Vážení, nevím sice proč mě pan Mgr. Činčera považuje za potrefenou husu, ale pevně si stojím za tím, co už bylo napsáno. O zmiňovaných případech samozřejmě vím, ale to neznamená, že má někdo právo házet špínu na všechny sokolníky jako takové. Co vedlo ty zmíněné k tomu činu sice dost dobře nechápu stejně jako ostatní, neboť takto získaní ptáci neměli budoucnost pro sokolnictví u nás ani v zahraničí.

Nemýlím-li se, tak předloni chytila slovenská policie dva členy českého sokolnického svazu s mláďaty a vejci v batohu (přesné datum i jména si najdete ve starých zprávách ČTK). A jeden byl navíc činitel tohoto svazu.

Vážení, dovolím si dost nesouhlasit s panem Davidem Poláčkem v tom, že velcí sokoli a orli jsou od nás a ze Slovenska vykrádáni pro sokolnické účely v zahraničí a v Arábii. Co se týče orlů, tak ty v Arábii nikdo necvičí a v ostatních západních zemích (včetně ČR) je možná krevní zkouška určující paternitu obou rodičů, takže v případě nějakých pochybností si může kdokoliv (i autor) o tuto požádat.

Se vstupem do EU se chystají velké věci. Například ochrana vod. K tomu mám určité výhrady. Chránit ano, ale proč tolik? Jestliže vidím povodí toků a pořádek, který zde mnohdy panuje, kladu si otázku, proč tak chceme až absurdně chránit jakost povrchových a podzemních vod.

Od počátku devadesátých let vyrážejí každé jaro desítky nadšených dobrovolníků hlídat hnízda vzácných dravců. Díky jejich nezištné pomoci vylétlo z hnízd už více než osmdesát orlů, sokolů a rarohů. Organizaci Akce FALCO (Falco znamená latinsky sokol) zajišťuje Klub ochrany dravců a sov při sdružení Děti Země.

Ekologická organizace Svoboda zvířat, zabývající se ochranou zvířat, se připojila ke kampani organizace Viva!, týkající se transportů živých koní z východní Evropy, především Polska, na jatka hlavně do Itálie, ale i do Francie a Belgie. Transporty zahrnují cestu po silnici a moři, mohou trvat až 95 hodin a zahrnují trasu dlouhou 1500 - 2500 km. Celkový počet zvířat vyvezených na jatka je téměř 30 000 ročně.

Stejně jako v mnoha městech ČR, tak i kroměřížská radnice se po mnohaletých úvahách a jistě pod vlivem úspěchu v Praze rozhodla přidat k programu záchrany a obnovení populace sokola stěhovavého v naší přírodě a zároveň částečně vyřešit i problém přemnožení a nemocnosti městských holubů působících statisícové škody na památkách zapsaných v „Seznamu chráněných památek UNESCO“. Jelikož tuto vysoce záslužnou činnost umí a provádějí pouze sokolníci, oslovil zástupce radnice pana ing. Jaroslava Bártu, aby dal tu správnou radu.

Spotřeba elektrické energie na veřejné osvětlení neustále roste. Zatímco populace v naší zemi stagnuje, spotřeba elektrické energie na veřejné osvětlení rapidně stoupá. Se stoupajícími cenami za energii se příliš nemění přístup zastupitelstev měst a obcí, které hospodaří s osvětlením ulic a objektů.

Naše vláda, neomylně dodržující způsoby přirovnávané k nejmenovaným hlodavcům, se bude nyní tvářit, že vždy maximálně podporovala operaci "Irácká svoboda", aby také získala něco z oněch 75 miliard. Může se přeci krásně vymlouvat na to, že krátkodobě musela ustoupit tlaku veřejného mínění, aby se mohla plně věnovat bezpečnostním opatřením – například obraně proti iráckým teroristkám, které si dovolily cestovat do ČR s nemocnými dětmi. Inu mohlo by to být ze strany českých i mnoha dalších představitelů svým způsobem čestné "přiznání omylu", kdyby všichni ti, kdo "prohlédli", dokázali vysvětlit několik věcí. Několik důvodů, proč mnoho lidí dosud nepochopilo.

Po loňské povodni by se v Praze měly nejen stavět ochranné hráze, zdi a základy pro mobilní zábrany k ochranně hodnotné zástavby. Současně by se mělo co nejvíce uvolnit, pročistit a zprůtočnit záplavové území v nivě, aby případná další povodeň měla k dispozici co největší průtočný profil a co nejméně se vzdouvala do výšky. Mimo jiné by měly být napraveny chyby staré regulace Vltavy, prováděné před sto lety, při níž byla například nevhodně rušena a zasypávána postranní říční ramena.