Největší podíl na zhoršování ovzduší v zimních měsících mají v Jihomoravském kraji domácnosti s kotli na tuhá paliva. Při měření na 60 místech na jihu Moravy to zjistilo Centrum dopravního výzkumu (CDV). Pouhá výměna starých typů kotlů za novější ale situaci nezlepší, řekl ČTK ředitel Divize udržitelné dopravy a dopravních staveb CDV Roman Ličbinský.

Brněnská Mendelova univerzita začíná ve svém zemědělském podniku v Žabčicích na Brněnsku využívat senzor odhalující při sečení mláďata v porostu. Systém doplňuje drony pro mapování terénu a cvičeného psa, jenž také dokáže mláďata najít. Kombinací těchto metod chce podnik ztráty na divoké zvěři při senosečích úplně eliminovat, uvedla mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová. Speciální senzor již na Brněnsku využívá například podnik Bonagro. Díky němu se daří zachránit desítky zvířat, řekl ČTK předseda představenstva Roman Zvěřina.

Přizpůsobit města vedrům pomocí adaptačních opatření, jako je vysázení stromů a rostlin, je nutné udělat co nejdříve. Vlny veder, které jsou nejčastěji definovány několika dny s tropickými teplotami za sebou, jsou kvůli klimatické změně stále četnější, uvedli odborníci z různých oborů na pražské debatě pořádané Institutem pro evropskou politiku Europeum. Představili možná opatření, která už například existují v zahraničí, a která by se dala uplatnit v Praze. Poukázali také na projekty, které v Praze už fungují.

Spolek Děti Země vyhlásil 29. ročník ankety o antiekologický výrok Zelená perla. Návrhy mohou lidé posílat do 13. června, vítěze spolek oznámí 28. června. Cenu za loňský rok dostal tehdejší primátor Českých Budějovic a současný městský a krajský zastupitel Jiří Svoboda (ANO), který v týdeníku Respekt uvedl, že jsou řeky ve městě nákladnou dopravní překážou a že by plocha lépe posloužila jako parkoviště.

V Česku začíná toto pondělí, 3. června, první ročník celostátního sčítání denních motýlů za účasti veřejnosti. Cílem akce nazvané Motýlí půlhodinka je zlepšit ochranu motýlů, kteří z přírody rychle mizí. Data získaná ze sčítání budou sloužit vědcům, řekla ČTK hlavní koordinátorka akce Martina Skohoutilová z Mezinárodní ochranářské skupiny JARO. Akci zastřešuje skupina JARO, která na projektu spolupracuje s Českou společností entomologickou, Společností pro ochranu motýlů a Entomologickým ústavem Biologického centra Akademie věd ČR.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) opět zpřístupnila turistické cesty, které na jarní období pravidelně uzavírá kvůli ochraně tetřívka obecného při toku a hnízdění. Národní park o tom informoval na webu. Otevření se netýká zimní cesty mezi Luční boudou a Malým Šišákem přes Stříbrný hřbet, protože jde o cestu zimní. Opatření platilo od 15. března, dočasně bylo uzavřeno 11 turistických cest. Jejich seznam je webu.

Počasí posledních deseti dnů bylo příznivé pro růst hub, řekla ČTK mykoložka Markéta Vlčková. Houby podle České mykologické společnosti rostou aktuálně například na Dobříšsku, Karlovarsku nebo Rokycansku, i když jen v určitých lokalitách. Poměrně optimistický je podle Vlčkové i výhled na další týden až dva. Pravděpodobnost růstu hub si mohou lidé nově ověřit na mapě zveřejněné Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vlčková dodala, že mykologové pozorují v souvislosti s klimatickou změnou častější výskyt některých druhů hub ze Středomoří, které v ČR dříve nerostly.

Masožravé rostliny už dávno nejsou jen chloubou sbírek zkušených pěstitelů, ale stále častěji zdobí i tuzemské domácnosti. Poptávka po masožravkách výrazně roste hlavně mezi mladými. Masožravé rostliny odvděčí amatérské pěstitele nejen svých nevšedním vzhledem, ale pomůžou jim doma i v boji s obtížnými octomilkami, moly, mouchami či vosami. ČTK to řekla pěstitelka masožravých rostlin Markéta Aubrechtová, která spolu s olomouckým Výstavištěm Flora připravila výstavu Živé pasti.

Evropská unie definitivně schválila takzvané právo spotřebitele na opravu zakoupených výrobků. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Informovala o tom Rada EU.

O podporu z programu Oprav dům po babičce budou moci od června žádat také lidé, kteří vlastní jinou nemovitost k bydlení. Stále ale platí, že budou muset žadatelé opravený objekt využívat k bydlení po dobu deseti let od dokončení projektu. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Měl by se tím podle něj rozšířit okruh zájemců. Nemožnost žádat o podporu z programu kvůli vlastnění jiné nemovitosti byla podle ministerstva životního prostředí překážkou například pro lidi, kteří získali nemovitost v dědickém řízení nebo kteří bydlí v nevyhovujícím bytě.