Uhlík v lesní půdě plní řadu klíčových funkcí: podporuje produkci dřeva, zlepšuje dostupnost živin a strukturu půdy, zvyšuje schopnost půdy zadržovat a filtrovat vodu, vytváří základ pro půdní biodiverzitu a zároveň představuje významný rezervoár důležitý pro regulaci klimatu. Organická hmota zásadně ovlivňuje fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy a přispívá k její stabilitě i odolnosti vůči disturbancím.

Stejně jako se dříve nejběžnější ryba tůněk a návesních rybníků, karas obecný, dostala v Česku téměř na pokraj vyhynutí, rychle klesají i populace dalších dvou nenápadných druhů: slunky obecné a piskoře pruhovaného. I tyto ryby, ač byly běžnou součástí české krajiny, přicházejí o své původní přirozené prostředí, a navíc je ohrožují invazní druhy. Situaci chtějí zvrátit vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří před pěti lety spustili projekt na mapování výskytu karasů a díky značnému zájmu veřejnosti už slaví úspěchy. Vědci teď žádají veřejnost o pomoc i se záchranou slunky a piskoře.

Kdy a jak začala planeta Země fungovat, tak jak ji známe dnes? Tým geologů z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s vědci z Geologického ústavu Akademie věd ČR a České geologické služby přišel s novým objevem, který přispívá do debaty o počátcích pohybů kontinentů.

Klikatící se Ploučnice spolu se Svitavkou a jejich nivou o rozloze téměř 283 hektarů. To je nová přírodní rezervace Meandry Ploučnice a Svitavky, kterou po mnoha letech příprav i projednávání vyhlásila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Přírodní rezervace se nachází v severní (dokeské) části CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.

Každý rok jsou v Africe nelegálně odchyceny a obchodovány tisíce primátů, přičemž šimpanzi jsou nejobchodovanějším druhem afrických primátů vůbec. Nelegální obchod poháněný obchodem s domácími mazlíčky, lovem divokých zvířat a rozšiřujícími se činnost člověka představuje obrovskou hrozbu pro přežití tohoto již tak ohroženého druhu. Světový den šimpanzů, který připadá na 14. července, připomíná tuto neblahou skutečnost a apeluje na ochranu šimpanzů i dalších primátů. Měly by tomu napomoci i moderní technologie a výzkumné metody.

Horské stezky v Jeseníkách jsou každoročně vystaveny působení stovek tisíc návštěvníků i nepříznivým povětrnostním podmínkám. Problémem je především postupující eroze vytvářející kritické úseky.

Jaké přínosy poskytují tradiční luční sady přírodě i člověku? Touto otázkou se zabývají studenti Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a jejich kolegové z Německa zapojení do mezinárodního studentského kurzu zaměřeného na ekosystémové služby lučních sadů. Jeho terénní část se uskutečnila na začátku června v Zubrnicích v rámci projektu OKliBio (Ovocná krajina pro klimatickou změnu a biodiverzitu).

Přestože jsou jeseteři v Evropě přísně chráněni, nadále se stávají obětí pytláctví a nelegálního obchodu. Vyplývá to z nové zprávy WWF „In the Net of Poachers“, která shrnuje deset let sběru dat z Bulharska, Rumunska a Ukrajiny. Jen mezi lety 2016 až 2025 bylo v dolním toku Dunaje zdokumentováno nejméně 3 366 jeseterů, kteří se stali obětí trestné činnosti. Úřady za tuto dobu zabavily nejméně 6,5 tuny nelegálně ulovených ryb či jejich masa, více než 263 kilogramů kaviáru a velké množství zakázaného pytláckého náčiní.

Přesně před patnácti lety se na Šumavě rozhořel boj dvou záchran. Jedna měla zachránit les před kůrovcem jeho vytěžením, ta druhá zase netěžením. Tento souboj nakonec vyhrál les – les Na Ztraceném, nazývaný také Ptačí potok nedaleko Modravy.

Candáti mají své oblíbené noční loviště, kam putují denně několik hodin na vzdálenost až čtyř kilometrů. Před rozedněním se pak cíleně vracejí na stejné místo. Tyto pozoruhodné navigační schopnosti candáta obecného v jeho přirozeném prostředí popsali v nové studii v iScience vědci z Biologického centra Akademie věd ČR.