Zprávy / Ekopolitika
V České republice je zpoplatněné čerpání vody z podzemních zásob. A to několik desítek let. Zákon o vodách z roku 1973 umožnil poplatky vybírat, cenu vody pak stanovila vyhláška v roce 1979. Za kubík vyčerpané vody se platily dvě koruny československé. Po řadě společenských a legislativních změn se za vodu z podzemí platí stále. Podle zákona z roku 2004 se za kubík pitné vody platí – dvě koruny české. 
V úterý proběhla v Informačním středisku Budy Křivoklát prezentace Ministerstva životního prostředí (MŽP) na téma „Křivoklátsko si národní park zaslouží“. Probírala se pro a proti zřízení národního parku na tomto území. Zúčastnilo se přibližně patnáct starostů sousedních obcí, náměstek ministra životního prostředí František Pelc, ředitel odboru péče o národní parky Vladimír Dolejský a ředitel Národního parku České Švýcarsko Pavel Benda.
Nové podmínky programu Zelená úsporám vycházejí vstříc menším projektům s nižšími investicemi. Nyní si bude moci zažádat veřejnost o dotaci na pouze jedno zateplovací opatření, jako je pouze výměna oken, zateplení střechy, zateplení podlahy apod. Oznámil to na dnešní tiskové konferenci ministr životního prostředí Ladislav Miko.
Aktivistická síť Greenpeace tvrdí, že se ropný průmysl může dostat do nepříjemností kvůli poklesu cen, technologickému pokroku a politice zabývající se změnami klimatu, napsal The Guardian.
23.7.2009 11:30 | KOZÁKOV (Český ráj)/PRAHA
( Ekolist.cz) Spor o vedení rychlostní silnice R35 v úseku mezi Jičínem a Libercem se táhne už víc než pět let. Po průtazích a pod tlakem občanů zveřejnil letos na jaře Liberecký kraj tzv. studii proveditelnosti, v níž jsou hodnoceny tři varianty této silnice. Nejlevnější a zároveň nejšetrnější k životnímu prostředí je podle studie výstavba jižní trasy, jež by obcházela Český ráj z jihu. Tzv. severní trasa, jež by oddělovala dvě části CHKO Český ráj a taky by měla vyšší vliv na zdraví obyvatel, je zase výhodnější z dopravního hlediska. Uvažuje se i o tzv. superseverní variantě obcházející Český ráj ze severu, náklady na její výstavbu jsou ale oproti zbylým dvěma variantám mnohem vyšší. Která z tras se bude stavět, zatím není oficiálně rozhodnuto. Nic na tom nemění ani v pondělí schválená Politka územního rozvoje ČR.
Česká krajina je poničená a proto jsou povodně tolik ničivé, svým rozsahem i svým dopadem na obyvatele a majetek. Jedním z důvodů je i špatné hospodaření s půdou, nejen s lesy, ale ve velké míře i se zemědělskou půdou. Zemědělství totiž stále sází na průmyslový provoz, kde mají přednost velké lány před rozdělenou krajinou. Tvrdí to společné memorandum nevládních organizací, které chce upozornit politiky na problémy se správou krajiny.
Vláda otevřela cestu pro další výstavbu strategických staveb typu dálnic nebo elektráren. Schválila totiž dokument ministerstva pro místní rozvoj (MMR) s názvem Politika územního rozvoje 2008, který vymezuje podmínky pro jejich vznik. Na tiskové konferenci o tom informoval Rostislav Vondruška, ministr pro místní rozvoj.
Devíti ugandským městům pomohou nové provozy pro recyklaci odpadu, píše server Allafrica.com. V rámci projektu budou města z odpadu vyrábět organická hnojiva a dřevěné uhlí určené k prodeji.
Dopravní federace pořádá soutěž - To je on – kamion. Podle organizátorů má soutěž upozornit na neutěšený stav na českých silnicích a přispět tak k aktivitám požadujícím zásadní vylepšení mýtného systému a zlepšení kvality života v obcích. Silniční nákladní doprava zřejmě v příštích 10 letech vzroste až o 40 %, uvádí Dopravní federace.
"Hodně rozšířeným nedorozuměním je představa, že Spojené státy jsou nekonečně rozlehlá země, a tím pádem je jednoduché mít tam divočinu. Jenomže ve Spojených státech jsou místa, kde je divočina chráněna ve velmi hustě obydlených oblastech - třeba ve státě New York. I na místech, kde byla divoká příroda kdysi poškozena a musí se teď zotavovat – jako je třeba stát Vermont, který byl kdysi celý odlesněn –, jsou dnes chráněné divoké lesy. Když se podíváte na mapu fragmentace světa, tak krajina na východě Spojených států vypadá podobně rozdrobeně jako mnoho oblastí v Evropě," říká v rozhovoru kanadský obhájce divočiny Harvey Locke a dodává: "Podle mě není žádný důvod, proč byste nemohli mít divočinu i tady v Evropě."
Britským zemědělcům hrozilo, že přijdou o státní dotace, když nebudou na své půdě udržovat místa vhodná pro rozmnožování drobných živočichů a ptáků. Ministr životního prostředí ale překvapivě rozhodl, že to jak velké území bude vyhrazeno zvířatům si rozhodnou sami zemědělci, píše deník The Times.
Prezident Václav Klaus dnes vrátil poslanecké sněmovně k novému hlasování zákon o podpoře hospodářského růstu a sociální stability. Prezidentovi se nelíbí zejména návrh na zavedení šrotovného. Podle něj jde o diskriminační opatření, které nahrává automobilovému průmyslu na úkor jiných sektorů hospodářství. Navíc by čeští daňoví poplatníci mohli svými penězi pomoci zahraničním automobilkám, říká ve zdůvodnění prezident Klaus.
Podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) má zájem o informace týkající se životního prostředí v České republice 68 % dotázaných. 31 % lidí uvedlo, že se o tyto informace nezajímá.
To, co jíme, je důležité nejen pro naše zdraví, ale i pro zdraví planety, tvrdí švédský meteorolog Pär Holmgren. Z lahůdky na talíři se kvůli průmyslovému zemědělství a dovozu surovin přes půl zeměkoule stává zdroj emisí srovnatelný s průmyslem nebo automobilismem. „Do budoucna se více bojím toho, že si Číňané oblíbí hamburgry, než že si každý z nich koupí automobil,“ říká Holmgren, spoluautor knihy Jídlo a klima.
Švédsko se dneškem stává předsednickou zemí Evropské unie. Jeho ekologické cíle minulý týden představil na zasedání v Lucemburku ministr pro životní prostředí Andreas Carlgren. Evropa prý potřebuje ambiciózní závazek o omezování skleníkových plynů, se kterým půjde vyjednávat do Kodaně. O desítky procent by měly snížit svůj příspěvek ke klimatickým změnám nejen bohaté země, ale i ty rozvojové, prohlásil Carlgren.
Velká i menší města se znatelně rozšiřují do krajiny, na jejich okrajích vznikají sídliště rodinných a bytových domů, četné logistické, nákupní i průmyslové zóny. Čím je tento jev způsoben? Jsou změny pozitivní nebo negativní? Je to dlouhodobě udržitelné? Na tyto otázky se snažila v druhé půli května najít odpovědi konference „ Rozrůstání měst – řešení nebo problém?“, kterou uspořádala společnost pro demokracii a kulturu Agora Central Europe.
„Myslím, že snad nebude neskromné, když řekneme, že v oblasti životního prostředí bylo České předsednictví EU velice úspěšné.“ Takto sebe a své kolegy pochválil český ministr životního prostředí a zároveň předseda Rady EU Ladislav Miko na tiskové konferenci po zasedání Rady EU ve čtvrtek 25. června. Politici se obecně rádi vychloubají a naopak neradi přiznávají chyby, Mikovu hodnocení ovšem dávají za pravdu i jeho zahraniční kolegové. Naopak ekologičtí aktivisté z Greenpeace vidí české předsednictví jako mizerné.
Rada ministrů životního prostředí EU ve čtvrtek 25. června naposledy zasedala pod vedením České republiky. Zatímco v případě směrnice o průmyslových emisích České předsednictví EU splnilo jedno ze svých předsevzetí a dovedlo země EU k dohodě, jednání o směrnici o půdě zůstavají otevřená. Země jako Rakousko nebo Velká Británie trvají na svem názoru, že směrnice na úrovni EU je v této oblasti zbytečná. Ministři jednali i o nesplněném závazku EU zastavit do roku 2010 ubývání evropské přírodní rozmanitosti, o adaptacích na klimatické změny nebo o invazních druzích.
Od začátku léta budou moci lidé žádat o dotaci z programu Zelená úsporám přes pět vybraných bank. Žadatelům by se tak měla zkrátit cesta, jak získat peníze od státu. Zároveň mohou využít půjčky od bank, které jsou o něco vhodnější oproti běžným půjčkám. Navíc se na své žádosti mohou podívat na stovkách míst, vedle bank, hypotéčních ústavů a sítě stavebních spořitelen také na některých pobočkách pošt. Stát si slibuje, že se do programu zapojí podstatně více lidí. Od začátku dubna podalo žádost o dotace jen pětatřicet projektů.
Poslanecká sněmovna ve středu odhlasovala, že elektrárenské společnosti, především státem ovládaný ČEZ, nebudou muset po roce 2013 nakupovat část povolenek na vypouštění emisí skleníkových plynů. Podle odhadů budoucích cen povolenek tak připravili stát o téměř 70 miliard Kč budoucích příjmů – pokud by totiž firmy musely povolenky nakupovat, plynuly by příjmy z jejich prodeje České republice. Návrh prosadili společnými silami především poslanci ODS a ČSSD, k nimž se přidalo i několik komunistů a lidovců. Proti hlasovali především zelení a ostře ho kritizoval i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Emise skleníkových plynů v zemích Evropské unie zřejmě klesají. Podle nové zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) se celkový příspěvek evropské sedmadvacítky ke klimatickým změnám snížil o 9,3 % od roku 1990. Emise klesají v posledních letech téměř ve všech zemích. Jednou z výjimek je Česká republika, kde emise začaly růst. Problém je ale v tom, že poslední data pocházejí z roku 2007.
Japonsko oznámilo, že do roku 2020 sníží své emise o 15 %. Podle některých ochránců životního prostředí je to ale závazek zcela nedostačující, znamená totiž pokles o osm procent oproti roku 1990. Vůči stejnému roku chce ale např. Evropská unie snížit svoje emise o 20 %, píše internetové zpravodajství BBC.
Hygienickým normám vyhověla v minulém roce většina koupališť v Evropské unii. Přibližně 96 procent oblastí v pobřežních vodách a 92 procent koupališť na řekách a jezerech splňovalo normy. Informuje o tom výroční zpráva Evropské komise a Evropské agentura pro životní prostředí (EEA) týkající se vod určených ke koupání. Miliony občanů, kteří každé léto navštěvují evropské pláže, si ve zprávě mohou najít užitečné informace ohledně kvality vod.
„Divoká příroda je součást našeho společného bohatství, naší identity. Měli bychom být na její poslední zbytky pyšní,“ prohlásil ministr životního prostředí Ladislav Miko na dvoudenní konferenci o divočině a rozsáhlých přírodních oblastech, která se v Praze konala na konci května. Výsledkem jednání přibližně dvou set odborníků, úředníků, zástupců nevládních organizací, ale i obchodníků nebo majitelů pozemků bylo doporučení Evropské unii, aby se o evropskou divočinu lépe starala – například tím, že nebude chránit jen konkrétní biologické druhy nebo konkrétní přírodní stanoviště, ale taky přírodní procesy, jež v nich probíhají.
Nová zpráva upozorňuje na nekontrolované vlny násilného, ekologicky škodlivého a nezákonného rybolovu, a to po celém světě. Některé závažnější trestné činy jsou napojeny na evropský trh, uvádí deník The Guardian.
Během tříletého šetření bylo zjištěno, že pirátský rybolov je naprosto neovladatelný, navíc připravuje některé světově nejvíce zranitelné komunity o potraviny a vede k ekologické katastrofě.
|
11. dubna 2026 (sobota) 08:45 - 16:00
Den učitelů
(Exkurze a vycházky, Přednášky a diskuse, Praha 7 )
|
