Mykologové z Botanického ústavu Akademie věd ČR a spolupracujících institucí popsali pozoruhodný případ, který dokládá, že i dobře spravované veřejné sbírky mikroorganismů mohou ukrývat systematické omyly. Studie, publikovaná v prestižním mezinárodním časopise IMA Fungus, odhalila, že sedm kmenů uložených v mezinárodní sbírce pod stejným druhovým názvem představuje ve skutečnosti sedm geneticky i morfologicky odlišných druhů hub, náležejících do čtyř různých řádů a tří tříd v rámci oddělení Ascomycota.

V posledních letech se stalo tradicí, že Správa KRNAP po celý rok připomíná nějakou zajímavou událost nebo osobnost. Odstartovalo to 60. výročí založení KRNAP, pak to byl hrabě Harrach a jeho první přírodní rezervace v Krkonoších – Strmá stráň, následoval botanik František Schustler, otec myšlenky zřízení Krkonošsko-jizerského národního parku a v letošním roce si budeme připomínat Theodora Lokvence, lesníka, znalce krkonošské historie a autora dnes již legendární knihy Toulky krkonošskou minulostí.

Česká příroda a krajina si v nastávajícím roce 2026 připomíná několik výročí. Jsou to sedmdesátiny chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras, padesátiny CHKO České středohoří, Lužické hory, Kokořínsko-Máchův kraj a Pálava, deset let uplynulo od vyhlášení CHKO Brdy. Na význam chráněných krajinných oblastí pro přírodu i obyvatele, místní podnikatele a návštěvníky bude proto po celý rok upozorňovat řada akcí. Uskuteční se pod hlavičkou „Rok chráněných krajinných oblastí“, zaštítila ho i Česká komise pro UNESCO.

Že je Cihelna Chmeliště na Kutnohorsku významnou mykologickou lokalitou potvrdil letos provedený průzkum hub. Odborníci zde objevili na 150 druhů hub, z toho 11 zapsaných v tzv. červeném seznamu ohrožených druhů. Opuštěná cihelna, kde se po ukončení těžby samovolně vytvořilo přírodně velmi cenné území s řadou jezírek a mokřin, je jednou z šesti desítek lokalit po celé republice, kterou vykoupil Český svaz ochránců přírody díky veřejné sbírce Místo pro přírodu.

Je to nejsilnější příběh, jaký se odehrál v ochraně přírody na evropském kontinentu. Zubr evropský byl tisíce let vládcem evropské i české přírody. Pod tlakem lidí postupně mizel z krajiny, až ho člověk po první světové válce ve volné přírodě vyhubil úplně.

Už pro 1200 zvířat v nouzi letos vyjížděla Pražská zvířecí záchranka. Telefonátů pak řešila více jak 3000. V sezóně mláďat se vyjíždělo i více jak 15x za den. Pro srovnání, v roce 2024 to bylo cca 800 zvířat.

Dudek chocholatý, jeden z nejpůvabnějších ptáků české přírody, se u nás postupně šíří. Nejlépe se mu daří na jižní Moravě, kde mu břeclavští ochránci přírody už šestým rokem pomáhají instalací speciálních hnízdních budek nahrazujících chybějící dutiny stromů. S podporou programu Ochrana biodiverzity letos kontrolovali 27 vybraných budek a pět z nich dudci obsadili, přičemž v nich úspěšně vyvedli 25 mláďat. Tyto aktivity přispívají k posilování populace dudka u nás a dokládají význam spolupráce ochránců přírody a lesníků v regionu.

Mendelova univerzita v Brně je hlavním koordinátorem mezinárodního projektu zaměřeného na ochranu a zachování jasanu úzkolistého (Fraxinus angustifolia), klíčové dřeviny v lužních lesích střední a jižní Evropy. V rámci České republiky se jedná zejména o region jižní Moravy, především nedávno zřízenou Chráněnou krajinnou oblast Soutok. Cílem projektu je zvýšit odolnost jasanu úzkolistého a ochrana ekosystémů v povodí Dunaje. Za tímto účelem je na vybraných plochách napříč Evropou budována dendrometrická síť schopná zaznamenávat v reálném čase data o růstu a zdraví stromů.

Desítky nových kaštanovníků setých byly během podzimu vysázeny v Nasavrkách, které mají tento nádherný strom ve svém znaku. Stalo se tak na ploše vymezené v územním plánu mezi hřbitovem a plánovanou výstavbou nových rodinných domů.