Chodci na ulicích Londýna i cestující na nádraží a v metru budou po mnoha letech konečně moci opět vyhodit přečtené noviny nebo zbytky od svačiny do odpadkového koše. Londýnská radnice jim nabídne koše, které nejen počítají s odděleným sběrem papíru, plastů a kovu, ale také vydrží případný výbuch bomby, píše deník Times Online.

Jedničky na světovém trhu s balenými nápoji se pokoušejí odradit spotřebitele v bohatých zemích od pití vody z plastových lahví a vrátit je k pitné vodě z vodovodu. Důvodem jejich snahy jsou prý ohledy na životní prostředí a zdravotní důvody. Mezitím ale firmy expandují na trhy v rozvíjejících se zemích, píše agentura Reuters.

Jordánští farmáři se obávají o osud historických olivovníků z římských dob, které jsou považovány za národní poklad. Podle Faleha Smadiho z města Anjara jsou římské olivovníky velmi cenné, protože poskytují ten nejlepší olej a současně jsou mimořádně odolné vůči škůdcům a nemocem. Někteří lidé to však nevědí a kácejí je, nebo jim neposkytují náležitou péči.

V televizní reklamě se za jedoucím autem hrne zelený koberec trávy a květin a podmanivý hlas slibuje, že v budoucnu nebudou vozidla na Zemi zanechávat žádné stopy. Automobilka tak láká zákazníky na ekologické kvality svého modelu, který slibuje nízké emise a tím také nižší příspěvek ke klimatickým změnám. Pokud se mluví o neekologičnosti automobilové dopravy, téměř vždy se týká provozu aut a emisí skleníkových plynů, které vznikají při spalování nafty nebo benzínu během jízdy. Další spotřeba energie a tím i produkce skleníkových plynů je ale navázaná na výrobu auta, těžbu surovin, zpracování ropy nebo likvidaci nepojízdného vraku. Při čem vzniká víc škodlivin?

„Zajímalo by mne, zda-li jsou speciální normy na jakost biopotravin. Vím (i když nechápu), že biovýrobky nesmějí obsahovat GMO. Ale co se týká syntetických/přírodních pesticidů, mykotoxinů a dusičnanů, měl jsem za to, že pro biovýrobky platí stejné normy jako pro jiné potraviny. Jak je to doopravdy?“ napsal nám dotaz čtenář Tomáš Moravec. O odpověď jsme požádali Alexandru Kvasničkovou z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Z její odpovědi a doporučených odkazů jsme pak sestavili následující text.

Odevzdání mobilního telefonu k recyklaci znamená, že se na skládky nedostane řada nebezpečných chemických látek, které škodí životnímu prostředí. Vedle toho ale důsledná recyklace telefonů může pomoci i světově ohroženým gorilám nížinným, napsal deník Cape Argus.

V době, kdy účty za paliva rostou velice rychle, vypadá objev rozsáhlých zásob horké vody zcela zdarma příliš dobře na to, aby to byla pravda. Ale přesto je právě horká voda tím, co ohřívá domy, kanceláře a obchody v nizozemském Heerlenu, píše deník The Times.

Do roku 2050 by mohla vyhynout více než polovina všech obojživelníků v Evropě, píše britský Independent. Důvodem jsou změny přirozeného prostředí, infekční choroby a následky klimatických změn.

Majitelé domů nebo bytů ve Velké Británii, kteří chtějí ušetřit za topení, si teď můžou v rámci běžného nákupu pořídit levné zateplení. Jako běžnou nabídku ve svých obchodech začal izolační služby prodávat řetězec Tesco, píše deník The Guardian.

Kolektivní systém Asekol, který organizuje zpětný odběr vysloužilé elektroniky a elektrických spotřebičů, představil svůj E-domek. Uzamykatelný přístřešek by měl pomoci sběrným dvorům ochránit odložené spotřebiče před nepříznivým počasím i nenechavýma rukama.