Jíst se má v klidu. Ale co si při tom mám myslet o šílených kravách mi nikdo neporadí. Tak třeba takhle. Krávy se v celé Evropě stejně vyšetří, ty nemocné se utratí, spálí, u nás BSE (bovinní spongiformní encefalopatie, nemoc šílených krav) prostě není a naše zpracování naší masokostní moučky při 133 stupňů C je přece zcela bezpečné - říkali to i v televizi! A na dovoz masa i oné podezřelé "západní" moučky nebyly valuty. Ale protože jsem chytrý, znáte naše zemědělce, pro jistotu vynechám hovězí vůbec (stejně mám raději vepřové a kuře) ... a raději už o tom nebudu vůbec nic číst. A nechci ani už nic slyšet. Jsem v klidu, jsem za vodou!

V srpnu 1997, několik měsíců před Kjótskou konferencí o klimatických změnách, pomohla Globální klimatická koalice (GCC) zahájit masivní reklamní kampaň, zacílenou na zabránění podpory USA jakékoliv rozumné dohodě o snižování emisí oxidu uhličitého. Tato skupina, mezi jejíž členy patří několik nejmocnějších společností a obchodních asociací na světě zabývajících se fosilními palivy, zaměřila své úsilí na sérii televizních reklam, snažících se poplést a vystrašit Američany.

"Pokud odhodíš odpadky do odpadkového koše a ne na zem, bereš práci metařům". Tak takto chytře mi bylo vysvětleno (rodilým Londýňanem), proč se odpadky odhazují právě tam, kam zrovna chcete. A tak jsem pochopila, proč Londýn působí dojmem tak špinavého města.

Žijeme v době, kdy jedinou jistotou je jistota neustálých obrovských změn. Jednou z takových obrovských změn jsou změny v používané obalové technice. Každá zásadní změna však vyvolává tři různé postoje - jedni ji vítají, druhým je lhostejná, třetí jsou zásadně proti z obavy nepoznaného.

S koncem roku 2000 skončil i takřka dvouletý výzkum sledující míru připravenosti České republiky na přejímání evropských standardů v oblasti ochrany životního prostředí (ŽP). Tento výzkum realizovala na základě zadání DG Environment Evropské komise společnost Gabal, Analysis & Consulting ve spolupráci s Centrem pro otázky životního prostředí UK

... aneb masivní těžba a devastační zásahy v šumavských lesích jsou nejspíš plně zlegalizovány!

Bohužel běžnou, avšak nepřípustnou každodenní praxí je spalování domovního odpadu v kamnech a domácích kotlích. Nejde o nový jev, ale pravděpodobně v souvislosti se zvýšením cen zdrojů energie došlo k jeho rozšíření.

Dosti mě překvapilo, jak značně neurčitý je ve skutečnosti vztah veřejnoprávní televize a státu. Takový stav by se mohl velice osudově odrazit v přesnosti informování obyvatelstva o důležitých rozhodnutích státních orgánů při vnějším ohrožení státu, popřípadě při průmyslových haváriích nebo živelných katastrofách. Velice důležitou a citlivou záležitostí je varování obyvatelstva při poruchách v jaderných elektrárnách, jejichž dopad by se mohl projevit třeba i v okolních státech. Samozřejmě televize představuje jen část společenských informačních systémů. Patří však k těm nejvýznamnějším a nejnázornějším metodám sdělování informací obyvatelstvu.

Nízká "ekogramotnost" široké veřejnosti, okrajovost problematiky životního prostředí v agendě rozhodujících politických subjektů a vnímání environmentálních ohledů jako ohrožení ekonomického rozvoje, to jsou některé ze závěrů Analýzy připravenosti ČR na implementaci (tj. reálné uplatnění) norem EU v oblasti ochrany životního prostředí. Pro Evropskou komisi tento projekt zpracovaly Centrum pro životní prostředí Univerzity Karlovy a firma Gabal, Analysis and Consulting v období od října 1999 do prosince 2000.

Ekologické organizace i ta část lidu v české kotlině a moravských úvalech, která má srdce nakloněné přírodě, mají často potíže se svou vlastní aktivností. Člověk vidí kolem sebe plno neřádu, a to nejen v potoce nebo škarpě silnice. Okolnostem se dosud nepodařilo zbavit ho přirozeného puzení problémy řešit a tak neví, kam dřív skočit. Nemůžu ale přece dělat všechno! To by se z toho jeden člověk, ba i středně velká organizace museli zbláznit. Co si mám vybrat? Je problém přejížděných žab menší než problém uprchlíků z Afganistánu, jak říká s oblibou Sváťa Karásek?