Vědci v Peru prozkoumali lebku obřího říčního delfína, nalezenou před pěti lety. Předpokládají, že před 16 miliony let opustil moře a našel útočiště v amazonských řekách. Jeho nejbližší příbuzní ale žijí v jihovýchodní Asii. Vyhynulý druh měřil tři a půl metru, což z něj činí největšího říčního delfína, jaký byl kdy nalezen, napsal list The Guardian na základě studie.

Ocenění Evropský strom roku letos už potřetí získal strom z Polska. Se značným náskokem v počtu hlasů zvítězil dvousetletý buk Srdce zahrady, který stojí v arboretu v polských Wojslawicích nedaleko českých hranic. Česká hrušeň pojmenovaná po lidové písni Stojí hruška v širém poli skončila pátá.

V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 % klíšťat.

V Česku žilo na konci loňského roku 159 zubrů evropských. Jejich počet za rok stoupl o 11. Největší stádo žije v rezervaci velkých kopytníků u středočeských Milovic. Vyplývá to ze sčítání zubrů pro Mezinárodní plemennou knihu vedenou v polské Bělověži, o kterém informovala společnost Česká krajina.

Lesní vegetace v Národním parku České Švýcarsko se po požáru v roce 2022 obnovuje neuvěřitelnou rychlostí. Vědci Botanického ústavu AV ČR tuto obnovu detailně zaznamenali pomocí časosběrných videí. Díky desítkám výzkumných ploch, které vědci sledují 15 let, získali unikátní poznatky o dynamice lesa a změnách lesního mikroklimatu.

Lockdowny, které během pandemie covid-19 v roce 2020 zásadně ovlivnily pohyb lidí v krajině, poskytly mimo jiné unikátní příležitost sledovat, jak se globálně měnila aktivita divokých zvířat. V některých částech světa lockdowny výrazně omezily pohyb lidí, v jiných byla aktivita lidí v přírodě naopak vyšší. Savci v blízkosti lidských sídel byli v průběhu lockdownu za pandemie covid-19 aktivnější a také vykazovali větší noční aktivitu v době, kdy i aktivita lidí byla vysoká.

V únoru proběhlo v CHKO Jeseníky mapování výskytu velkých šelem. Organizovala je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Jeseníky ve spolupráci s Hnutím DUHA Šelmy a dalšími spolupracovníky z řad strážců, myslivců a lesníků. Monitoringem pobytových znaků se podařilo potvrdit výskyt jednoho rysa a několika vlků.

Přirozená i umělá obnova lesa je kritickou fází růstu lesa, během které může docházet ke ztrátě pestrosti porostní druhové skladby. Česká republika patří v Evropě k zemím s výrazně pozměněnou druhovou skladbou lesů, a to v důsledku intenzivního užívání lesů člověkem. Pro přestavbu našich lesů tak, aby byly pestřejší a odolnější vůči změnám klimatu, můžeme však využít i přirozené obnovy smrku a jeho jedinečných růstových vlastností a schopností přizpůsobit se změnám prostředí.

Fosilní průmysl v USA měl svůj vlastní klimatický výzkum již v 70. letech, který ho varoval před riziky klimatické změny. Dokonce poměrně dlouho fungoval jako produktivní partner s akademickými i státními institucemi. Nicméně nejpozději počátkem 90. let — spolu s tím, jak začalo vyjednávání o omezení spalování fosilních paliv — začal organizovat kampaně na popírání klimatické vědy. Využil přitom řadu nástrojů, vyvinuté tabákovým průmyslem pro zakrývání zdravotního dopadů kouření. Toto je druhý díl seriálu o vzniku a pozadí popírání klimatické vědy, které vychází z nedávno publikovaného briefing paperu Klimatýmu Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Počasí je chaotický systém a jeho předpovídání na několik týdnů dopředu představuje velkou výzvu. Přesnost dlouhodobých předpovědí zůstává obecně nízká. Vědci z Mnichovské univerzity zjistili, že dlouhodobá předpověď počasí v severní Evropě je nyní snazší. Díky slabému polárnímu víru.