Vědci při zkoumání zkamenělin dravých červů objevili nový druh, který existoval ještě 25 milionů let po svém dříve předpokládaném vyhynutí, napsal deník The New York Times. Pradávní červi rodu selkirkia měli hlavu pokrytou zakřivenými ostny a připomínali písečné červy ze sci-fi série Duna.

Skupinu sedmi mladých hřebců převezli tento týden ochránci přírody z milovické rezervace velkých kopytníků do Ptačího parku Josefovské louky u Jaroměře. O dvě klisny divokých koní se pak rozrostla Přírodní rezervace Meandry Lužnice u Třeboně na Jindřichohradecku, sdělil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Chislat Otčilov jednou rukou roztírá našedlou směs písku a kamení, kterou omývá pramínek vody, a pečlivě zkoumá vzhled lesklých vloček. Jde o zlato, klíčový kov Uzbekistánu, kterým tato středoasijská země oplývá. Nakonec se na Otčilovově rýžovací pánvi objeví nugget velikosti zrnka rýže.

Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity chtějí vytvořit dosud neexistující barevnou škálu skořápek slepičích vajec. Bude sloužit šlechtitelům plemen hybridů, které snášejí vejce s atypickou barvou skořápky, uvedla Martina Lichovníková z Ústavu chovu a šlechtění zvířat. Barva skořápky může být nejen hnědá a bílá, ale také modrá či zelená.

Od poloviny dvacátého století prudce klesají stavy tetřevovitých v České republice (ČR) i celé střední Evropě a klesající populační trendy se objevují i v evropském těžišti areálu jejich výskytu – Skandinávii. Propad stavů tetřívka obecného je přitom nejmarkantnější. Příčin tohoto stavu je více a je zřejmé, že se jedná především o změny životního prostředí, ale také o predační tlak a některé další antropogenní faktory. Zvýšení počtů úspěšně přežívajících tetřívků v přírodě však není jednoduché.

Kolem 80 pastí na invazivní asijské sršně rozmístí v nejbližších dnech odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) převážně v Plzeňském kraji. Speciální pasti z biologicky odbouratelného materiálu vyvinuli ve spolupráci s vědci ze Západočeské univerzity (ZČU) a Západočeského muzea v Plzni. Pravidelně kontrolované pasti naplněné sladkou návnadou mají lákat asijské sršně a pomoci tak k jejich co nejrychlejšímu odhalení a zamezení jejich šíření po republice, řekl Tomáš Görner z AOPK. Pasti zatím budou odborníci na jaře testovat, než prověří jejich funkčnost, jich zatím více vyrábět nechtějí.

To je častý dotaz, který vzbuzuje velké vášně. Odpověď není jednoduchá a není ani jednoznačná. Bavíme se o přírodě, o vlcích, a tak jsou možné nejrůznější scénáře. Vždy záleží na konkrétní situaci, a hlavně na samotných účastnících případného střetu.

Právě v těchto dnech kvete koniklec otevřený, ale už jen na zhruba na dvacítce míst, především v severních a severozápadních Čechách. Aby z naší přírody úplně nezmizel, připravila pro něj Agentura ochrany přírody a krajiny ČR záchranný program. V posledních desetiletích konikleců ubylo natolik, že se na některých místech chrání i jednotlivé rostliny.

Na ochranu životního prostředí v České republice proudí v rámci programu LIFE z Evropské unie desítky milionů korun.. Například Vojenské lesy a statky ČR mají projekt na LIFE Adapt Brdy, který lesníkům umožní přeměnit brdské lesy na odolnější. Z programu LIFE na to podnik získal pět milionů eur. Praktické rady o tom, jak v programu LIFE uspět, se můžete dozvědět v aktuálním vydání speciálního dotačního podcastu.

Jsou šupinaté, mají rozeklaný jazyk a mohou měřit až šest metrů. Krajty ovšem mohou být také jedním z nejekologičtějších tvorů, jaké lze na planetě chovat na maso, napsal zpravodajský server The Washington Post.