V programu Nová zelená úsporám bude možné od září žádat o až 150tisícovou dotaci na fotovoltaické systémy s výkonem vyšším než 4000 kWh/rok. Další novinkou bude možnost žádat o rozšíření solárního systému, na nějž již byla použita dotace, změna ale bude muset zvýšit zisk energie minimálně o pětinu. Dnes to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Lidé také budou moci využít peníze z programu v kombinaci s tzv. kotlíkovými dotacemi.

Studánky jako volně přístupný zdroj vody mají na českém území mnohasetletou historii a tradici. Ještě ve druhé polovině minulého století se jejich počet na našem území odhadoval až na deset tisíc. V současnosti jich uvádějí statistiky Národního registru pramenů a studánek (NRPS), který mapuje veřejnosti přístupné zdroje vody, včetně studánek, už jen méně než pět tisíc. Vedle změn klimatu jde podle odborníků také o negativní důsledek civilizačních trendů jako například migrace lidí z příhraničí do měst nebo rozvoj vodovodních sítí. Informuje o tom Český svaz ochránců přírody, který ve spolupráci se společností Toma včera spustil projekt Živé studánky. Veřejnost může hlasováním vybrat studánku, o jejichž opravu se ochránci a firma postarají.

Pokud jste žili v představě, že se z PET láhví od různých nápojů díky recyklaci plastů znovu stanou nápojové obaly, mýlili jste se. Jak ukazují závěry zprávy organizace Greenpeace, pochází vlastně jen nepatrná část plastových lahví z recyklovaných plastů. Výroba lahví z nerecyklovaných surovin je totiž vyjde levněji. O tématu informuje server CNBC.

Město Jihlava chce svým občanům usnadnit nevytváření odpadů. Začala proto prodávat bavlněné nákupní tašky, které nejen pro občany Jihlavy mohou být náhradou plastových nákupních tašek. "Navíc pobaví dvěma druhy vtipných potisků s ježky ze znaku města a s jelenem," říká Jiří Tulis, tiskový mluvčí města Jihlavy.

Dřív byla tráva zelenější, voda mokřejší a rajčata chutnala mnohem lépe. Že to zní jako stížnosti nespokojeného důchodce? Minimálně u rajčat to platí. Potvrzuje to i studie, uveřejněná v prestižním žurnálu Science. Vztažena je sice primárně k čínskému a americkému trhu, ale její poselství je jasným signálem i pro Evropu.

Energetické štítky jsou jednoduchým nástrojem pro zvýšení účinnosti spotřebičů a zároveň pro zvýšení celkové energetické efektivity. Starší štítky jsou na trhu již od 90. let 20. století, současné energetické štítky známe od roku 2010 a po roce 2020 nás ve štítkování čeká další změna.

Chcete ve svém domě využívat dešťovou nebo přečištěnou šedou vodu? Nemáte v době sucha čím zalévat a splachovat? Chcete ušetřit? Pak můžete využít dnes vyhlášený dotační program Dešťovka, ve kterém je k dispozici 100 milion korun. Příjem žádostí začne 29. května v 10:00. Dotace je určena vlastníkům a stavebníkům rodinných a bytových domů. Informuje o tom ministerstvo životního prostředí.

Pro většinu žen to není zrovna nejpříjemnější čas. Pro výrobce dámských hygienických potřeb je období, kdy „ženy mají své dny“, skvělá obchodní příležitost. Obrázky, barevné obaly, vůně a čím dál tím více super savých a navenek stále suchých gelů, absorbentů a bůhví čeho ještě. Přesné složení výrobce uvádět nemusí, ale je velmi podobné dětským plenám. A kromě žen, které tyto pomůcky bez zamyšlení používají, existuje i stále početnější skupina žen, které jsou ochotné používat (a také propagovat) i jiné varianty dámských hygienických potřeb. Výrazně ekologičtějších a pro některé dokonce pohodlnějších. Řeč je o látkových vložkách, menstruačním kalíšku nebo mořské houbičce.

Dne 22. dubna 2017 se na celém světě oslaví Den Země, svátek modré planety. Poprvé se oslavy Dne Země uskutečnily v roce 1970 v USA. Dnes slaví Den Země miliony lidí ve 175 státech světa. Po celém světě se konají jarmarky, festivaly, pochody, soutěže, koncerty, úklidové práce a jiné aktivity na tisících místech. Den Země se stal největší veřejností organizovanou aktivitou v historii planety. Od roku 1990 je jako světový svátek životního prostředí slaven i v České republice.

Děti v jihlavské mateřské škole Zvoněnka v Dvořákově ulici se starají o „stádečko“ žížal. Školka využívá tzv. vermikompostér. Pod dohledem učitelek se zde děti učí likvidovat patřičné druhy opadu kompostováním, při kterém se využívá schopnosti žížal přeměňovat rostlinné zbytky na velmi kvalitní organické hnojivo. Školka od žížal získává kvalitní humus, který využívá při péči o květiny. Informuje o tom Radek Tulis z magistrátu města Jihlavy.