhlé polemiky o tom, zda provádět či neprovádět asanační zásahy proti kůrovci v Trojmezenském pralese (I. zóna č. 124), vedené na jaře letošního roku, se kromě zainteresovaných českých organizací účastnila také rakouská strana. V denním tisku se tou dobou objevilo několik zpráv, v nichž Rakušané vyjádřili svou nespokojenost s dosavadním bezzásahovým režimem ve stárnoucí horské smrčině na Trojmezné (v souvislosti s loňskou nenásilnou blokádou).

Horšící se odborné prognózy vývoje jednoho z klíčových globálních ekologických problémů sleduje světová veřejnost i politické reprezentace s velkým znepokojením. Globální změny klimatu svědčí o hluboké provázanosti vztahů mezi různými lidskými činnostmi a přírodními procesy. Jejich původ můžeme hledat ve využívání neefektivních technologií stejně jako v nadměrné spotřebě. V českých, moravských a slezských zemích se - i přes ohromnou propagandu - plýtvavé přímotopy nebo klimatizace zatím příliš neuchytily, náš příspěvek k prokazatelně ničivým dopadům klimatických změn jde tedy spíše na vrub zastaralým technologiím a výrobním postupům. Dokazuje to i více než dvojnásobná energetická náročnost v přepočtu na paritu kupní síly ve srovnání se státy Evropské unie.

Delegáti konference o globálních změnách klimatu, označované za nejvýznamnější mezinárodní ekologické jednání posledních let, se pomalu sjíždějí v nizozemském Haagu. Během necelých dvou týdnů vynesou verdikt nad osudem Kjótského protokolu, smlouvy z roku 1997, ve které se průmyslové země zavázaly ke snížení emisí oxidu uhličitého a dalších tzv. skleníkových plynů. Rozhodnou totiž, zda dohoda skutečně omezí znečištění, nebo zda se promění v pouhý cár papíru. Hlavním tématem haagské konference budou konkrétní mechanismy, kterými signatářské státy kjótské závazky splní.

Nebývale silná vlna národní soudržnosti, loajality k establishmentu a k české policii a zároveň také nebývalá vlna xenofobie a volání po přísnější vládě pevné (Grossovy?) ruky se zvedla v minulých týdnech po protiglobalizačních demonstracích v úterý 26. září. Kdo si dovolil pochybovat o hrdinství a bezchybnosti hochů od policie, stal se bezmála zrádcem a "přisluhovačem komunistů" (zvlášť kouzelné a vynalézavé v tomto ohledu byly příspěvky čtenářů Neviditelného Psa či diskusního fóra na stránkách INPEG). Není pochyb o tom, že intenzita úterních pouličních demonstrací, zejména "bitvy pod Vyšehradem", překvapila mnohé, ne-li většinu, z nás. To, co se kolem onoho úterního poledne v Lumírově, Krokově či Slavojově ulici dělo, Praha asi opravdu dosud nezažila. Bylo to něco, co jsme takřka všichni dosud znali jen z televizních zpráv.

Na vrcholu Trojmezné při hranicích s Rakouskem v nadmořské výšce nad 1300 m.n.m., v jediné dosud relativně zachovalé pralesní části Šumavy se stromy přes 200 let starými a spoustou chráněných rostlin a živočichů, nechala Správa Národního parku Šumava během letošního léta, k poslednímu srpnovému dnu prázdnin, pokácet téměř 370 m3 "dřevní hmoty". Tuto informaci poskytlo na vyžádání dle zákona 123/1998 Sb. ministerstvo životního prostředí.